Réžia:
Asghar FarhadiScenár:
Asghar FarhadiKamera:
Mahmoud KalariHudba:
Jevgenij GalperinHrajú:
Bérénice Bejo, Ali Mosaffa, Tahar Rahim, Pauline Burlet, Sabrina Ouazani, Bábak Karímí, Valeria Cavalli, Elyes Aguis, Jeanne Jestin, Jonathan Devred (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Ahmad se vrací z Teheránu do Paříže, aby dořešil rozvod se svou francouzskou manželkou Marií. Během svého pobytu odhalí, jak konfliktní je vztah Marie s jejich dcerou, a záhy vyplouvá na povrch i tajemství z minulosti.
Ahmad přijíždí po čtyřech letech z Teheránu do Paříže, aby dořešil formality k rozvodu se svou francouzskou manželkou Marií. Během svého krátkého pobytu Ahmad odhalí, jak konfliktní je Mariin vztah se starší dcerou Lucií. Ahmadova snaha vztah vylepšit odhalí tajemství z minulosti.
(HBO Europe)
Videá (5)
Recenzie (53)
Tak toto mi moc nesadlo. Solídny námet totálne utopený v banálnych dialógoch, banálnych situáciách, čudnom jednaní postáv a úmornom naťahovaní deja. Chcelo by to riadne prekopať scenár, ale od základu, aby z toho pôvodného nezostal ani kameň na kameni. A to radšej nehovorím o tom, že mi postavy, až na Ahmada, boli totálne nesympatické, takže o vytváraní si nejakého vzťahu k nim a spoločnom prežívaní nemohlo byť ani reči. Proste Mária bola nevycválaná kravka, to je celé. 40/100 ()
,,POSLOUCHEJ MĚ! PROČ JSI MI NEŘEKLA, ABYCH PŘIJEL MINULÝ ROK? PROČ JSI CHTĚLA, ABYCH BYL TADY UPROSTŘED TĚCH SRAČEK? NEZABOOKOVALA JSI HOTEL A MĚL JSEM SPÁT VE STEJNÉ MÍSTNOSTI JAKO JEHO SYN, PROČ? PŘIVEDLA JSI MĚ SEM, ABYSES MI POMSTILA. NIC VÍC.“… /// Chtěl jsem napsat, že je to dlouho takovej všední příběh, kterej by se mohl vodehrávat kdekoliv. Třeba ve Francii (no dyť kurva vím!). Máme tu sice rodinu plnou Iránců, ale tím veškerý vočekávání podobnýho zážitku, jako byl Rozchod… končí. Nakonec jsem zjistil, že to není ,,dlouho“ takovej příběh, ale furt takovej příběh, ve kterým pár postav řeší problémy. Problém s dcerou, která nechce…, problém s … vlastně zase s tou dcerou a navíc maj taky svoje nevyřčený bolístky… Takový vztahový. Né zas tak konverzační, jak by se mohlo zdát, spíš složitý a zamotaný. Lidsky. Dramatický drama, filmově rozhodně zajímavý, ale příběhově vidím plácání se kolem sraček, jenž mě pocitově zase tolik žíly netrhaj. Já na tyhle Nouzový východy moc nejsu. A navíc jsem od Farhadiho čekal víc exotiky… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Baví mě filmy, ve kterých si můžu říkat, jaká je ta ženská píča. 2.) Miluju spratky, co uměj ničit život. (Vážně? V tom případě bych jich mohl pár (i víc!) doporučit!) 3.) Thx za titule ,,jneck“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()
Drama, co roste a kolísá s každou další minutou. Zároveň moje první setkání s íránským režisérem Asgharem Farhadim. No a musím říct, že s těmi postavami to nebylo vůbec jednoduché. Stejně tak, jako se samotnou délkou. Když se ale oko kamery zaměřilo na poslední moment tohoto filmu, ukápla mi slza, což jsem vůbec nečekal. ()
Málokdo (pokud vůbec kdo) umí v současné kinematografii civilně zachytit spletitost, složitost a s tím spojenou nejednoznačnost mezilidských vztahů tak jako právě Farhadi. Svým postavám vstupuje "dokumentárně" do života jen na určité období, aniž by vysvětloval co bylo a co bude. Zarytě se vyhýbá vyřčení nevyřčeného či nabídnutí (roz)řešení. I přesto (či právě proto) se umí dostat postavám pod kůži způsobem nevídaným. Přijde, zachytí, zdrtí a zase odejde. Největší (a ostatně i jediné) zklamání je, že se Farhadi snaží, ať již cíleně či mimoděk, o takové intimnější navázání na Rozchod Nadera a Simin. Ostatně tohle by klidně z fleku mohlo být volné pokračování "po letech". Stačilo by vyjít ze situace, že Simin s dcerou na západ odešly... ()
Jestliže předchozí celosvětově proslavené strhující drama Asghara Farhadiho Rozchod Nadera a Simin popisuje nesnesitelnou těžkost až nemožnost rozpadu manželství v totalitou svázané současné íránské společnosti, jeho nový film Minulost naopak popisuje nesnesitelnou lehkost jeho rozpadu v dnešní Evropě. Hodnotí se tak míra svobody - minulá zpráva kriticky hovořila o nedostatku svobody, ta současná hovoří opět kriticky o jejím nadbytku. Íránská totalita a extrémně liberální Evropa představují možná dva extrémy, jestliže v první realitě se z manželského svazku téměř nedá vycouvat a je míněn na vždy (jak tomu bylo v dávném kdysi i v našich končinách), v realitě druhé se vztahy volně prochází a bez ohledu na děti a dopady na okolí (i možná morální dilemata) se střídají partneři bez jakéhokoliv pocitu újmy. Jako by se dnes mohlo všechno, jako by činy neměly své budoucí následky, jako by neexistovalo nic dlouhodobějšího. Tím, jak se zrychlil pracovní život, zrychlilo se i subjektivní vnímání času, vlastní život se žije jakoby pohledem skrze sklo. Nepřemýšlíme o něm, nerozumíme mu, nemáme čas se zastavit a řešit ho. Jen se díváme a neslyšíme. Pohledy skrze sklo. Příhodná metafora i efektní formální prvek... ()
Galéria (38)
Zaujímavosti (4)
- Ali Mosaffa (Ahmad) sa učil po francúzsky len dva mesiace pred začiatkom natáčania. (Crybaby)
- Natáčanie filmu prebiehalo na viacerých miestach v Paríži. (MikaelSVK)
- Režisér Asghar Farhadi nehovorí po francúzsky, režírovať preto musel priamo pomocou tlmočníka. Zároveň sa jednalo o jeho prvý film, ktorý nebol v jeho rodnom jazyku - perzštine. (MikaelSVK)
Reklama