Kúzlo mesačného svitu

Skoro jako by to Woody natočil před šedesti lety a teď jen přimaloval barvičky a nádherně jemné světlo, tak moc to připomíná staré klasiky (které jsou klasikami ne jen tak z plezíru, ale proto že jsou zkrátka skvělé). Minimálně tedy zpočátku. Tak břitké dialogy stršící sarkastickými stíračkami jsou dnes ve vztahovkách velmi vzácné, i ta jemná retro stylizace a konzervativní přístup k příběhu. V podstatě tedy paradoxně svěží závan vzduchu do zkostnatělých moderních romantických komediích, na kterých není zajímavého už zhola nic, včetně jejich časté okatě indie stylizace. Jenže Firth není Bogart (i když...), a Emma není Audrey (není, ani omylem!), a Woody si vybírá klidnější chvilku, takže místo tnutí do živého až na dřeň jako v jeho posledních Jasmíniných slzách tady jen hladce klouže po povrchu a "konzervativní přístup" degraduje na plnění zoufale odhadnutelných archetypů kdy celý film předpovíte během deseti minut. Což nicméně není špatně, film i potom (i proto) hodně baví, až do poslední čtvrtiny... do chvíle kdy se Firth najednou změní na blábolícího idiota a Emma definitivně spadne do svého standartního módu "vyjukaná teenka ze střední". Pak film naštěstí rychle skončí, ale ty převážně pozitivní pocity z něj to stejně dost zkazí. 7/10 (06.08.2014)

Colin Firth i Emma Stone jsou výborní herci a tady mají dobře napsané postavy. Jenže po výborných Jasmíniných slzách je tohle prostě jenom příjemné retro, na které za chvíli zapomenu. Darius Khondji sice opravdu kouzlí romantickou atmosféru, ale ani to nestačí. Navíc se někdo v HCE rozhodl nahradit paní Hábovou jakýmsi neuvedeným brigádníkem, za což dotyčnému opravdu neděkuji. I tím v Čechách přišel Allen o kousek svého kouzla. (04.09.2014)

„When the heart rules the head, disaster follows..“ Jizlivý skeptik Firth potírající okultní šlendrián docela bavil, ale od chvíle, kdy racionálno vyhrálo a ihned zatoužilo býti poraženo, začalo kouzlo měsíčního svitu vyprchávat a zůstala tuctovka, která neměla v plánu překročit svůj stín. Někdy je to snobství v Allenových filmech odtažité a protivné.. (03.08.2018)

Keď má film svoju špecifickú čarovnú atmosféru, dokážem mu odpustiť obsahovú nedokonalosť. A súhra 20.rokov, krásneho Francúzska a rozkošných kostýmov zahalených do žltých farieb mala práve to správne kúzlo. Ak by som mala kritizovať, tiež som medzi dvoma hlavnými postavami nevidela a už vôbec necítila nejaké výrazné iskrenie. Obdiv zo strany iluzionistu, jeho nadšenie z objavenia niečoho nového a záujem o osobu podvodníčky, ktorý k nej postupne začal prechovávať sa mi zdal skôr ako čisto profesionálny a na úrovni túžby oslobodiť sa a poznať nový svet a nie spoznať Sophie ako konkrétnu osobu. (26.01.2015)

Woody Allen + Colin Firth + Emma Stone + dvacátá léta v jižní Francii... No nezní to skvěle? Na papíře určitě. Ale v praxi vznikl mdlý a neoriginální film. Respektive originální je postava Firtha, který je skoro po celý film takový ten nesnesitelný sarkastický snob (díky bohu, že ho hraje Firth, to jeho charisma tuhle postavu zachraňuje). No a do tohohle morouse se zakouká mladá Sophie (Emma Stone), navzdory tomu, že ji Firth opakovaně ujišťuje o tom, že ji v žádném případě nevidí jako ženu a často se k ní chová jako naprostý idiot. Jsem jediná komu spárování Firtha se Stone nesedělo nejen kvůli nedostatnu romantické chemie (tihle dva by spíš fungovali jako buddy parťáci), ale i kvůli skoro třicetiletému věkovému rozdílu? Za mně prostě tenhle film jako romantická komedie nefunguje. Zápletka okolo Sophie coby média je fajn, i když trošku předvídatelná, a dává prostor pro ty lepší scény filmu. A propos, doporučuju porovnat s tím, co s atmosférou jižní Francie (konkrétně Provence) provedl Ridley Scott v Dobrém ročníku, to je úplně jiná liga - Ridley opravdu Provence miluje a je to vidět, tady Francie slouží jen jako hezká kulisa. I přes všechny moje výtky tenhle film není špatný, jen průměrný... bohužel. (06.08.2014)