Tyran

Strhující. Bez ohledu na pomalé tempo, mě seriál vtáhl. Chápu, že ono pletichaření, politikaření a dialogy plné jemných náznaků a přetahování o moc mohou někomu přijít jako nudné, ale pro mě je Tyrant takto mnohem působivější, než kdyby byl plný přestřelek a podobných pozlátek. Dobrému dojmu napomáhají i civilní herecké výkon příjemného obsazení a atmosféra Středního východu. 9/10 (25.01.2015)

Sice mě štvala angličtina a jisté americké pojetí, ale jinak velice povedené blízkovýchodní drama se spoustou drobných detailů, které mě potěšily. Ano je to hodně o rodinných vztazích v kulisách, ale reálie jsou dobré. I když co si pamatuju z přednášek o tom, jak se dělá převrat, pár chyb by se našlo.I když kulisy sestříhané z izraelských a tureckých měst - zvláště Istanbul a Jeruzalém jsou sice pěkné, ale trochu rušivé. (27.08.2014)

1. sezóna: Aneb jak se ze zprvu solidně znějícího politického thrilleru vyklubala neskutečně natahovaná nuda. Zajímavé charaktery a vyhrocené konflikty byly postupem času nahrazeny nikam nevedoucími dialogy a tvůrci se místo hutnější a mrazivější atmosféry vlastně zastavili na místě. Americká rodinka prosazující jejich správné hodnoty je na zabití a i ten Jamal se po pár dílech absolutně vyčerpal. A finále, kde se místo napínavého vyvrcholení jen rybařilo a toulalo po městě, už bylo vyloženě k smíchu.50% (14.07.2014)

Můžeme říci, že tento seriál slibuje něco na pomezí Argo a politického seriálu House of Cards. Osobně kinematografii této kategorie miluji a první díl jsem sledoval s obrovským napětím. Seriál má obrovský potenciál a množství cest, kterými se může vydat. Uvidíme. Pilotní díl: 90% ( Odhad do budoucna: 85% ) (26.06.2014)

Očekávání nebyla u nového projektu Gideona Raffa vůbec malá, a Tyrant je ve svých nejlepších momentech dokonce i překonává. Bohužel ty slabší naopak vysoko nastavenou laťku každý díl podkopávají s takovou vervou, že ani povedená atmosféra a uvěřitelné prostředí fiktivní středněvýchodní země nestíhá napravovat dojmy. Seriál totiž vyniká právě tou hlavní premisou pokusu o zásadní politickou změnu ve státě plném konfliktu, která přestože chvílemi působí až příliš vykonstruovaně (proměna hlavní postavy z pediatra v profesionálního diplomata a nejvýznamnějšího hybatele dění v celé zemi je něco, nad čím jsem se až do konce první série nedokázal přestat usmívat) dokáže v nejsilnějších chvílích skvěle pálit nejen do jasného cíle v podobě zpátečnického východu, ale i do vlastních řad, ať už jde o růžové brýle turistů, konzumerismus, nebo světového policajta. Mezi tím se ale odehrává tolik ubíjejících, a hlavně nikam nevedoucích vedlejších příběhů s hromadou nevýrazných a nudných postav, že nezbývá, než kroutit hlavou. Seriálu určitě ani nepomáhá, že není příliš dramatický, naopak je vzhledem k měřítku dopadu zpracovaných událostí až překvapivě komorní a klidný, a ve chvílích, kdy se z tohoto suchého pojetí vzdálí naproti tomu zase působí zbytečně afektovaně. Námět je nicméně tak silný, že si druhou řadu nenechám ujít, zatím jsou však ty dojmy až příliš rozpolcené. A rozpolcenými zůstávají i po porkačování. Posun od rodinného politického pletichaření odehrávajícího se pouze v honosném sídle Al Fayeedů k vyhrocenější situaci na frontě je rozhodně dobrý tah, nicméně v hlavním městě Abbudin stále rpboíhají rodinná dramata, ze kterých div nekrvácí uši, takže by ani sebelepší dramatické pasáže z boje proti Kalifátu (jinými slovy ISIS) nedokázaly zachránit nevalné dojmy. A to ještě musím trudně dodat, že nijak výrazných kvalit nedosahují ani tyto části točící se kolem zarostlého Barryho, což není jen nevyhnutelný výsledek omezeného rozpočtu, ale i prostého faktu, že Gideon Raff nedokáže přijít se zajímavým průběhem událostí, které by u lákavého a aktuálního námětu udržely pozornost. (10.01.2015)