Creed

CREED bitvu s ROCKYHO odkazem neprohrál, protože není pouhým těšitelem fanoušků původní série, který by nepřinášel do sportovního (boxerského) subžánru nic nového. Dané zhodnocení jsem rozvedl a vyargumentoval v kritice filmu a jeho BD vydání. (26.06.2016)

Anaboliky vytahanou a zkrabatělou kožku už holt nevyžehlíš a svlíkat se v sedmdesáti do trenek by tedy bylo neetické až nemravné. A tak Sláj moudře zchátral a zpapučovatěl a snažil se předat rukavice mladší degeneraci vybouchaných palic. Bohužel už ne tolik moudře pustil z artritických rukou jak režii, tak scénář, a nechal kultovní sérii plně v nezkušených tlapách jakéhosi podivně ambiciózního negerského aktivisty. A je to rázem v prdeli! Ten Rodny King junior se sice všemožně snažil o retro silvestrovskou patinu a patos, nicméně do nich všemi otvory cpal angažovaného Afrorokyho a na legendě tak zprasil, co se dalo. V hlavní roli pózuje necharizmatický a nesympatický jeliman, který by se spíše hodil do nějakého tklivého dramatu se smutnými čokoteplouši než do ringu a jemuž od počátku z celé prdele přejete, ať jej někdo z těch učebnicově zlých bělochů co nejrychleji sundá. Do toho se vám snaží vsugerovat, že k boxu se nejvíc hodí vypatlaná recitace, a tak vám z hudebního podkresu slézají nehty a jen s hrůzou očekáváte, kdy do toho nějaký ten AjsFak zarepuje Ájofdztájgr. Musím připustit, že úvodní polovina je vcelku kulantní, nostalgicky odsejpápá v nejlepších Rokyho tradicích a první zápas dokonce i připomíná box. Pak se ale cosi zle zvrtne, náš kakaový rohovník začne otravně cvrlikat s jakousi árendbí briketou, hledat své přičmoudlé já, trousit přitom odporně cukrkandlová životní moudra ghetového filosofa a naprosto nezáživně trénovat s dědou Silvestrem, až je to téměř k nesnesení. Finální pěstičkovaná s britským tuponěm pak předvede to nejkokotštější a nejhnusněji natočené statické mlácení po tlamách bez krytí, jaké jsem kdy viděl, tudíž Sláj neSláj, výsledný dojem osciluje okolo prdele a máte z toho asi tak stejný zážitek, jako by se vás v boxerské rukavici snažil vyprstit Muhamad Ali a pružíc v kolenou při tom procítěně přednášel Černý muž pod bitchem otrokáře žil. Jestli plánujou dvojku, tak doufám, že se do ní prorve Drago junior a po krátkém strečingu s Brigitou Nýlsen toho afrogeje pošle expresním hákem za taťkou. (30.12.2015)

Sly predviedol jedno z najpokornejších rozhodnutí svojej kariéry. Pred takmer 40. rokmi vytvoril kultovú postavu a ako režisér, scenárista, producent a herecká hviezda, ju naprieč desaťročiami dohnal k dokonalosti (a k piatim pokračovaniam). Hoci už je temer sedemdesiatnik, v Expendables ukázal, že na to stále má a tým pádom by zvládol ešte aspoň jeden návrat ako Rocky Balboa. Čo urobí namiesto toho? Naberie imidž zostarnutého chlapa majúceho najlepšie roky bez debaty za sebou, navždy opustí myšlienku návratu do ringu a radšej začne trénovať novú generáciu a ponúkať jej životnú stabilitu, ktorej ho naučilo 39 rokov strávených v ringu a živote, plných fenomenálnych výhier, i smutných prehier. Navyše sa novým hrdinom stáva syn jeho najúhlavnejšieho soka v ringu (a následne paradoxne najlepšieho priateľa), ktorého v štvorke doslova na smrť utĺkol šialený Ivan Drago. Od Slya to bol ohromný ústupok a dôkaz, že to má v hlave zrovnané a vie potlačiť svoje ego. To, čo urobil, si treba vážiť, pretože svoju najobľúbenejšiu a najznámejšiu postavu v Creedovi poslal na cestu, z ktorej je nemožné vrátiť sa naspäť ako boxer, pretože to už by mu ozaj nežrali ani najväčší fanúšikovia. Sly proste dokázal zostarnúť s gráciou, čo sa nepodarí každému. Film je veľmi fajn, od prirodzených dialógov a hereckých výkonov, až po pôsobivú atmosféru starej dobrej Philadelphie. Vtipy fungovali, dojemné scény boli nakrútené citlivo a pri Rockyho mentorovaní sa vám objaví slza v oku. Bohužiaľ, z deja nepochopiteľne miznú kľúčové scény s mamou a frajerkou (s diagnózou, ktorá má len jeden koniec - a happyend to nie je). Prečo sme s nimi nevideli rozlúčkové scény? Čo sa stalo v hotelovej izbe v Anglicku? Ako dopadol Rockyho „boj“? Tieto scény mi vo finálnej verzii chýbali. Napriek tomu je Creed skvelý film. Užite si ho. (01.12.2016)

Když už Stallone neukazuje, že se i na stará kolena umí pěkně ohánět, sedne si jen tak na trenérskou lavičku a rozehraje velice příjemnou a zároveň i chytlavou hru s nostalgií. Jsou tam nějaká klišé, ale o to zde přeci vůbec nejde, stejně jako u Zpátky do ringu stačilo poddat se malinko lacinému humoru a nadsázce, i zde je klíčové užít si odkazy na Rockyho mládí v nepřekvapivém a typicky vystavěném boxerském příběhu. Náš Sylvester stárne do moudrosti, přitom v duši mu to pořád jiskří, nemá tedy problém se zorientovat v moderním světě, kde vládnou "ulice" a černošský hip hop. Film, který namísto pořádného úderu spíše hladí a to je dobře... 7/10 (25.12.2015)

Ryan Cogler je nadané dítě. Člověk se na tu jeho třeskutou naivitu skoro nechce zlobit, když vidí, jak velkými skills (zejména) kameramana je podložená, ale faktem je, že Creed je spíš nezáměrná infantilní komedie než boxerské drama. Největší naději na emancipaci vzbudí ve chvíli, kdy zhruba veprostřed vytáhne neskutečně hustej one take fight, ale svou klopýtavou pouť pak místo nalezení vlastního odkazu zakončí lopotným retrem ve fotrových trenkách. Sly je jediná kotva, jinak se to celé Cooglerovi rozpadá do lopotně vystavěného vyprávění a panákovité hlavní postavy, která musí zařvat, aby "udělala drama". Maybe next time, yo. (07.01.2016)