Réžia:
Alice NellisScenár:
Alice NellisKamera:
Matěj CibulkaHudba:
Vašo PatejdlHrajú:
Martha Issová, Lukáš Příkazký, Václav Neužil ml., Sabina Remundová, Zuzana Bydžovská, Kristína Svarinská, Jana Oľhová, Marián Geišberg, Miroslav Noga (viac)Obsahy(1)
Bolo raz jedno kráľovstvo, o ktorom by sa dalo veľa rozprávať, v ňom dedina a v nej veľa ďalších osudov, v lese čarodejnica a na hrade kráľovská rodina s mnohými tajomstvami. Príbehov o ľuďoch by mohlo byť tisíc, ale náš príbeh je o slovách, ktoré môžu byť silnejšie než meč, jedovatejšie než hadie pohryznutie, ale tiež cennejšie než zlato a drahokamy. Je o slovách, ktoré keď z úst vyletia, už ich nič nevráti späť a o Bohdanke, ktorá sa rozhodne zachrániť svojich bratov, nedobrým slovom premenených na havranov. Kým však kliatbu zlomí, postretne mnohých, ktorí jej budú stáť v ceste, ale možno pri tom nájde aj svoje šťastie. (RTVS)
(viac)Videá (1)
Recenzie (595)
Po zkušenostech z posledních let už jsem přestal doufat v novou pohádku, kterou bych mohl zařadit mezi každoroční vánoční elitu. Alici, Martě a jejich krkavcům se to povedlo dřív než film skončil. Po všech stránkách dokonalost, které nechybí pohádková atmosféra, humor, napětí, tradiční střet dobra se zlem, klasická pohádková moralita, příjemný vizuál, slušně napsaný scénář a sebevědomá režie, která si dokázala uhlídat všechny zrádné výmoly, které na cestě k povedené filmové pohádce číhají. Navíc má uprostřed toho všeho vynikající Marthu Issovou, která je tak přesvědčivá a výmluvná, že si člověk ani neuvědomí, že většinu filmu nepromluví. ()
Mám jedinou výtku a to je jazyk. Sedmero krkavců je česko-slovenská produkce, ke které kvůli stylu, prostředí a hudbě lépe sedne slovenština, na druhou stranu si myslím, že například Zuzana Bydžovská jako čarodejnice, je ve svém rodném jazyce ještě lepší. Škoda, že nemůže být, aby čeští herci mluvili česky a slovenští slovensky. Naštěstí Martha Issová většinu své role mlčela (hrála šarády) a byla úplně skvostná. ■ Zdejších 74% je málo. ()
Českým filmů se až na výjimky všeobecně vyhýbám, ale na tenhle kus jsem se kvůli beta verzi podívat musel... A je třeba říct, že na konci jsem byl spokojenější než ona... Moderní pohádka o Sedmero krkavcích není tak ponurá jako její starší verze, což není vůbec na škodu, protože se tak stává přístupnější i mladším kusům... Herci se svých úloh zhostili více než dobře, zejména Martha Issová se svou pantomimou film příjemně oživila, krajina byla nádherná, hudba skvěle doplnila příběh... Alice Nellis mě opravdu překvapila a Sedmero krkavců s čistým svědomím označím za nejlepší pohádku několika posledních let... ()
Kým sa film tvári ako slovenská rozprávka, je fajn. Pekná príroda i dedina, atmosféra, mystika... Akonáhle sa príbeh presunie do hradu, je z toho „užvanená“ česká rozprávka s akože vtipnými postavičkami, ktorá nudí. Až som mal pocit, že PRINC BAJAJA dostal novú konkurenciu v otravnosti. Alice Nellis je ako rozprávačka príbehu neschopná a fakty, ktoré divák už dávno vie, zbytočne dookola vysvetľuje jednotlivým postavám. Flashbacky odkrývajúce „nečakané“ tajomstvo vyslovene urážajú divákovu inteligenciu (ona fakt neporodila mačku?!). LÁSKA NA VLÁSKU i OREST Z RODU ČARODEJNÍKOV sú určite lepšou voľbou... ()
Tak ten plakát je úplně mimo. Pohádka samotná celkem pěkná. Odhlédnu-li od pitomých a zbytečných komentářů v úvodu a v závěru, jde vcelku o velmi dobře napsanou, ale dost slabě natočenou pohádku (nechceme-li za "silnou režii" považovat velkolepě vyhlížející scény a výpravu, která ovšem skutečně je jednou ze silných stránek tohoto filmu a mezi čes. fil. pohádkami za posledních x let bezesporu patří k nejlepším). Některé momenty či dialogy vyloženě vypadají, jako by nechápavý režisér zazdil celkem chytrou myšlenku. Byl jsem tudíž velmi překvapen zjištěním, že ten nadaný scénárista a slabý režisér je jedna osoba. Na druhou stranu ale nelze přehlédnout, že scénář, jakkoli nadprůměrný, coby adaptace Sedmera krkavců svědčí o nepříliš silném pochopení látky, která arci musí lákat každého skutečného tvůrce mezi filmaři, jdeť o psychoanalyticko-existencilální pohádku par excellence, hlasitě vyzývající k silné autorské seberealizaci jak obrazově, tak akčně a verbálně, ať ponorem do jednotlivých motivů či jejich interpretačním skloubením - jedna z možných odpovědí na tuto výzvu je hezky znát ve starším Rážově zpracování, celkově sice slabém, ale s vynikajícím způsobem pojatým vztahem královských sourozenců a prakticky všeho, co souviselo s princovou sestrou (např. Chrt!). U Nellis je zlá královna naopak nejslabším článkem, k čemuž ovšem především přispívá herecky zcela zoufalá Remundová. O tom, že Nellis asi příliš necítí klíčové momenty, svědčí na jedné straně ztvárnění této postavy a dosti klopotně konstruovaná (byť logicky obhajitelná) strategie jejího jednání, na druhém konci příběhu zase plytké provedení rodičů (a zvláště samotného aktu kletby), ale třeba i laciný trik se čtením myšlenek pomocí hřebenu, který postavám trochu moc usnadňuje spění za rozuzlením. Obrazové ztvárnění pak (mám na mysli náladu i výběr a střih záběrů) sice není nijak zlé, ale pro vyznění, výpověď i zapamatovatelnost této pohádky je jeho umělecká hodnota téměř nulová. Uvedené výtky jsou, jak si správně všímáte, podstatné. Nepodstatnými jsou dost příšerný výběr herečky, která představovuje mladou Bydžovskou (příšerný nikoli proto, jak jí je nebo není podobná) a snad dobře myšlený, ale v efektu spíš rušivý násilně civilní projev samotné Bydžovské, která ovšem i přesto působí ve své roli velmi dobře a nasadit její postavu místo trojice Slunce, Měsíc, Vítr je určitě chvalitebným tahem (jen ten moment, kdy si k ní Bohdanka jen tak na chvilku odskočí ze zámku, diváka trochu rozhodí). Oba princové jsou napsáni i zahráni velmi sympaticky, krkavčí bratři jsou v pohodě, takže už nám zbývá jen samotná Bohdanka, jejíž představitelka poté, co si zvyknete na vzhledem k této postavě poněkud (s prominutím) pokročilý věk, je tím hlavním (nikoli jediným!) faktorem, proč tuto pohádku přes všechnu nedostatečnost řadím mezi to nejlepší, co v tomto žánru za posledních dejme tomu 25 let vzniklo. Čím dále děj postupuje, tím je Issová skvělejší, stehující Bohdanka působivější, drama strhujícnější a moment dokončení košil je skutečným vrcholem celého filmu. Takže i vzhledem k tomu, že veškeré ostatní hlubinné motivy jsou přebity šikovnou a scelující, nicméně nadbytečnou zápletkou mezi dvěma královnami, považujme motiv uložené mlčenlivosti a nutnosti jí navzdory včas dokončit daný úkol za ten hlavní důraz Nellisina pojetí a z toho vycházejme při případném opětovném zhlédnutí - předpokládám, že efekt filmu bude za této podmínky přirozeně silnější (ještě jsem si to ale nevyzkoušel). Každopádně myslím, že si autorka zaslouží tohoto krásného Janotu: https://www.youtube.com/watch?v=HfvHm2s24qg () (menej) (viac)
Galéria (58)
Zaujímavosti (12)
- Jana Oľhová a Marián Geišberg, kteří ve filmu ztvárnili manžele, jsou ve skutečnosti sourozenci. V české verzi je nadabovali Taťjana Medvecká a Svatopluk Skopal. Dalšími slovenskými herci a herečkami, kteří se ve filmu objevují a tím pádem je museli tvůrci nechat nadabovat. Kristínu Svarinskou (služebná Marie), nadabovala Petra Horváthová, Miroslava Nogu (vévoda) Petr Pospíchal, Csongora Kassaiho (farář), Vladimír Javorský, Braňa Bystrianskeho (kovář) Otmar Brancuzský, Máriu Breinerovou (sousedka) Jana Boušková a vedlejším postavám dvěma vesničanů pak propůjčili své hlasy Karel Richter a Jana Postlerová. (funhouse)
- Scény z dediny boli natáčané v Múzeu oravskej dediny, v obci Zuberec. (ti88na)
- Pro roli prince Bartoloměje zprvu zvažovali Jiřího Mádla, ale nakonec ji získal Lukáš Příkazký. (hansel97)
Reklama