Rómeo a Júlia

Krásné. Dovolím si tvrzení, že i sám velký Vilém Shakespearů by byl ze Zeffireliho adaptace nadšen! Tak nějak to v té Veroně mohlo onehdy za války dvou rodů vypadat. Zachytil jste to vážně věrně, mistře Franco! Jen pohleďte, Romeo a Julie, skoro ještě děti, si navzdory osudu, jenž jim v šťastném a pokojném životě nepřál, zamilovaně veršovali, Mercutio provokoval, až doprovokoval, a Tybalt... Tybalt byl prostě Tybalt. A já? Já měl, stejně jako kdysi na divadle, chuť zatleskat! 85% (14.05.2016)

Snad nejlepší zpracování největší milostné romance všech dob. Obdivuji Franka Zeffirelliho, který v té době neváhal porušit snad všechna pravidla, která se točila kolem shakespearovských filmových adaptací. Mladičká dvojice, nádherná milostná scéna (kterou Američané a Sověti ze svých distribučních kopií komplet vystřihli) a skutečný filmový zážitek, jež je na míle vzdálen pouhému zachycení divadla. Nemluvě o geniální hudbě Nina Roty. Romea a Julii jsem poprvé viděl v sedmnácti letech a ani po letech mě ten snímek nepřestává fascinovat svým neuvěřitelným temperamentem. (26.12.2014)

Rozhodně nevyčítám mistru Zeffirellimu, že jsem dlouho přemýšlel jen o upachtěných třech hvězdách. Problém vidím jednoduše v samotném příběhu, který možná představuje nesmrtelnou klasiku, je prototypem masově přijímané a myšlenkově vděčné romance atd., avšak pro mě coby diváka i člověka odkojeného moderní dobou, kdy vrchol romantického filmu představuje děravý Titanic a potápějící se pubertální ikona (nic proti Leovi - je to skvělý herec), je tahle veršovaná rozprávka tak nesnesitelně kýčovitá a nereálná, že nemám potřebu ji už nikdy více vidět nebo nedejbože číst. Přes to všechno však stejně musím ocenit krásnu formu, dramatické ztvárnění některých scén (první polibek Romea a Julie, souboj Tybalta s Mercutiem) a sympatické herecké výkony, které by jistě byly ozdobou i veleváženému anglickému divadlu. Bohužel v druhé polovině jsem začal až podezřele často upadat do spánku, takže ty 4* nakonec paradoxně zachraňují pouze velmi libozvučné hlasy české dabingové špičky, které vytvořily (až na pár výjimek) velice příjemnou divadelní kulisu. A právě do divadla tenhle příběh primárně patří. 70% (05.02.2014)

Tak to dopadá, když poslové lásky nemají křídla. A když se chlap nechová jako chlap. Juliinu přehnanou citovost bych pochopil, ale Romea měli někam poslat kácet stromy, aby se trochu vzpamatoval a dal vznětlivosti průchod užitečným způsobem. Škoda, že bratr Lorenzo fňukajícímu spratkovi jednu nevyťal. Vůbec je zajímavé, jak často se Františkáni stávají zástupci rozumu v místech, kde šedé mozkové buňky všech ostatních nejsou využívány právě na plný výkon (jen vzpomeňme na Ecova Viléma z Baskervillu). Mnoho bylo napsáno a nahovořeno o tom, zda pouto mezi Romeem a Julií dá se zvát láskou, nebo jde jen o prostou zamilovanost, výtrysk citů ve věku, kdy kre-ehm-mladý člověk teprve poznává sebe sama. Ač to druhé, méně romantické řešení je možná pravděpodobnější, nelze vyloučit ani to první. Jsou tací, a není jich zas tak málo, co k sobě naleznou skutečný cit už ve věku, ve kterém jejich vrstevníci řeší co na sebe, co ne na sebe, jak doma uhrát pozdní příchod v rozverném stavu, co lajknout a které přátele odinstalovat. Tihle dva k tomu, aby čas jejich lásku prověřil, nikdy nedostali příležitost. Dokázali by o sebe pečovat v nemoci i ve zdraví? Nevím, ale šanci bych jim dal. Pokud jde o zpracování, je skutečně na co se dívat, text je tu propojen s prostředím životně a podán výborně vedenými herci. Díky tomu i vzletné verše lásky, hněvu, pomsty a usmíření znějí přirozeně a nikoli uměle. Olivia Hussey je Julie jak má být, mladičká, křehká, plná citů, avšak uvědomující si sama sebe. S Romeem mám jako chlap trochu problém, to není vina jeho představitele. Co do věrnosti obsahu hry však ani nemohl být jiný. Zeffirelli dokázal, že filmové adaptace divadelních kusů rozhodně umí, je věrný látce, zároveň nejde o otrocký převod ani prosazování vlastního ega na úkor autora. Tak to má být. (26.11.2017)

Když jsem před drahnými lety viděl tento film poprvé, tak jsem na něj vydržel, ač jsem byl do té doby klasickou kulturou takřka nedotknut, zírat až do konce jen kvůli té Julii, která mi připadala tak krásná, až srdce usedalo. Od té doby jsem docenil i další stránky tohoto filmu, ale na Julii zírám pořád. (19.12.2010)