Jaký otec, takový syn

Aký otec, taký syn. Aký režisér, taký film. Zaujímavá dráma z Japonska o zámernej zámene dvoch detí v pôrodnici. Z čoho by Američania urobili slzami pretekajúci drámu, Japonci vytvárajú pomalú, pokojnú, ale pritom scenáristicky komplexnú drámu o dvoch odlišných rodinách (vyššia stredná vrstva VS nižšia stredná vrstva) bez zbytočne sileného sociálneho presahu. Silný príbeh, ktorý však zbytočne netlačí na pílu. Človek asi musí byť trocha zvyknutí na tú umiernenú japonskú povahu, pretože tento film ani tak naliehavú situáciu v akej sa rodiny ocitli nerieši prehnane hystericky. Ale rozvážne, s rozumom a citom, tak ako by to s najväčšou pravdepodobnosťou prebiehalo aj v skutočnom živote. Jednoducho film, ktorý prevažne stavia na dialógoch, než aby psychicky deptal postavy. Citlivá, do určitej miery minimalisticky poňatá dráma, ktorá nemusí prvoplánovane diváka emočne vyžmýkať. Niekomu sa to môže zdať možno až príliš nezáživné, ten pozornejší však v jadre objaví „krásu a silu“ tohto príbehu, ktorý dokazuje, že ľudia nemusia byť len večné svine. CELKOVO: 3,5* (7/10) (17.07.2014)

Poměrně komplexní snímek, který reálně vyobrazuje kritickou situaci dvou rodin, kterou si ani samy nezpůsobily. Film apeluje na subjektivitu principů výchovy a důležitost času tráveného se svými dětmi, charaktery jednotlivých postav jsou napsány zajímavě a důvěryhodně, závěr správný a uvěřitelný, přece jenom jsem názoru, že citové pouto vytvořené během 6 let musí být silnější než vlastní krev a i kdyby - pokud nám opravdu záleží na vlastním, tak bychom mu měli dopřát takovou rodinu, kterou skutečně chce a ne do které se nutí. Cit by měl vyhrát nad ješitností v tomto případě :-) Inteligentní námět, bez výhrad za 5 :-) (12.03.2015)

,,NECHÁPU, JAK TO, ŽE JSEM SI TOHO NEVŠIML....“ /// Když si takhle v porodnici udělaj prdel, vodvezete si cizího parchanta a je vám to jedno. Ovšem, když po 6ti letech ty kurvy kápnou božskou…, jinak tuhle novinku prožívaj v Itálii, v Česku, nebo třeba v Japonsku. Film o citlivejch věcech, ve kterým nejde jen o výměnu. Najdete tu rozdílnost kultury, výchovy, ale i sociálních vrstev. A co se týče vyjadřování pocitů… tak voni ti žluťáci jsou výborní filmaři. Navíc se můžete něco dozvědět o životě. Ať už jste táta nebo máma (děda, bába, pes). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem všema deseti pro experimenty s děckama. 2.) Páč si potřebuju ujasnit rovnici: 1/3 geny, 1/3 prostředí, 1/3 výchova… 3.) Thx za titule ,,K4rm4d0n“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (24.08.2014)

Nějak se mi nechce dát pět hvězd, protože to prostě není ten typ filmu, který by měl nějakou přidanou hodnotu (např. ten správný žánr, který mě opravdu baví téměř vždy), ale velmi hezké čtyři to jsou určitě. Milý film o strastech doprovázejících výměnu dětí v porodnici. A že je hlavně malý Keita naprosto úžasně roztomilé dítě, že i mé kruté srdce jihlo při jeho nevinném vystupování. Děj pomalu plyne, rodiče si pokládají otázky, jak to vyřešit, ale nejlepší momenty byly ty, kdy se opravdu soustředili na děti (scéna hraní si :). Navíc pro mě jako někoho, kdo zatím do Japonska a života jeho obyvatel moc nevidí, to bylo příjemné i v tomhle ohledu. Vidět to, jak to vlastně je s normálním životem jak trošku majetnější vrstvy, tak i té chudší. Doslova jsem si užíval ty exkurze do obchoďáků, po městě i ve "vesnici". Nebo jiné chování mezi muži a ženami, či dokonce jinou řeč těla. Líbilo se mi to velmi. Závěr krásně dojemný. (20.08.2015)

Kvalitna drama so zaujimavou zapletkou, ale mal som s nou 2 problemy. 1. Ten film je natoceny trochu chladne a len v par scenach dôjde k poriadnej katarzii medzi postavami. 2. Spôsob akym sa postavy rozhoduju riesit problem. Ja na ich mieste by som ani na chvilu neuvazoval o vymene deti a preto som sa s ich uvazovanim nevedel stotoznit. Aspon ze zaverecne vyustenie dava môjmu pohladu na tuto zalezitost za pravdu. Na druhej strane sa mi zase dost pacila linia s postavou architekta, ktora sa venuje jeho postupnemu poľudšteniu prisneho otca. Skoda, ze rodicia v tej druhej rodine boli podani skoro az dokonale, takze tam absentovala akakolvek dramaticka podzapletka a ich linia bola trochu nudna. Takze celkovo to je nadpriemerny film, ktory sa venuje dost neprijemnej zalezitosti o zamene deti po pôrode, ktory rozhodne stoji za pozornost. 7/10. (26.08.2015)