Proso - opereta DJC

"Nejde přeci o zpěv, ale o pravdivý obraz Cimrmanova díla." O vzniku operety Proso vím všechno, stejně jako o jejím rozkradení, frustrační kompozici, nožičkách, hraběti Nikoličovi, akustické konstantě, Jiráskových krádežích inkoustu a zejména o erömü. V tomto směru jsem se nic nového nedozvěděl a to je škoda. Místo toho jsem musel poslouchat dlouhé minuty fidlání a zpěvu určeného pro náročné publikum. Já jsem však nekulturní hovado, tudíž jsem se přitom nudil. (08.02.2017)

Vřeštění operních "umělců" je pro mě stejně pozitivním zážitkem jako účast bandy negrů na výroční schůzi KKK. A když už konečně přišlo na seminář, byl jsem opět smutný, protože nebylo řečeno ani slovo nového a pánové pouze opakovali již známé věci. Jediný vyložený klad je tedy Svěrákovo šaškování s violoncellem. 30% (03.12.2017)

Opravdu vcelku zbytečný počin, jehož nejlepším momentem jsou Ty české panenky ve strhujícím podání mého nejoblíbenějšího badatele Miloně Čepelky. Čekal bych, že pánové cimrmanologové pro takovou slavnostní příležitost dodají alespoň pár nových objevů, že se nám dostane něčeho navíc, například že se před každou árií dozvíme, kdo ji v Cimrmanově Prosu zpíval, kolikrát, kdy, proč a za kolik. To se bohužel nestalo. Namísto toho jsem viděl zvláštní recyklát Hospody na mýtince, v němž hudba často vyloženě zdržovala. A nemile mě zarazila i režie Jana Svěráka, která naprosto ignorovala příchody a odchody z pódia, libovala si v záběrech z druhého konce Smetanovy síně, a mně vždycky nezbývalo než počkat na střih, abych se dozvěděl, kdo že to před diváky zrovna přišel. A řekl bych, že stejně vhodné by bylo na začátku každé skladby titulkem uvést její název a jméno skladatele, který ji mistrovi ukradl. Dávám dvě a půl hvězdy. (23.11.2013)

Páni Cimrmani, vždy jsem vás obdivoval, miloval, vaše hry znám většinou zpaměti a přesto se na ně s nostalgií dívám a královsky se bavím.Nemůžu se však zbavit pocitu, že po mnohých odchodech do Českého nebe (Vozábal, Vondruška,Kašpar a především zásadním odchodem pana Ladislava Smoljaka) by bylo na čase soubor rozpustit. Všem členům je už kolem 80 let a ti mladí to nikdy neutáhnou.To kouzlo už je bohužel pryč a vždy se raději podívám na staré věci, poslechnu si desky,zavzpomínám na návštěvy v Bráníku, ale do divadla už nikdy nepůjdu.A asi nejsem zdaleka sám.Jednou dopadnete jako Olympic, ve kterém už není ani jeden zakládající člen a podle toho to vypadá. Tohle dílo se vůbec nepovedlo a jen z úcty ke všem zúčastněným a již vzpomínané nostalgii ho nebudu vůbec hodnotit. (12.10.2016)

Járovi se omlouvám, ale nevydržel jsem to. Jeho hry můžu v jakoukoli denní hodinu, vždy mi správí náladu a jsou pro mě obrovským kultem a význáváným úměním. Ale tohle vystoupení se nepovedlo. Orchestr je profesionální, ale ty písně se mi vůbec nelíbili. A navíc jsem nechápal jestli to je myšleno s nadsázkou nebo vážně. Kdyby tam byli nějáké nové přednášky a poznatky, tak bych to klidně dokoukal, ale jsou pouze převzaty z Hospody a nepřinaší nic nového. Nebudu to hodnotit, když jsem vydžel chvilku, ale musím poznamenat, že to bylo vlastně poprvé kdy jsem si u něčeho od DJC připadal trapně. Ale nikdo není dokonalý a vy jste nám pánové cimrmanologové přinesli tolik inteligentního humoru a radosti, že bych si ani nedovolil vás kritizovat. Projednou se stalo ale až se budu někdy bavit u nějáké vaší normální hry, věřím že na to dočista zapomenu. (08.10.2016)