Danielův svět

Pedofilní Daniel se rozhodl promluvit o své pedofilní orientaci za což ho velmi oceňuji. Člověk by mu měl tleskat za odvahu. Říká, že je pedofil, ale taky umělec. Hlavně umělec. Studuji literární akademii, chci se stát spisovatelem, o svém předurčení jsem vydal knihu, hraju o něm divadlo...A dokument se tak pozvolna mění v sebevzhlíživý, dost strojený autoportrét, včetně scén ve vaně. Nejtěžší porážku utrpí dramaturgie, protože ji mladíkova osobnost takřka převálcuje. Daniel hovoří s lékařem – Co budu dělat dalších čtyřicet let života? Masturbace je nuda, i když bezpečná. Hovoří se zástupcem pochodu homosexuálů, do něhož se pedofilové zapojí. Opakuje se – Od sexu mám pravou ruku – a lituje se. V jediné chvíli sám přizná – Už mě to moje kňourání začíná štvát; no právě, diváka ještě víc. Monolog rozervanosti, který nikdo neusměrňuje a nepřerušuje, tudíž budí netrpělivost. Pomíjí věcné otázky nahlížené z vnějšku – jak mu vlastně jde psaní, co si o něm myslí ve škole, kdo ho živí, čím naplňuje svůj volný čas. Deník bez příběhu se točí v kruhu kolem dvou motivů: stesku, kdy zas uvidí objekt své lásky, a ujišťování, že milovanému dítěti by přece nemohl ublížit. Škoda že ostatní pedofilové vystupují ve filmu jen okrajově a že ze života navenek neviditelného společenství se tu uplatní pouze zábavné střípky v čele s pedofilními hymnami na internetu. (23.10.2020)

Tento dokument jsem ohodnotila *** pro odvahu tvůrců, autorky, která toto téma otevřela, a Daniela, který šel s kůží na trh a jeho coming out je jistě zajímavý. Mám však velký problém se způsobem zpracování, nevyrovnaností a umělým natahováním této zpovědi. Daniela a jemu podobných lidí je mi líto, těžko si takovouto sexuální orientaci vůbec představit. Ale z pohledu rodiče mi přijde např. scéna debatování u dětského hřiště velmi nechutná. (05.11.2015)

[Febiofest 2015] Pôvodne som komentovať nechcel, ale sledujúc tak názory užívateľov svoje rozhodnutie mením. Dokument má samozrejme viacero chýb a nedomysleností, ale to jeho (prakticky až svetovú) významnosť nijak neznižuje. Všetkým, ktorí banalizujú a z pochybných morálnych a ideologických dôvodov (nevyhýbajúc sa priamym a primitívnym útokom na osobu režisérky) udeľujú nižšie než priemerné hviezdičkové hodnotenie odkazujem nasledovné: „Tiše vás soudím.“ 75% (02.05.2015)

Danielův (vytvořený) svět. Deviant, ano, osobně tuto sexuální orientaci považuji stále za deviaci, se sebekázní s dvěma rukama a svou myslí. Chce si vytvořit svůj svět. Chce nutit lidi kolem sebe, malé i velké, aby se jeho světu přizpůsobili. Daniel se zamiloval do prvního dítěte, které ho kdy v životě objalo. Věta, kterým mohl např. třicetiminutový dokument klidně skončit. Ne, pojďme do Evropy ukázat všem naší otevřenost. Na západě Evropy se ročně zabaví stovky giga dat s dětskou pornografií a pozatýkají se desítky lidí. A v srdci Evropy je několik odvážných hochů, kteří za nesmírný pokrok své sebekontroly považují fakt, že si při masturbaci představují děti, které neznají, ale na to dětské hřiště se čas od času stejně jdou mrknout...ale jen na chvíli, pánové.... Ta nejodpornější odvrácená tvář pedofilie se tu vůbec neřeší, naopak, hoši nechápou, jak je může někdo, třeba rodič nevinného vyhlídnutého dítěte, považovat za úchyly. Extrémně kontroverzní téma v rukou nepříliš zkušené dokumentaristky. Je to znát. Statické hluché scény a neustálá potřeba nucené tolerance ve stylu home videa. Režisérka zřejmě spoléhala na své strašně šokující téma. Ano, při naprosto jiném zpracování určitě. Takto se Danielek jen vykecal, diváci na festivalu dokázali svou míru pochopení a svět je zase krásný. (23.10.2015)

Ale kdež! Líp to pojmout snad ani nešlo. Minimalistická forma, vyprávění v ich-formě a empatický vhled do duše mladého kluka, který se musí srovnat s tím, že nikdy nebude mít rodinu, děti, lásku a ani sex. A ano, jsou to taky lidé a konečně to někdo říká bez jakékoliv bulvarizace a zjednodušování. Jediné z čeho mám strach, tak je, že nás teď čeká nový dokumentární žánr - i filové jsou taky lidi. Co takhle zoofilové? Nekrofilové? Ti svůj film mít nebudou? (28.10.2014)