Obsahy(1)
Na celu je přiveden nový trestanec a seznamuje se svým spoluvězněm, postarším málomluvným mužem. Usedne na palandu, kde objeví červenou krabici, jeho zvědavost jej nutí ji otevřít, ale starší muž jej varuje, že bude litovat, nedbá varování a krabici otevře a odhalí něco, co by si nedokázal představit ani v tom nejšílenějším snu. (PetrPan)
(viac)Videá (1)
Recenzie (55)
"Don't open it." Kdo zná Nolanův Doodlebug, tak se mu tohle bude taky líbit. Závěrečné odhalení možná nebude tak dechberoucí, přesto působivé. V Rusku zřejmě stačí dát vězně na celu a pokud se pokusí uprchnout, zavřít ho do krabičky od sirek - fascinující. Líbilo by se mi zpracování ve větším rozsahu, tohle bylo moc narychlo, ale přesto to zabralo. ()
Otevřít či neotevřít? Jasně, že otevřít, protože jinak by to byla nuda, ale já bych tu krabici stejně neotevřel. Jednak proto, že si to její majitel nepřál, jednak proto, že nejsem příliš zvědavý a hlavně proto, že už nyní vím, co by mne čekalo. Děkuji, nechci. A tento kraťas je jen taková hravá blbůstka, která sice neuškodí, ale podruhé se drbat ohromným palcem za miniaturním uchem nebudu. ()
Filmy s sečtelýma dědkama, navíc tajemnýma jako odpověď na otázku "Kdo nasral paní Cífkové pod rohožku" a kouzelnýma krabicema mám rád, zvláště pokud dosahují délky močení u 70ti letého seniora, co si zapomněl vzít Prostenal Forte. Celkově odpovědí ve filmu teda bylo asi jako čistých záchodů v centru města, ale i tak líbilo. Jako nápad velice zajímavé a ode dneška vím, že až se dostanu do vězení, určitě nebudu otevírat žádné červené krabice a radši jednou nebo dvakrát přežiju náhlou spoluvězeňskou svěračkoidní příhodu. ()
Trocha upravená verzia poviedky od Howarda Phillipsa Lovecrafta z názvom Hrůzný stařec. Ak by som túto poviedku nepoznal zostal by som prakticky ohromený. čo teraz nie som ale páčiť sa mi to páčilo to bez pochyby. Skvelé spracovanie, atmosféra, herci. Mám rád krátkometrážne snímky ktoré sa odohrávajú v jednej jedinej miestnosti. Je v tom také čaro jednoduchosti. ()
Takhle má vypadat horror. Žádné neočekávané hlasité zvuky, žádná na zlomek vteřiny zahlédnutá zmalovaná tvář (představující příšeru/ducha/zombie/whatever), žádná krev a podobné laciné rekvizity. A přesto mi při sledování tuhla krev v žilách a ještě dvě hodiny po zhlédnutí pociťuji nepříjemnou tíseň. ()
Reklama