Minulosť

Farhadi variuje to, co velmi dobre umi. Jemne pootacet optikou pohledu na sve hrdiny, naklast na rozchazejici se manzele neprijemnosti (tentokrat jak uz nazev napovida pujde o minulost) a prihodit tam trpici dceru. Stejne jako Rozchod Nadera a Simin to cele tahne kriminalni zapletka. A zenske hrdinky jsou tentokrat jeste protivnejsi nez v jeho predchozim dile. Presto prese vsechno je to ale jiny film, ma v sobe vic intimnejsich a jemnejsich momentu, par lepsich detailu, jiny (a rekl bych lepsi) rytmus, mene schvalnosti a teplejsi barvy. A navic od zacatku napeti, ktere si v leccems nezada se Zvjagincevovym Navratem. Proti nemu ale zustava Farhadi civilnejsi. (06.06.2013)

Výborné vztahové drama o čtyřech hlavních postavách a o důsledcích minulých rozhodnutí. Rozchod Nadera a Simin byl pro středoevropského diváka v lecčems zajímavější a exotičtější, Le Passé o tuhle nadstavbu přichází - zdejší postavy se chovají typicky "evropsky". Ovšem o to lehčí je se do nich vcítit a chápat, jaké útrapy a morální nejistoty asi právě prožívají. (24.10.2013)

Drama, co roste a kolísá s každou další minutou. Zároveň moje první setkání s íránským režisérem Asgharem Farhadim. No a musím říct, že s těmi postavami to nebylo vůbec jednoduché. Stejně tak, jako se samotnou délkou. Když se ale oko kamery zaměřilo na poslední moment tohoto filmu, ukápla mi slza, což jsem vůbec nečekal. (12.02.2015)

Bezvadně vystavěné vztahové drama, kde nebylo až tolik nervy drásajících momentů, dokonce by se dalo říct, že celý ten spletitý lidský uzel různých nedorozumění celkem volně plynul, ale já chytla hned na první zážeh a nepustila ho až do konce, který jsem sledovala téměř v hypnotickém zanícení. Samirova záda musí mít vzadu propálené dvě díry jak jsem ho svýma očima otáčela, aby se vrátil. Ano, to je ten, který měl být šťastný, ale z mnoha důvodů to nešlo a Marie, ta silně nevyrovnaná žena mu to rozhodně neulehčovala. Sama měla dost starostí nejen se sebou a svými pocity, ale i s dcerou Luci, která v sobě nosila velmi těžké břímě s kterým se nakonec dokázala svěřit pouze Ahmedovi, jedinému fungujícímu prostředníkovi mezi dcerou a matkou. Každá z těch čtyř ústředních postav měla nějakou bolest na srdci a v pozadí celého tohoto lidského dramatu byla možná jen jedna osoba, která o tom zjevně vůbec nevěděla a jak už tady někdo píše, celý ten smutný propletenec byl důsledkem minulých rozhodnutí. Asghara Farahadiho neznám, ale po tomhle filmu se to budu snažit určitě napravit. Já vlastně nevidím důvod, proč nedat pětihvězdu. (06.02.2014)

,,POSLOUCHEJ MĚ! PROČ JSI MI NEŘEKLA, ABYCH PŘIJEL MINULÝ ROK? PROČ JSI CHTĚLA, ABYCH BYL TADY UPROSTŘED TĚCH SRAČEK? NEZABOOKOVALA JSI HOTEL A MĚL JSEM SPÁT VE STEJNÉ MÍSTNOSTI JAKO JEHO SYN, PROČ? PŘIVEDLA JSI MĚ SEM, ABYSES MI POMSTILA. NIC VÍC.“… /// Chtěl jsem napsat, že je to dlouho takovej všední příběh, kterej by se mohl vodehrávat kdekoliv. Třeba ve Francii (no dyť kurva vím!). Máme tu sice rodinu plnou Iránců, ale tím veškerý vočekávání podobnýho zážitku, jako byl Rozchod… končí. Nakonec jsem zjistil, že to není ,,dlouho“ takovej příběh, ale furt takovej příběh, ve kterým pár postav řeší problémy. Problém s dcerou, která nechce…, problém s … vlastně zase s tou dcerou a navíc maj taky svoje nevyřčený bolístky… Takový vztahový. Né zas tak konverzační, jak by se mohlo zdát, spíš složitý a zamotaný. Lidsky. Dramatický drama, filmově rozhodně zajímavý, ale příběhově vidím plácání se kolem sraček, jenž mě pocitově zase tolik žíly netrhaj. Já na tyhle Nouzový východy moc nejsu. A navíc jsem od Farhadiho čekal víc exotiky… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Baví mě filmy, ve kterých si můžu říkat, jaká je ta ženská píča. 2.) Miluju spratky, co uměj ničit život. (Vážně? V tom případě bych jich mohl pár (i víc!) doporučit!) 3.) Thx za titule ,,jneck“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (10.04.2014)