Milovat smrt

Zamyšlení se nad vlastní existencí, v celospolečenské depresi a šedivých vyhlídkách do budoucna, může člověka dovést na rozcestí. Na jednom takovém stojí Ian. Je nucen se rozhodnout a zvolit si jednu z cest, které mají cosi společného - na každé z nich čeká smrt. Miluje jí, potřebuje jí - dodává mu smysl života. Tento bizarní paradox, dokáže Ian proměnit ve skutečnost. Pro jednoho přehnaně hluboká slátanina o samotářském psychoušovi, který by si měl jít raději zaběhat, pro druhého výborný rozbor hlavní postavy a skvělý vývoj děje, ve kterém se orientovat není moc lehké, ale i v tom lze nalézt určité kouzlo. To vše podpořené precizní režií a vynikajícím hudebním doprovodem. (Challenge Tour 2015) (06.04.2015)

-Chtěla se zabít, já jí jen pomohl.- Ian je podivín, který je přesvědčen, že omylem obývá lidské tělo. A je jisté, že panter mezi lidmi žít nemůže. Několikeré setkání se smrtí nemůže zůstat bez následků, a tak netrvá dlouho a zákonitě dojde i na nekrofilii. Ian, zdánlivě bez emocí, se ale nakonec začne měnit, když do jeho života vstoupí živelná Naomi... smrt však zůstává všudypřítomná. Magický film s uhrančivou hudbou a podmanivou kamerou se smyslem pro detail. Po první polovině mu sice začíná pomalu docházet dech, ale směrem k závěru opět zajiskří statickou elektřinou. Potěšil song od Katrin And The Wave i hardcorepunk v baru. (08.09.2021)

Pohled do života jednoho kluka, co dokáže normálně žít pouze vedle smrti. Stejně jako téma, je to i silný příběh, příběh, který samozřejmě není pro každého. Ale, když je takto kvalitně natočený a především už napsaný, není příliš náročné mu podlehnout. Film není pouze depresivní, jak by se mohlo zdát, je v něm i něco málo humoru, samozřejmě spíše toho černého... Herecky co dodat, utrápený výraz jaký má Robert de Hoog sem vcelku sedne a ani ostatní herci nejsou špatní, i když ženské role tu nemají dlouhého trvání, snad až na Pollyannu McIntosh. Brendan Muldowney napsal a natočil film, který je i přes své téma vlastně vcelku optimistický... 75% (13.03.2016)

Netradičné spracovanie vyvoláva miestami nutkavý pocit stlačiť ovládač a vypnúť. Keď sa však divákovi podarí oprostiť od emočne vyhraneného podania, s plynúcimi minútami dej začne dávať zmysel. Na rozdiel od "Borgmana", ktorého bizarnosť a obsesia nezmyselnym zabíjaním v závere graduje, v tomto prípade naopak dochádza k zásadnému zlomu. Život vs. smrť, empatia vs. emočná apatia. Ian sa celý film pohybuje na rázcestí a hoci ho smrť priťahuje, stále mu niečo bráni urobiť posledný krok. Postupne sa z temnoty posúva do svetla a objavuje na živote to podstatné, čím naopak záver vyznieva pozitívne a motivačne. Dej umocňuje skvelá kamera a výborná hudba. Chválim vizuálne skvelý úvod filmu. (20.12.2015)

Brendan Muldowney premietol depresiu priamo na plátno. Úvodná fáza filmu totálna paráda, potom to bohužiaľ začalo akosi upadať a u apatického Iana sa začala prebúdzať empatia a ľudskosť, aj keď len čiastočne. Sonda do depresívnej a samotárskej duše utrápeného Iana bola prvotne výborná téma celého filmu, no akosi sa tá celá snaha začala postupne rozpadávať... Ale rozhodne, celý film je dosť na zamyslenie, aj keď potenciál bol istotne ďaleko vyšší! (19.05.2015)