Fotbalová vášeň

Tento film má jednu obrovskou nevýhodu a tou je odhalení korupčního skandálu v Mezinárodní federaci fotbalových asociací těsně před premiérou tohoto filmu, což se pochopitelně projevilo na celkovém hodnocení a spousta lidí už z principu hodnotilo odpadem, často aniž by film viděla. Na jednu stranu se to dá pochopit, je to jako hodnotit film plný komunistické propagandy těsně po rozpadu Sovětského svazu, na tu druhou to bohužel nijak nekoresponduje s kvalitou filmu. Ano, je to film velmi povrchní, funkcionáři dané organizace se v něm nechutně vykreslují za vzory a hrdiny, ale z hlediska režie, kamery, scénáře, ale i vizuálních efektů, to není nikterak špatné, naopak je to poměrně zručně natočené, což je dáno jednak téměř miliardovým rozpočtem, ale i zručností režiséra a kvalitou herců. Moje hodnocení 40%. (04.07.2016)

No tak tohle byl naprosto radikální filmařskej průser. Fotbal mám rád, ale až v dospělosti jsem pochopil, že nejlepší období fotbalu je doba, když nevím, jak moc do něj zasahuje politika a hlavně peníze. Nejlepší je totiž v momentě, kdy ho hrajete Vy sami. Jinak je to spíš smutná karikatura rovnocenného a spravedlivého sportu, který si takový film rozhodně nezaslouží. Utvrzuje to totiž akorát o skutečnosti, že fotbaloví funkcionáři udělají všechno pro to, aby očistili svoje černé duše. Jediný, kdo to kdy s fotbalem myslel upřímně byl Jules Rimet, který s tou myšlenkou mistrovství světa přišel a zde ho hraje Gérard Depardieu. Druhá půlka příběhu odehrávající se v druhé polovině dvacátého století a zasahující až do současnosti už je čistá demagogie o tom, jak to všichni dělají pro radost ze hry a ne pro peníze. Ačkoliv sami funkcionáři v tomto filmu mluví o tom, že fotbal musí být silně spjatý s politikou. Tak na tom ale něco nesedí, ne? (21.02.2017)

"Tak, teď jsi prezident! - Ano, ale jen proto, že jsem byl nejmíň opilý." Prosím vás, takhle se založila FIFA a já se na to koukala, ale jen proto, že jsem byla nejvíc opilá :-D Abyste měli představu - jako se ve 300: Bitva u Thermopyl hulákalo "My jsme Sparta!" tady se hulákalo "My jsme FIFA!" Až mi z toho šla hlava kolem, jak to bylo blbý. Pak jsem se ale zaměřila na Depardieu a ten jeho nos, co vypadá jak pr*el a v kombinaci s debilním scénářem a kecama a množstvím mnou vypitého vína, jsem se pro tu jednu malou hvězdu rozhodla. Ona tam byla totiž docela fajn hudba. I když You will never walk alone to nebylo. ;-) (10.03.2016)

"Jsou věci důležitější než smrt, třeba fotbal." Byly doby, kdy bych tuto větu bez váhání podepsal, ale to byl ještě sport symbolem čestnosti a nikoli reklam, smluv a úplatků. Fifa se v době svých velkých průšvihů zkrátka rozhodla postavit si vlastní pomník, ve kterém se pochlubila, že udělala z fotbalu nejúspěšnější hru na světě. Já bych si tedy dovolil oponovat, že to je pravda pouze ve světě financí, protože když se ten fotbal začal "dělat", tak to začalo jít z malého vápna do autu. Jsou v tom prostě velké peníze, takže se nelze divit, že když chtějí šejkové koukat na Mistrovství světa ve fotbale ze sedel svých velbloudů, tak se bude MS 2022 hrát v Kataru. Toto rozhodnutí bylo čestné, transparentní a demokratické, protože nikdo za něj nedostal do kapsy míň peněz, než si zasloužil. (29.03.2016)

John Oliver se po uvedení tohoto filmu vtipně ptal: "Who makes a sports film where the heroes are the executives???" Odpověď je samozřejmá: Právě ti fotbaloví bafuňáři, o kterých film pojednává a kteří si o sobě potřebují vytvořit zcela nový, od všech korupčních skandálů odfiltrovaný obraz. Žijíce ve své bublině nevidí, jak průhledná je tato stupidní propaganda, která "neziskovou organizaci" FIFA stála cca 16 milionů liber (přičemž rozpočet filmu byl 19). Joao Havelange je zde vyobrazen skoro jako idealista, který dělá vše jen a pouze pro fotbal, Sepp Blatter nemá daleko k bezohledně a bezdůvodně pronásledovanému feministickému hrdinovi s visačkou "Mr. Clean" na klopě... Avšak i pokud přistoupíme na tuto předkládanou fikci a soustředíme se pouze na film samotný, nebude to o nic lepší. Film v podstatě nemá žádnou jednotící linku, dějovost zajišťují pouze izolované epizody z dějin světových fotbalových šampionátů, interních voleb prezidenta asociace apod. Sotva na začátku filmu dojde k založení FIFA (1904), za pár minut už se hraje finále MS v Uruguayi (1930)... A dál to pokračuje v nesourodém sledu až k volbě pořadatelské země MS 2010. K tomu nám hraje unylá hudba, záběry skutečných slavných fotbalových zápasů působí jako násilná kulisa, která má divákovi připomenout, že jde přece především o fotbal... Dobrá je kamera a rekonstrukce davových scén; herci profesionálně bez chyb plní to, co jim Delfino a Blatter napsali do scénáře. Dvouhodinová nuda s některými nechtěně vtipnými momenty ("Vy potřebujete peníze, my potřebujeme světový šampionát" - uruguyaský činitel prezidentovi FIFA Julesi Rimetovi /G. Depardieu/ před volbou pořadatelské země...; Hail to the bubble!). To je vše... A slovo "Katar" nezaznělo ani jednou. (30.05.2015)