Neon Demon

Je to tak strašně prázdný, rezignovaný a vyčerpaný, jak se dalo už dle zadání úlohy čekat. Opět je to fotoromán, znovu tam vše pouze slouží účelu sestavení scény, akorát na rozdíl od předchozího odpouštějícího boha je tohle ještě strašlivě nepůvodní. Tisíckrát olízané aluze na neživost vrcholového modelingu akorát generují hezké záběry bez kontextu a tak zoufale vydřenou snahu o kontroverzi, že jsem poklimbával i když si to Jena Malone rozdávala s mrtvolou. Považte! A mě to mrzí, protože se chci dívat na to, jak přelíčená androidka zvrací oční bulvu. Refn by se měl totiž po vzoru Drive věnovat zasazování svého stylu do nějakého žánrového světa, kde obojí může kvést a vzájemně se obohacovat. Takhle se dočká jenom posměšného chichotání v sále při vypatlaných dialogových scénách a nepodařeném, přetaženém spiritismu. Jak trefně se film popsal scénou, ve které umělá, tisíci plastikami předělaná modelka se pyšně pochlubí, že ji její plastický chirurg říká 'bionická žena', načež se dočká znechucené reakce "A to má být kompliment?" (23.09.2016)

AMER, BERBERIAN SOUND STUDIO, HIGH-RISE, NEON DEMON... to všechno jsou filmy režisérů, kteří by podle mě měli točit videoklipy, ale rozhodně ne celovečerní filmy. Protože jakkoli jsou jejich filmy audiovizuálně úchvatné, stylové a atmosférické, tak jsou k nepřežití, protože čím méně je tu děje, o to delší jsou jednotlivé záběry. (03.10.2016)

Nicolas Winding Refn si mě v roce 2011 získal svým skvělým snímkem Drive, což bylo vzápětí v roce 2013 utlumeno ne moc povedeným snímkem Only God Forgives. Jeho nejnovější snímek, The Neon Demon, zůstal tak nějak na půli cesty. Jsou zde sice pamětihodné scény jako v případě Drive, nicméně film jako celek vůbec nedrží pohromadě, z čehož máte dojem, že film je jenom jakousi složeninou klipů, které postrádají veškerou návaznost, což vyústí ve velmi nesourodý film s úžasnou Elle Fanning, působivým neonovým zabarvením a originálním, vtahujícím soundtrackem. PS: Keanu Reeves si zde opět připsal na konto další bizarní roli. Gratuluji! „I don't want to be like them. They want to be like me.“ (02.09.2016)

”Beauty isn't everything. It's the only thing.” Krásne úvodné a záverečné titulky. A nielen vďaka Martinezovi, ktorý sa profiluje do skladateľskej ligy budúcnosti. Tým ale nadšenie končí. Bude škoda, ak sa na Refnove filmy prestaneme tešiť a budeme na ne iba zvedaví. Akoby sa toho snažil docieliť, zabúdajúc, že najväčší úspech mu (nielen v Cannes) priniesol príbeh so srdcom (Drive), vyzdvihnutý osobitou réžiou. A nie iba réžiou samotnou. The Neon Demon je jednoduchý film s jasnou myšlienkou. Nie je žiadnou hádankou k vzrušujúcej intelektuálnej diskusii, akou Only God Forgives ako tak bol. A pri tejto priehladnosti a neprekvapivosti nahrádza možnosť precítenia príbehu čisto obrazovým rozprávaním, vizuálnym atraktívnom. A necháva diváka chladného a nedotknutého. Vidieť ho ale asi musíte, minimálne pre to uslintané bozkávanie mŕtvoly, ktoré sme v áčkovej produkcii ešte nemali. [Cannes] (20.05.2016)

Vedel som, že to raz príde. Nicolas Winding Refn sa v posledných rokoch našiel a tak vlastne od Valhalla Rising točí jeden vydarený film za druhým, ktorým nechýba nielen perfektný audiovizuál, ale aj zaujímavá umelecká vložka a nejaké tie amorálnosti, ako brutálne násilie, alebo aj trochu tej zvrátenosti, ale vždy len v inteligentnej podobe. No predsa len ani z jedného som nebol úplne nadšený, každému k dokonalosti chýbalo niečo, čo som napríklad našiel v niektorom z tých ďalších a tak som len čakal, kedy sa dočkám toho dokonalo vyváženého filmu a stalo sa to práve teraz. Tématika modelingu ma síce vôbec nezaujíma, ale už som sa dávno presvedčil, že aj tá najmenej atraktívna téma dokáže v rukách schopných tvorcov vyniknúť, takže som sa jej vôbec neobával Prvá polovica ešte pôsobí tak relatívne nevinne, ale na moje prekvapenie mi to prišlo dejovo dosť zaujímavé, ten rýchly postup hlavnej hrdinky a zároveň závisť konkurencie ma bavil, no a následne sa začne do popredia viac dostávať tá falošnosť a plochosť, aká funguje v tejto oblasti, no Refn sa očakávane nezastavil len pri nej a dokáže teda poriadne prekvapiť, akých úchylných zvráteností sa tu dá dočkať, ale keďže je to očakávane podané tým rozumným spôsobom, tak mi to určite nevadí, práve naopak a až do konca to už len graduje. Takže tentoraz som si dostatočne užil aj príbeh, ktorý by mi aj sám o sebe vystačil na nadpriemerný film. Ale nezostane len pri ňom, forma je dokonalá a tak som si neustále užíval ten fantastický vizuál, perfektnú hudbu a vynikajúcu hypnotickú atmosféru, hlavne tie vystúpenia mi svojou pôsobivosťou až brali dych. Obsadenie ma len príjemne prekvapilo, Elle Fanning to zvládla výborne a sedela mi nielen v tej naivnejšej, ale aj suverénnejšej polohe, zvyšné ženské zloženie je atraktívne a charizmatické, bavili ma hlavne Jena Malone a Bella Heathcote a medzi mužmi, ktorí tu ale nemajú výrazný účel zase vynikajú Keanu Reeves, ktorý akoby pokračoval hrať Johna Wicka, ale aj Desmond Harrington, v ktorom som ale vôbec nespoznal toho sympaťáka z niekoľkých hororov zo začiatku tisícročia. Takže očakávania som mal vysoké, no Nicolas Winding Refn ich ešte o dosť prekonal, pre mňa je Neon demon jednoznačne jeho najlepší film, bavil ma po úplne každej stránke, nemám tu absolútne čo vytknúť. Opakované pozretia sú samozrejmosťou. 90% (04.09.2016)