Réžia:
Brian PercivalScenár:
Michael PetroniKamera:
Florian BallhausHudba:
John WilliamsHrajú:
Sophie Nélisse, Geoffrey Rush, Emily Watson, Nico Liersch, Ben Schnetzer, Joachim Paul Assböck, Carina N. Wiese, Kirsten Block, Georg Tryphon (viac)VOD (4)
Obsahy(2)
V roku 1938 zomrie dospievajúcej Liesel (Sophie Nélisse) braček a opustí ju matka (Heike Makatschová), pretože nechce ublížiť svojmu dieťaťu. Je totiž komunistka. Úrady umiestnia Liesel do pestúnskej rodiny Hansa Hubermanna (Geoffrey Rush) a jeho ženy Rosy (Emily Watsonová), aby u nich začala nový život. Liesel sa snaží zapadnúť doma aj v škole, kde si z nej spolužiaci uťahujú, pretože nevie poriadne čítať. S posadnutosťou rodiaceho sa učenca Liesel vykoná rozhodujúci krok, aby situáciu zmenila - v dome miestnych zbohatlíkov kradne knihy a učí sa čítať. Navyše získa aj podporu svojho nového dobrosrdečného otecka Hansa, ktorý sa s Liesel učí dni aj noci. Liesel sa snaží podrobne preštudovať svoju prvú knihu, Hrobárovu príručku, ktorú si tajne "odniesla" z pohrebu svojho brata. Liesel sa spriatelí s ich novým rodinným hosťom, židovským utečencom Maxom (Ben Schnetzer), ktorého pred nacistami skrývajú v pivnici. A práve Max je ďalší, kto ju povzbudzuje v čítaní a v túžbe po vzdelaní. Postupne sa vyvíja aj jej priateľský vzťah s mladým susedom Rudym (Nico Liersch), ktorý Liesel síce podpichuje, ale pritom sa do nej zamiluje. Dobu plnú utrpenia potom všetci spoločne prekonávajú pomocou kníh, ktoré Liesel kradne z knižnice miestneho starostu Hermanna (Rainer Bock). A to nielen pre seba... Mladí ľudia sa postupne naučia vážiť si nielen silu slov, ale aj schopnosť ich ovládať a používať. (TV JOJ)
(viac)Videá (19)
Recenzie (657)
Sentimentální citová vydíračka, které jsem ovšem nemilosrdně podlehl. Snímek skvěle zafungoval na poli kontrastů. Kontrast mezi drsností a absolutní nevyzpytatelností války postavený proti úniku do říše fantazií - to bylo něco krásného. Velmi nezvyklé bylo i to, že v tomto filmu neexistují žádné vyloženě záporné postavy. Ze strany režie a scénáře se jedná o nesmírně dobře promyšlený tah a skvěle seřízený mechanizmus, kde má každá postava jasně definovanou svoji roli a charakter a za celý snímek se z této role neodchýlí ani o centimetr. Přesto v tomto pohádkovém světě, kde se mají všichni rádi, cítíte ve vzduchu obrovské dobové napětí a strach a tušíte, že nebezpečí může přijít jako déšť z čistého nebe. Osobně jsem neviděl moc filmů, které by se snažily ukázat válku i zevnitř z pohledu německého obyvatelstva, i když v tomto případě se silným romantickým tónem, ale to snad čas od času neuškodí. Vložit smrt do role vypravěče považuji za naprosto geniální nápad. Nad hudbou mistra Johna Williamse poté znovu zůstávám v němém úžasu. Ten člověk je bůh ve svém oboru. Velkou poklonu skládám i Sophie Nélisse, která si svoji ústřední roli střihla i v nízkém věku naprosto fenomenálně. Většinu stopáže jsem vnímal jako čistě 4hvězdičkovou, ale závěr byl něco naprosto božského, kdy mi i malá slzička dokonce ukápla. Proto odpouštím i to všudypřítomné pozlátko a sentimentalitu. ()
Uhlazenost a načančanost snímku místy hraničí s patosem. Příběh je odvyprávěný poutavě, ale nevěrohodně. Rušivě na mě působilo, že Liesel čte knihy v angličtině. Vzhledem k nosnému tématu jsem srovnával s českým filmem Musíme si pomáhat. Zlodějka knih mi přišla na rozdíl od Hřebejkova snímku nevěrohodná. Myšlenky o slovech jsou zajímavé. Očekával jsem, kdo z ústředních hrdinů zemře, a vypravěč - Smrt - celkem překvapil. Jsem zvědavý na knižní předlohu. ()
S ohromně širokým záběrem vyprávěný válečný příběh z fašistického Německa, navíc zajímavě pohlížený prizmatem Smrti, které Hitler zadává jednu z největších zakázek. Nepomíjí se nic, stíhání politických vězňů, židovská otázka, solidarita i fízlovství, láska, úcta, nenávist, verbování mlíčňáků a starců do hroutící se armády... Napětí se stupňuje a Hitlera by každý normální člověk zabil. ()
Jako joo, je to doják jak dění na jatkách, ale na mě to nepůsobilo uplně. Přišlo mě to příliš mnoho tradičních a tudíž ohraných elementů. Žid v nouzi, malá holčička a její kukadla, hodný lidi a ten příběh měl jen jeden filmově silnější moment, když nácek je sklepě, při ní jsem svůj dech vyhlásil za nedostatkový zboží, ale jinak mě to bohužel spíš míjelo a přitom jsem si velmi přál aby mě film trefil do toho červenýho bušícího orgánu. ()
Mám ty malé, ale přitom pro každého z nás nesmírně významné, příběhy z druhé světové války hrozně rád. Dokazují totiž, že ti lidi si museli prožít svoje a museli se i přesto umět oklepat a nadále pokračovat v životu. Neuvěřitelně mě to fascinuje a každý příběh takových lidí by se měl vtisknout do naší duše, abychom si uvědomili, že naše problémy sice nejsou malé, ale zároveň se dají ustát s grácií. Zlodějka knih je tak hezký film, i když k němu mám celou řadu výhrad. Především tedy jsem celý film přemýšlel nad tím, zdali bylo dobře, že se ve filmu mluvilo anglicko-německy. Anglicky hlavní herci (někdy) a německy všichni okolo jenom proto, aby dodali patřičnou atmosféru Německa. To mě, po pravdě, dost štvalo. Na druhou stranu musím říct, že kulisy Zhořelce neměly chybu. Jakmile budu mít možnost, okamžitě tam vyrazím. Ta historie z toho města přímo srší. Příběh jako takový je pak poctivou událostí druhé světové války. Hezky natočenou, citlivě zfilmovanou a ve vší poctivosti dobře zahranou. Kromě té jazykové bariéry nevidím jiný problém na tomto filmu. ()
Galéria (29)
Zaujímavosti (13)
- Celosvětová premiéra proběhla 3 .října 2013 na Mill Valley FF. (Varan)
- Natáčení probíhalo od 28. února do 15. dubna 2013. Natáčelo se ve městě Görlitz v Sasku a v Berlíně. (rafix)
- Hlerdání hlavní představitelky Liesel probíhalo po celé Evropě, Spojených státech a Austrálii, nakonec sám autor předlohy Markus Zusak navrhl Sophii Nelisse. (Terva)
Reklama