Vraždy v kruhu

Pilot je nesnesitelně prkenný a pohřbil i to, co Iva Procházková docela solidně načrtla v knižním prequelu: zvládnutou psychologii postav. Naopak vytáhl na světlo světa všechny jeho nedostatky, Je to nudné, strašlivě neobratné, mrtvolně zrežírované a neobjevné, nemám sílu a motivaci v tom pokračovat. (12.01.2015)

Co se kriminalistiky týká, o hovně. Toho je ale většina. Tak co mi pak na tom tak vadí? Asi ten rukopis pražské kavárny. To je ta partička, co bez ohledu na politickou příslušnost u nás pod záminkou tolerance, synchronizace s evropským právem, orientace na kulturní hodnoty západu atd. nepozorovaně chystá další totalitu jménem Nový světový řád. A mimo jiné už bezezbytku a definitivně ovládla českou televizi. Detektiv, co jezdí k případům na kole? Aby se ovce identifikovaly s kladným hrdinou (pro jehož roli byl bezskrupulózně exploitován Ivan Trojan) a taky začaly jezdit na kole, protože to je sluníčkové, zelené, evropské a in (a papalášům tím pádem zůstaly volné silnice). Gender agenda schovaná za roli odporné mužatky v podání Adély Petřekové. Všudypřítomný (až Hřebejkovsky - ten by se teda stydět nemusel) rozklad rodiny a křesťanských hodnot, na jejichž místě máme dát přednost spritualistice - různé kecy o "energiích" a astrologie zamontovaná do toho tak toporně, nesmyslně a povrchně, že to snad ani největší imbecil nezbaští. Pro mě mají tyhle výplody hodnotu filmů jako je Rudá záře nad Kladnem. Zbývá počkat ještě pár desítek let, než se to vyjeví i zbytku populace. (21.02.2015)

Po prvním díle: Ivan kráječ a Rosťa garážník, soukromé očko. Vraždy v kruhu jsou zatím docela nepříjemným vystřízlivěním z potenciálu, co tahle česká kriminálka měla. Pár docela zajímavých postav kazí spousta zbytečností, úklonů k samolibé efektivnosti a celkově trochu zbytečné jednotvárnosti a přímočarosti. To co mohl být atmosferický seriál se tak zatím zdá jako průměrná kriminálka bez atmosféry nebo jakékoliv míry invence. A ne, několik záběrů na hodinu astrologie tomu vážně nepomůže. (12.01.2015)

Recept na "Vraždy v kruhu": Vezmeme maso, nejlépe z obětí nějakého vražedného činu, jemně jej rozemeleme, přimícháme namleté bláboly Hany Vagnerové, několik šroubků z invalidního vozíku, zachutíme krví vražedné oběti, okořeníme špetkou nějakého toho upadlého zbytku v pitevně a vše v rukou uplácáme do TV 12-ti karbenátek. Nakonec přidáme populární na jemné kostičky nakrájenou Simonou Stašovou. A poté 12 připálených karbenátek po 85 gramech předložíme divákovi odkojenému komerční televizí. Úspěch je zaručen. Ale tady jsme v ČT1 !!! a ani dobrý kuchař Ivan Trojan z této plácaniny nevyrobí náročnějšímu strávníkovi TV ČT1 nic poživatelného. Bohužel. Prostě, Ivan Pokorný není Jiří Strach, Iva Procházková není Arnošt Vašíček a Vraždy v kruhu nejsou Ďáblovou lestí. Jen Trojan zůstává Trojanem. Ještě poznámku: jen šest karbenátek "na zkoušku" k ochutnání na poprvé by stačilo. To je jak v hospodě. Když jídlo zákazníkovi nechutná, kuchař si ho může hodit na hlavu. .... jsem morbidní, já vím. :-) (27.01.2015)

Rádoby sofistikovaný seriál o tom, jak horoskopy ovlivňují vraždy, přitom je tomu naopak - něco se stane a zpětně je na to neobratným způsobem napasován horoskop. Jinak dedukce a důkazy mají taky občas své místo. Fakt dost hloupé, zamrzí to o to víc, že Iva Procházková opravdu není špatná scénáristka. Najdou se ale i další klišé - hlavní operativec "vidí", jak se staly vraždy, jeden jeho kolega je na vozíčku a zbytečně umírají hlavní postavy. Na obstojné kameře a hudbě prostě detektivku nevystavíš. (26.03.2015)