Rectify

Daniel Holden byl 18letý poněkud nepraktický a ještě zdaleka ne dospělý student, který mohl mít před sebou skvělou perspektivu. Kdyby ho nenašli, jak se dotýká těla uškrcené a zneužité 16leté školačky a rituálně ji obkládá květinami. Protože následně neodolal soustředěnému tlaku vyšetřovatelů a převzal zodpovědnost za její smrt, následujících bezmála 20 let strávil ve vězení, z toho 19 v cele smrti. Měl už čest seznámit se osobně s katem - jedno z pěti odvolání a následného oddálení rozsudku přišlo vážně na poslední chvíli. Jak plynul čas, přišly do módy nové vyšetřovací metody a test DNA zpochybnil dávný rozsudek. Daniel byl propuštěn s tím, že proběhne nové vyšetřování. Rectify není soudní ani vězeňské drama, není to ani kriminálka, aspoň ne v běžném smyslu slova. Jde o psychologické drama muže připraveného o své mládí a vrženého do světa, kterému vůbec nerozumí. Není připraven na to, starat se sám o sebe, je zahlcený spoustou možností a vjemů. Pro většinu svého okolí navíc zůstává vrahem. Příbuzní dívky chtějí svou spravedlnost. Pro představitele státní moci je nepřijatelné připustit, že by zničili život nevinného člověka. Navíc - a to je možná nejdůležitější - ve světě mimo vězení se už dávno přestalo s Danielem počítat. Až na několik výjimek překáží vlastně všem. Jeho návrat vyvolává zmatek, pochybnosti a působí bolest. Rectify je komorní drama o hledání ztraceného času a motivace opět se postavit na nohy a začít znovu. Nepodbízí se, není efektní, dráždivé a především nikam nespěchá. Všechny série popisují pouhé 3 týdny Danielova života po příjezdu domů. Pokud ale přijmete jeho tempo a atmosféru, má slušnou šanci vás pohltit a spolu s Danielem prožijete tichá dramata a budete se radovat z drobností, které by vám ještě před chvílí přišly všední a nepodstatné. V neposlední řadě se seriál dá vnímat jako úvaha, ne snad nad stavem vězeňství v USA, ale nad fenoménem trestu smrti. Hlavní hrdina se ve vzpomínkách vrací k životu za zdí a konfrontuje ho s životem na svobodě. Rectify je seriál pro trpělivé a vnímavé diváky schopné zachytit a ocenit psychologicky hodnověrnou charakterovou drobnokresbu, hypnotický soundtrack a špičkové herecké výkony v čele s Adenem Youngem coby Danielem a Abigail Spencer v roli energické a oddané sestry Amanthy. Za sebe zvedám jednoznačně palec nahoru, po Westworldu jde v krátké době o další seriál, který se mi zadřel hluboko pod kůži. Celkový dojem: 90 %. (10.05.2017)

Od tohoto seriálu jsem očekávala především důraz na psychologii postav a musím říct, že z prvního dílu jsem byla nadšená. Výborně využité detaily, které jsou pro nás běžné, ale pro člověka, který žil 19 let v úplně jiné realitě, jsou překvapivé. Perfektní drobnokresba psychiky jednotlivých postav. Bohužel už u druhého dílu mě nadšení přešlo. Přišlo mi, že autoři příliš tlačí na motiv zda je Daniel vinen či nevinen. To se dá jistě pochopit, určitě taková záhada napomáhá sledovanosti a u vedlejších (mimochodem výborných) postav právě tento motiv vítám, ale u hlavní postavy mi to přišlo zbytečně násilné (rozpor mezi inteligentním, vyrovnaným Danielem z vězení a podivně se chovajícím současným Danielem, kterému téměř věříte duševní nemoc i spáchanou vraždu, je prostě příliš velký a moc nesedí). Bohužel jsem asi očekávala něco podobného a psychologicky přesného jako u postavy Brodyho v prvních dílech Ve jménu vlasti, ale výsledek je tady mnohem horší, Danielovo trauma a vyrovnávání se s realitou návratu do jiného, vlastně cizího, světa je promítnuto do postavy mnohem povrchněji a ani A. Yung mi nepřišel tak přesvědčivý. (10.10.2014)

Rectify na mě působí spíš jako psychologické drama, kde mě téměř fascinuje, jak dokonale je osobnost Dannyho (po mnoha letech propuštěného vězně) vykreslená do těch nejmenších detailů. Skutečně mám pocit, že s tak propracovanou osobností jsem se zatím ještě nesetkala. To co je pro Dannyho okolí zcela normální, tak jeho vnímání je zcela odlišné a mě jako diváka to téměř nutí dívat se na svět jeho očima. Co se ještě moc povedlo, jsou i velmi pěkně vykreslené osoby z jeho nejbližšího okolí a jejich ambivalentní emoce vzhledem k Dannyho osobě, navíc s doposud nejednoznačným očištěním jako podezřelého. V posledních dvou dílech došlo k poměrně dost nečekaným zvratům a na konci šestého dílu mám víc otázek, než v prvním a tudíž bych určitě uvítala druhou sérii, které se doufám dočkám - pokračuji druhou sérií, jsem na začátku a zatím lehké zklamání, tak uvidím ..... (26.04.2017)

Detailná a poväčšinou aj verne pôsobiaca psychologická dráma. Pomalé a točiace sa (zatiaľ) stále okolo toho istého - snahy Daniela, ktorý sa po 20 rokov v base vracia domov, adaptovať sa a začleniť do rodiny a bežného života. A napriek tomu, že je Rectify skúpe na nejaké zápletky a zvraty, nenudí ani chvíľu. Celým seriálom prestupuje skôr zasnená a nie práve ukecaná atmosféra, Tá vyplýva z naozaj podrobne zobrazenej konfrontácie rutiny, ktorú poznal väčšniu života vo väzení a života na slobode, ktorý je pre neho plný nových a cudzích vecí, ktoré my ostatní považujeme za bežné. Jediné, čo pôsobí ako päsť na oko, je tá, od reality odtrhnutá agitka s hľadaním Ježiša, ktorú pripisujem na triko jednej a asi aj jedinej zbytočnej a otravnej blonďavej postave. Zvyšok osádky dokáže svoje pohľady, slzy a dialógy predať absolútne bez problémov a budete im proste zobať z ruky. A škoda toho, že sa sezóna zastavila len na šiestich dieloch. Pri tak pomalom tempe pôsobí celá séria ako prológ, ktorý sa ani len nestihol rozbehnúť a už je koniec. (18.06.2013)

Čakal som oveľa viac, a preto pre mňa druhá sezóna zrejme neprichádza do úvahy. Všetko stúpa a padá na nesympatických postavách, okrem tých ženských teda, ale mužské boli vyslovene hrdinovia, ktorým nikto fandiť nebude. Hlavný predstaviteľ pôsobí ako mumák, ktorý keby prišiel kdekoľvek tak automaticky pôsobí ako vrah a násilník už len tým svojím flegmaticko-nepríčetným prejavom. (25.05.2020)