Sedem zhavranelých bratov

Úžasná pohádka, nesrovnatelně lepší, než podivná a ponurá starší verze s hrůznou Chýlkovou. Nemám ráda Marthu Issovou, ale tady byla naprosto skvělá, prototyp správné hrdinky - odvážná, odhodlaná, vtipná i něžná. Ale celému obsazení se nedá nic vytknout. Remundová vystřihla záporačku jak fík, příjemně překvapil Václav Neužil ml. v komediální roli (a scény s ním patří k tomu nejvtipnějšímu, co ve filmu je), skvělá Bydžovská a sympaticky obyčejný, citlivý koktoň Příkazký. Rovněž chválím krásnou výpravu, přenádherné lokace i interiéry a v neposlední řadě nádhernou hudbu. Nelis se prostě podařilo perfektně vyvážit všechny prvky, které má správný pohádkový příběh mít, a to - romantiku, kouzla, humor, drama a samozřejmě vítězství dobra nad zlem. No vedle Anděla Páně 2 pro mě nejlepší nová česká pohádka. Kéž by Nelis natočila ještě pár, ideálně aspoň jednu ročně. (23.12.2016)

Sedmero způsobů, jak si v kině vyhonit péro. Bohužel ani jeden nefunguje. Důvod? Martha Issová. Má nesplněná touha probudit se jednoho kalného rána s nějakou z nejošklivějších žen světa utrpěla zásadní trhlinu. Roky sním o Martině Navrátilové, Donatelle Versace, Nore Mojsejové a přitom ty největší hezule mám v podstatě na dosah a můžu mít sendvič s Issovou a Bydžovskou. Dělí nás jen plátno. Já píča tupá, celou dobu se poohlížím po šeredkách v cizině, a u nás jsou největší poklady. Jen vykopat, a pak hodně rychle zakopat. Fuj, já jsem se té Issové lekl. Dostane k dispozici vizážisty od filmu a nic s ní neudělají. Ano, to ona mně pokazila zážitek z celé pohádky, která sice staví na klasickém motivu kletby, kterou na svých sedm synů uvrhla nešťastným způsobem jejich matka, ale režijně je dost odlišná od běžného standardu. Je to tím, že nerežíruje podbízivý Troška a Zelenka, ale poměrně poetická Alice Nellis. Ta v zásadě přistupuje k pohádkovému schématu nově a dospěleji, až na nesmělého prince Lukáše Příkazkého, který mně do zvoleného stylu nezapadal. Úplně třeba vymizely šaškoidní postavy. V současných pohádkách je vždy alespoň jedna taková přítomna, ale zde není po žádné takové ani památky. Pozor, pohádka je to nudná. Hezký vizuál má na české poměry slušnou fazonu, kostyméři odvedli kvalitní práci a exteriéry i interiéry jsou maximálně realistické, ale ten příběh neměl příliš mnoho strhujících a silných momentů. Přemíra poetických obrazů, méně dialogů, žádný akční náboj. Kamera nabízí celé spektrum úchvatně nasnímaných scenérií, kterým nechybí poetika, ale co naplat, když film vůbec neodsýpal. Připadalo mně, že trval déle, než měl vytyčenou stopáž. Na tenhle počin jsem byl hodně zvědavý. Nellis do té doby s pohádkovým žánrem měla prakticky nulové zkušenosti. Absolvovala osobitý experiment, kdy sázela na atraktivitu známé povídky Božky Němcové. O atraktivitě hereckého obsazení nemůže být řeč. Sedmero sáhnutí na péro nehrozí, neboť bych se hanbou musel propadnout, že jsem byl vzrušen herečkou, vizáží připomínající mix všech možných etnik. Do sluchátek jsem si tedy krátce po filmu pustil hudbu. Šok nastal v okamžiku, kdy se mně omylem do sluchátek místo obvyklého Petra Sepéšiho a Pavla Horňáka, dostal Sámer Issa. To nemůže být náhoda. Všude samý Issa! No, pak mám být s tou pohádkou spokojený. Ale jo, ušlo to. Nellis si vedle nemožného castingu neuhlídala zásadní věc - Bavit a Nenudit. Nudil jsem se. Před kinem mě přepadl Moris Issa. Následně mě odvezli do Počátků, kde mě ošetřila Klára Issová a Lenka Termerová. 60% (08.06.2015)

Českým filmů se až na výjimky všeobecně vyhýbám, ale na tenhle kus jsem se kvůli beta verzi podívat musel... A je třeba říct, že na konci jsem byl spokojenější než ona... Moderní pohádka o Sedmero krkavcích není tak ponurá jako její starší verze, což není vůbec na škodu, protože se tak stává přístupnější i mladším kusům... Herci se svých úloh zhostili více než dobře, zejména Martha Issová se svou pantomimou film příjemně oživila, krajina byla nádherná, hudba skvěle doplnila příběh... Alice Nellis mě opravdu překvapila a Sedmero krkavců s čistým svědomím označím za nejlepší pohádku několika posledních let... (03.11.2015)

Alice Nellis je zralá a sebevědomá filmařka a díky bohu kromě hořkých komedií umí i pohádky. Příběh, která všichni známe, obohatila o nové a zajímavé prvky - ženy jsou tu vnitřně silné a nepotřebují zachraňovat, krásný vizuál divoké slovenské přírody (a la Czech Tourism) a cit pro detail (Bohdančin boj s kopřivami, princovo koktání, citlivá práce se zvířaty). Má to šťávu, svoje vlastní kouzlo a ani na chvíli to není trapné - naopak například proměna havranů v lidi je efektní, přihlouplý princ-bratr je opravdu vtipný, shledání rodiny na konci je emocionální. Někdo prosím ukažte ČT, jak se mají dělat pohádky. (27.11.2015)