Mlhy Avalonu
The Mists of Avalon
Die Nebel von Avalon
Réžia:
Uli EdelScenár:
Gavin ScottKamera:
Vilmos ZsigmondHudba:
Lee HoldridgeHrajú:
Anjelica Huston, Julianna Margulies, Joan Allen, Samantha Mathis, Caroline Goodall, Edward Atterton, Michael Vartan, Michael Byrne, Mark Lewis Jones (viac)Obsahy(1)
Příběh krále Artuše z Camelotu má mnoho podob a tento příběh je jednou z nich. Vše začalo uprostřed divoké války, kdy do země rozdělené svárem stoupenců bohyně Avalonu a přívrženců křesťanství vtrhli sasští barbaři a bez milosti zabíjeli jedny i druhé. Bylo nutno najít silného vladaře, kterého by uznali jak stoupenci Avalonu, tak stoupenci Krista, krále, který by dokázal sjednotit zemi dřív, než ji ovládnou barbaři. To je důvod, proč se spojí Vivian, nejvyšší kněžka pohanské bohyně vládnoucí odnepaměti ostrovu, s kouzelníkem Merlinem a obrátí se na Igraine, vévodkyni z Cornwallu, která, jak bylo zjeveno, se má stát matkou vyvoleného krále. Jeho otcem však nemá být její manžel Gorlois, ale muž se znamením draka, rytíř Uther, kterého jí Gorlois představí na zasedání rady a ten se také nakonec opravdu s pomocí intrik a kouzel stane otcem malého Artuše. Chlapec se i se svou starší nevlastní sestrou Morginou stane nejdůležitější postavou ve hře Vivian a Merlina. Ještě jako děti jsou odvedeni od rodičů a zatímco Vivian vychovává Morgiane jako svou nástupkyni, Merlin připravuje Artuše pro roli budoucího krále. Když je Morgiana o několik let později přijata mezi kněžky Bohyně, seznámí se se synem nejvyšší kněžky, rytířem Lancelotem, jenž přijel matku požádat o pomoc v boji proti Sasům, kteří opět vtrhli na ostrov, a později také s Guinever, dcerou krále Loedegranse, která byla předurčena stát se Artušovou ženou. Po Utherově smrti se Artuš stane králem, když přísahá věrnost bohyni Avalonu a získá nejen podporu bohyně, ale i magický meč Excalibur, s jehož pomocí rozhodujícím způsobem zasáhne do bitvy proti Sasům a zvrátí její výsledek na stranu Britů. Při korunovaci slíbí věrnost Avalonu i Bohu a vezme si za ženu křesťanskou princeznu Guinever. Lid je nadšen a zdá se, že nastává nová éra. Do té však osudově zasáhne lidská zloba, když žárlivá Morgausa použije kouzla a prokleje Guinever, láska, když se do sebe zamilují Lancelot a Guinever a také intriky mocné Vivien. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (95)
Skutečně velmi ženské pojetí legendy o Avalonu. Nezapamatoval jsem si jediného mužského herce:) Zato ústřední trojice ženských rolí je opravdu úchvatná, není nad to se přesvědčit, že už tehdy byly ženské pěkné bestie:) Ale vážně - Mlhy Avalonu nejsou tak temné jako jiná zpracování, a jsou dalším článkem v řetězu mýtických imaginací na dané téma, z kterého vybočuje jen jistý takřka komediální kousek s Clivem Owenem, který je založen na historických podkladech (haha). Výjimečně se nad průměr povznesl i skladatel Lee Holdridge, jeho hudba lehce napodobující keltské motivy a Enyu zní ve vhodnou dobu s vhodnou intenzitou, i když je to pořád béčko:) Výsledné hodnocení drží na čtyřech hvězdách Anjelica Hustonová a především Julianna Marguliesová, nejkrásnější a nejmilejší Morgaina ze všech. ()
Kniha Mlhy Avalonu od Marion Zimmer Bradley patří mezi mé vůbec nejoblíbenější knihy, a to zejména díky ženskému pohledu, feministickému pojetí, zobrazení pohanských zvyků, absenci jakýchkoli bojů a vykreslení myšlenek a pocitů ženských postav tak, že jsem jejich jednání byla schopna pochopit. Navíc se zde neobjevuje typické rozdělení postav na ty „zlé“ a „hodné“. Ve filmu se mi toho bohužel nedostalo. Ve filmu je celý ten příběh zmatený, nedokáži se ztotožnit s žádnou postavou (dokonce byly mnohdy zobrazeny jinak než v knize a ani obsazení se mi nelíbí) a přijde mi, že zde dali nevýznamné scény a ty, které mne zaujaly v knize, vypustili. Nicméně film se mi nelíbí asi z toho důvodu, že jsem si dříve přečetla knihu a očekávala jsem něco zcela jiného. ()
Zdá se, že "umělci" cítí potřebu se stále dokola předhánět, kdo zpracuje artušovskou legendu nejvíc temně, naturalisticky a tak nějak nemorálně. Edel navíc kdoví proč cítí úctu ke knížce Zimmer-Bradleyové (jako když z neznámého důvodu nechá Morganu vdát, což vyšumí během pár minut do prázdna). Celkově lepší než Král Artuš a horší než Merlin (1998) nebo Excalibur. Za chvíli začnu nesnášet Artuše i s celou jeho rodinou. ()
Středověk tomuhle filmu opravdu věřím, jak kostýmy, tak líčením i archaickou řečí. Není to taková uhlazená fantasy jako např. Merlin (i kdiž toho mám hodně rád). Oceňuji obraz toho, jak pomalu a nenápadně křesťanství zatlačilo pohanství. Mimochodem je to další film Edela, u kterého registruju zaujetí v pohanských božstvech a naznačení plíživého procesu podsouvání křesťanského náboženství pohanům (jak u Království Prstenu, tak tady jsou křesťani ale trošku trubkoidní - tady Guenevera, v KP zase milenka králova bratra - to je mi nějakým způsobem sympatické). Pěkné bylo i ztvárnění pohanských svátků (Beltane, Lugnasadh) a prďácký byl hypnokolovrat a čarostudna jako komunikační prostředky, takový nádech tajemna a přitom nenásilný. Celkově se navíc jedná o dosti originální převyprávění příběhu o Artušovi a Morganě. Pěkný filmek. ()
Velmi příjemné zpracování Artušovské legendy se zajímavým hereckým obsazením, výbornou hudbou, atmosférou a na televizní projekt i kvalitní výpravou. Žádný problém zkouknout celé 3 hodiny na jeden zátah, nenudil jsem se ani chvilku, i když je rozdíl vidět film v televizi s dabingem na Nově a v originále.... ()
Galéria (19)
Fotka © Constantin Film
Reklama