Noc zombie

Hlavně vydržet do svítání! Prodloužená a opožděná verze slavného klipu Michaela Jacksona anebo potřeba se trashově vyřádit? Klidně obojí. Šílenec John Gulager najednou u svého filmu chytil "rozum" do hrsti, využil svých znalostí z oblasti zombie žánru a do svých hrátek s nemrtvými angažoval část svojí rodiny. Jmenovitě bratra Toma, kterému svěřil práci ve druhém štábu. Jsme svědky pohnutých osudů dvou sousedicích rodin, Jacksonových (já říkal, že na toho Jacksona přijde řeč) a Maddonových, které jsou ve stejnou noc nuceni bojovat o přežití s hordou krvelačných monster vstávajících z hrobů poté, co do ovzduší pronikl smrtící vir. Postupně jim zakousávají členy jejich rodin, a i když sousedské vztahy obou rodin byly do té doby na dobré úrovni, tak v případě zombie invaze jdou stranou, a do popředí se především dostává bezpečnost, která je nutná pro přežití. Pokousané členy rodiny, anebo bližní, je třeba eliminovat anebo je vydat napospas osudu. Na nějakou lítost nebo výčitky se nehraje. Nikdo nechce dát kůži někomu s mátoživou chůzí a pachem po shnilém mase. Poté, co velmistr v oblasti trash bijáků John Gulager přecenil svoje síly na pokračování piraních zabijáků s ostrými zoubky, tak se dal všanc jiným, a poněkud vyhnilejším zoubkům, a udělal moc dobře. Zombie v jeho podání možná nedosahují excelentní stylovosti, ale současně ani netouží být navoněným exkrementem, jak tomu bylo v případě nedávné "bradovskopitovské" anabáze, jejíž záměrem bylo elitní povýšení brakovosti, ačkoliv to k danému žánru ani nepasuje, neladí, a je to vesměs nežádoucí a zbytečné. Gulager s nikterak dobrým technickým zázemím, v rámci omezených televizních možností, dosáhl kvality. Jeho film má až do závěrečné třetiny grády. Pak najednou vyměkne a přestane překvapovat. Gulager střídá drastické a krvavé okamžiky, ve kterých příliš nikoho nešetří se sekvencemi, ve kterých hraje prim pud sebezáchovy nad dlouholetým přátelstvím a dodržováním společenských konvencí. V tom druhém jmenovaném je tradičně velmi silný. Slabší je, když se snaží vyrovnat nějakým vzorům a nějakým způsobem se je snaží do filmu nakopírovat ve snaze je například citovat. Nejedná se tentokrát o kino snímek, a tak jeho snaha byla tolerována. Zombie filmy zřejmě nikdy nebudu cíleně vyhledávat, a dá se říct, že jsem nad nimi před časem zlomil hůl. Gulagerovi chyběl pověstný smradlavý chlup z hlavy zombíka, aby se v tento žánr vrátila moje důvěra. Pro tyto účely angažoval ne zrovna nejpodřadnější herce. Minimálně Daryl Hannah by to v budoucnu mohla dotáhnout na královnu braku, když se jí v áčkových filmech přestalo dařit. Následovat by jí mohl mladičký objev Rachel G.Fox a i ostatní herci se mně líbili. Film měl perfektní spád, žádné zbytečné kecy, šlo se rovnou na věc a nasazené tempo až do konce nepolevilo. Vylepšil bych krvavost filmu a zlepšil závěr, respektive udělal bych ho zajímavějším a nějakým způsobem překvapivý. Pro mě po hoooodně dlouhé době film se zombíky, co mě bavil. A to se nejedná o film nijak zvláště revoluční ani inovativní, ale dělaný s poctivostí a s nezastíranou láskou k braku. Mé hodnocení: 80% (26.05.2014) (menej) (viac)