Dočasný domov

Komorni filmy mam rad, Docasny domov tohle splnuje. Herecke vykony, v cele s Brie Larson jsou vyborne a jsou nejnosnejsim pilirem celeho filmu. Proti nametu nic nemam, cele mi to prijde, ze od zacatku nataceni tvurci vsadili na festivalova predstaveni a pres city kalkuluji s uspechem, ktery se asi dostavil. Se scenarem si moc nepohrali, kazdy teenager ma jinou barvu kuze a jiny problem, stejne tak vychovatele... Nebyt zaveru a nezbytne americke vlajky, dam o hvezdicku vice. Film, ktery chce hodne sdelit, krome toho, ze poukaze na fakt, ze problemy ma i dospivajici spolecnost vsak nerekne temer nic. (27.11.2014)

80-85% ... Citlivá drámička o deťoch, ktoré to v živote nemajú ľahké a o dospelých, ktorí si prešli niečím podobným a starajú sa o tieto decká v centre dočasného domova, a vracajú tak spoločnosti to, čo aj im bolo istého času poskytnuté. Pekne natočené, ľudsky a dôveryhodne. Viac komentovať nemusím. (13.06.2015)

Další nenápadné drama, jehož tvůrci si zaslouží velké uznání za to, že i s velmi malými finančními prostředky dokázali vytvořit takto zábavný a intenzivní snímek. Samozřejmě jedné se o příběh z prostředí diagnostického ústavu a tak je vážné téma postaráno, ale je zpracováno tak strašně citlivým a místy velmi zábavným způsobem, že je radost jen sledovat dění. Opravdu si velmi cením takovýchto filmových počinů. Brie Larson je v hlavní roli vynikající. Velký-malý film. Jen škoda, že jich je takhle málo. (06.03.2014)

Je to již potřetí tento rok, co jsem se (ač neúmyslně) setkal s Brie Larson. V Don Jonovi mě bavil její provokativně „nechápavý“ výraz, v The Spectacular Now jsem ji skoro nepoznal, ale její projev byl také hodný povšimnutí. Po Short Term 12 ji už nelze dále přehlížet. Její dospělý výkon dominoval snímku a společně s dalšími scénami (zejména raperský song a povídka o chobotničce Nině) držely laťku hodně vysoko. Jeden z nejlepších letošních „malých“ filmů, kterému k páté hvězdě scházelo málo. (27.01.2014)

Deti, zasiahnuté zlou výchovou, sexuálnym zneužívaním, trpiace opustením alebo zanedbaním sú umiestňované v domovoch náhradnej starostlivosti. Všetci zamestnanci týchto ustanovizní, ktorí sa snažia zabezpečiť, aby sa deti pod ich patronátom cítili podľa možností aspoň trochu šťastne, si zaslúžia obrovskú úctu.Vďaka mimoriadne psychicky a často i fyzicky náročnej práci, ktorú odvádzajú si zasluhujú najvyššie ocenenia. Pokiaľ totiž tí, ktorí sa starajú o chorých, zranených a opustených nebudú najlepšie platenou elitou spoločnosti, potiaľ nebude v poriadku spoločnosť. Dočasný domov ukazuje, že záblesky šťastného prežívania je možné v zranených a ublížených dušiach občas vyvolať, no je to veľmi ťažké. Pretože dôsledky ťažkých tráum sa prejavujú v správaní sa detí nielen voči zamestnancom ústavu, ale aj k iným deťom a v neposlednom rade k sebe samým. Dôveryhodne ukázaná je i problematika vzájomnej komunikácie. Náročnej cesty pochopenia terapeuta, čo dospievajúce dieťa v skutočnosti trápi. Tu často pomôže obdobná skúsenosť u liečiteľa zranených duší, či nadmieru vyvinutá empatia. 70% (22.09.2020)