Odvážné palce

WHAT THE FUCK IS ,, THIS ''. Proč je to v červené zóně, tam to nemá co dělat. Nudní týpci kteří místo hodnocení a recenzování, polovinu dílu mluví o zbytečných, nezajímavých a dlouhých píčovinách, o filmu tam řeknou asi jen to co lze usuzovat z traileru a jejich způsoby mluvení jsou tak prkené že si říkám jestli tohle vůbec nacvičovali na hajzlu nebo vůbec. To si nikdo z nich neřekl že by možná pomohlo kdyby byli kreativní, zábavní, vtipní a zajímaví, ale na to nejspíš serou. Všechno v tomhle pořadu je tak zdlouhavý, tak nudný a tak prkený že jsem si připadal jako bych koukal na tekoucí sračky. Tohle je hanba všech recenzantů a kritiků, je vlastně zázrak že se na to někdo koukne, sotva se dá jeden díl skouknout, hned po minutě to chci vypnout a to je špatně néé?!?! FUCK THIS, tohle není pořad to je pytel sraček. Odvážné palce? Spíš odvážné prostředníčky. (29.11.2015)

Budu opakovat ostatní, éra s Tomášem Baldýnským, kterou jsem neposlouchal, ale, jak se s chutí říká v tomto pořadu, jsem si doplnil z mp3 na webu, bude tou nepřekonatelnou. Neustále kočkování, dohadování, strefování se do sebe nebo do kohokoliv z branže a hodnocení, které v té době někdy vypadalo asi tak, že jeden nechal mluvit druhého a potom dal palec opačně, protože ten či onen film si prostě dva stejné palce nezasloužil. To už se nevrátí, protože sehranost a vzájemné přátelství, kde každý věděl, co si muže dovolit bylo jedinečné, přičemž vzniklo několik slavných symbolů tohoto pořadu jako např. Torque - Ohnivá kola nebo zpopularizovaní slova sofistikovaný. O to více si lze vychutnat trojici Michailidis, Fuka a Baldýnský při Oscarech. Bohužel po roce 2008 se Tomáš vrací pouze při nějakých výročích a zrovna při tom posledním letošním by člověk i slzu uronil. Po TB se chvíli objevovala dr. Iva Hejlíčková, která měla důrazné názory a zvládala ukočírovat Františka. Vzápětí ale na konci roku 2008 skončila jako letitá šéfredaktorka časopisu Cinema, který těmito změnami šel do kopru, ale to je na jinou debatu. A tak se stabilním palcem stal Ondřej Vosmík, jenž má také peprné a zajímavé názory a i on působil v časopisu Cinema, takže další známost s Fukou, a tak pokračovala sofistikované rozbory filmů Adama Sandlera nebo Sexu ve městě a Vůně muže s Lorenovou a Chuckem Norrisem. Asi rok a půl byla palcem věčně roztlemená dokumetaristka Irena Hejdová, která přinesla ženský pohled na věc, který se v tomto převážně maskulinním pořadu hodil, pak jí vystřídala Iva Přivřelová, což je dívka, jejíž svět je v artu a nejnověji Jan Škoda, což je tedy někdy řízek a ve svých monolozích vymýšlí skutečně obrovské množství humorných spojení typu - Decibely lásky nebo Prázdniny v Provence. Přesto se v posledních letech z pořadu vytratilo ono kouzlo sehranosti a analyzování snímků do nečekaných až absurdních rozměrů, které tak symbolizovaly začátky s Tomášem Baldýnským či Ondřejem Vosmíkem. František Fuka ale naštěstí se svou troškou do mlýna ještě stále někdy přispěje. Aktuálně jediný pořad podobného typu. 70% (22.07.2016)

Určitě je to lepší co na streamu existuje. Nevýhodou je to, že se palce v některých případech dost rozcházejí a logicky ztrácejí význam, protože nejsou jednotné. Na druhou stranu jsem se nimi moc neřídil a jsou to JEN tři názory lidí. Další mínus je ve složení, které je k dnešku dokonce už čtyřčlenné a pro mě je to tudíš dlouhý. Zlatá doba Baldýnskýho je pryč, ALE Fuka je tam stále. Ostatní palce jsou pro mě z větší části nezajímavé, podružné, jako asi pro většinu lidí. (31.10.2015)

Poslední dobou chybí skutečný opoziční názor. Trochu je to roztahané. Průvodce pořadem "rozhlasák" Saša Michailidis má rád art a absolutně nepřipustí nic, co by zavánělo nenáročným filmíkem. Tedy takové mám nejradši. Podle něho by se všichni museli dívat v kině i doma jen na ambiciozní filmy s áčkovým obsazením. Ještě štěstí, že tu hráz narušují případně bortí Fuka s Vosmíkem, kteří přece jen mají větší nadhled a pochopitelně i přehled a nebrání se i nenáročným filmům, ačkoliv Fukovy recenze už dávno nejsou, co bývaly. Navíc jde poslední dobou poměrně hodně s davem. Vosmík oproti němu neumí dostatečně barvitě přednést svůj názor. V projevu je jalový. Přivítal bych kdyby se více připouštělo, že i nekvalita může mít svoji kvalitu. Občas se tak děje, což u profesionálních kritiků nebývá časté a jedná se tedy o jev vzácného typu. Přivřelová, která "svatou trojici" doplnila, to je opět kritička, která vyhledává jen náročné kousky a téměř vše, co toho ražení není, vynechává. To dobrý kritik nedělá. Mně přijde nudná. Chtělo by to do pořadu někoho opozičně ostrého. Moc jsem nesledoval díly s Baldýnským, ale že by až tak ve studiu zavařil, to zase ne. Normál. V nejnovějších dílech, kde už není, jsou vesměs všichni spolu zadobře a jde především jen a hlavně o rekapitulaci filmů, které ten daný týden jdou do kin. Po čase, kdy vyhrocenost v názorech ustupuje znatelně do pozadí, jde jen z diváckého pohledu už jen o jakousi suchou orientaci při výběru filmu na který jít do kina. A co já vím, tak názorem profesionálních kritiků se diváci moc neřídí. Pořad se čas od času dá sledovat. Jen to nesmí být příliš pravidelné. Je totiž pak těžké jednotlivé díly od sebe spolehlivě odlišit, jak téměř v ničem nevybočují z jedné dlouhé řady. No a já raději o filmech píši než si o nich povídám. A pořadu dávám palec nahoru s vykřičníkem. Za Michailidise bych dal nejradši palce dolů i na noze. Mé hodnocení: 60% (29.08.2014)

Ve většině dílů skvělý způsob informování o nových filmech a jejich kvalitách. Ne, že bych se jimi přímo řídil, ale minimálně napomohou odlišení plev od Plev (zrna, natož Zrna, jest pomálu). Rád poslouchám a vždycky mě dokáže nakrknout, když se zdrží fanoušky distribuovaný MP3 záznam - ano, poslouchám to totiž JEN jako podcast. Rádio totiž neposlouchám vůbec, na MUVI videa nemám čas. většinou u poslouchání něco dělám nebo si to pouštím do uší na cestu. Pro mě rozhodně jediný důvod, kterým lze obhájit dosavadní existencí rádií, vlastně jednoho rádia, vlastně Rádia 1. (21.12.2013)