Tenshi no tamago

Z potemnelej samoty prastarých mestských uličiek, plíživého lynchovského šerosvitu, hrozivej grotesknosti Tetsua, prekonanej postindustriálnej spoločnosti, nočných môr, preludov a biblických výjavov tká Mamoru Ošii existencionálne podobenstvo. Využíva svoje tradičné trademarky. Pohľad na ruky, skúmajúci vlastnú identitu. Úderná atmosférická audiovizuálna stránka, ktorá prehovára každým detailom viac, než všetky slová. Symbolické obrazy, naťahujúce sa pre interpretačný výklad hlboko do náboženských a filozofických spisov. O to viac, že tentoraz je slov málo, no o to viac sa v obrazoch skrýva... ////////// Nasledujúca časť obsahuje SPOILERy a pokúšam sa v nej stručne interpretovať základnú osnovu deja. Za podivného šelestu stien a hrozivých zvukov vydávajú sa cudzinec a dievča na krížovú cestu po krajine zničenej apokalypsou. Obchádzajú tvory dávnych dôb, sochy bez života. Kdesi vysoko na múroch nad nimi nehybne stojí Archa, skamenelá a prázdna. Z oblohy zostupujú anjeli a zaznievajú nebeské chorály. Vajce padá do vody a započína život v troskách zničenej civilizácie. Nevinné dievča sa mení v ženu a dostáva sa jej nanebovziatia. Cudzinec zostáva na zemi a ďalej nesie svoj kríž... Kto je to dievča? Kto je ten cudzinec? Myslím, že má zelvopyr pravdu. Sme to my, tí, ktorí sa prebúdzame zo sna a uvedomujeme si pravdu. A kto sú tí kamenní rybári, ženúci sa za nehmotnými tieňmi, preludmi, bielymi veľrybami? To sú tí, ktorí v sne pretrvávajú, i umierajú... ////////// Mám pocit, že týmto dielom, ktoré akoby prichádzalo z iných časov, iných svetov, mi povedal Ošii viac, než oboma dielmi Ghost in the Shell. Je to azda preto, v skutočnosti obsahuje menej a preto som sa hneď na prvý raz dostal do omnoho väčšej hĺbky. Mnoho scén vo mne zanechalo nezabudnuteľný dojem, mnoho ráz som hľadel ako zhypnotizovaný a sledoval sugestívne výjavy, ktoré sa predo mnou rozprestierali. Brilantné spojenie zvuku a obrazu, pohrávanie sa s postsynchrónmi, špirálovitý zostup do útrob veľkého mystéria, to je Tenshi no tamago. Až je mi ľúto, že muselo prísť vytriezvenie... Veľmi rád sa stávam cestovateľom medzi Ošiiho fikčnými svetmi, na tej tenkej línii medzi alternáciami reality a naším svetom. Niekedy by som sa do nich najradšej ponoril natrvalo... 100% (13.01.2015)

Po vizuální stránce a po stránce hudebního podbarvení jedna z nejkrásnějších věcí, co jsem viděl a ani mi nevadilo, že film postrádá pevnou dějovou linku. Oshii je fascinován vodou a ve filmu vidíme různé deformace prostoru skrz vodní hladinu, přes tekoucí vodu, skrz láhve naplněné vodou, městem proplouvají stíny dávno mrtvých ryb a do toho jako vlny vlají ve větru vlasy hlavní hrdinky. (28.03.2005)

Zvláštní básnivé podobenství o světě, lidech a tématech, která je zřejmě přesahují. Temné a něžné zároveň. Depresivní krajina nikoho, která se stává osobní pouští putující holčičky je předobrazem apokalyptického výjevu velké záplavy - záhy světa, jako ostovu ve vesméru - kdo je zde anděl, jaké má poslání není řečeno ani ve velmi skromných dialozích. Kdo byl dřív - zda anděl, holčička či padající hvězda nebo vejce musí divák rozluštit sám... Nepřišel jsem na to, ale zaručeně jsem byl u vytržení... (05.10.2007)

Mystická a magická pouť světem, jenž přestává existovat, avšak možná pro něj existuje šance, lék na jeho chorobu. Chorobu, která pořád přetrvává - úporná a nekonečná snaha přízračných rybářů honících se za stíny ryb, které už dávno neexistují. Je to přece jejich posláním. Stejnak jako je posláním dívky péče o onu poslední možnou cestu k vykoupení. Má i poutník nějaký úkol, nebo je jen náhodným prvkem ve spleti osudu? Celým dílem se proplétá fascinace vodou, která je schopna měnit podobu světa. Ať svou životodárnou silou, či jen optickým klamem. Nestačí pouze sledovat, ale také naslouchat, cítit a možná i věřit. (28.09.2011)

Fa......chrrrrr, chrrrrrr. Fascinu.......chrrrrr, chóóó pšššššš. Fascinujícííííí chrrrrrrrrr. Fascinující uspávááááduo, chrrrrrrrr. Ale vážně - tento film je nejspolehlivější preparát pro spaní na světě. Důkaz: po šesti jeho spuštěních jsem stále nedošel dál než do pětadvacáté minuty - a navíc pořád ještě netuším, co se vůbec v tom filmu začalo dít. Jednoduše geniální uspávadlo! (24.10.2009)