Palo Alto

*** a půl. Tak nějak mě Palo Alto asi zasáhlo. Zvláště v závěru. Snímek přináší stylový a o vytříbený synthwave soundtrack doplněný Coming of age story. Výborné obsazení mladých herců, z nichž vyniká Emma Roberts, Nat Wolff a Jack Kilmer. Synek Vala dobře válí:) Každý dospívající má jiný charakter a zejména postava Freda, již ztvárnil Nat Wolff mě v závěru dostala. Od začátku se projevoval trochu jako střelený cvok a kretén, ale i přes jeho chování jsem jakoby cítila, že je v něm ještě něco jiného. Něco schovaného, možná zlomeného. A právě proto mě dostala scéna v závěru snímku, s ním, Teddym a týpkem, kterému říkali Skull. Palo Alto je snímkem, v němž teenageři dospívají, prožívají, cítí a trpí. Tiše, skrytě, o samotě. Jiní hlasitě a bláznivě. Je to o mladých lidech, kteří hledají lásku, pochopení, klid v duši. Navenek je vše jinak. Co je schováno a zamčeno hluboko v nás se však pak může dostat ven s nebývalou intenzitou. (03.03.2018)

Suverénní debut dalšího člena režisérského klanu Coppolových. Holka to má vážně v krvi a ještě dala šanci mladým hvězdičkám ukázat svůj potenciál do budoucna. Pochmurná atmosféra zůstane v mysli diváka i po mlčenlivém závěru, který nepřináší praktický žádné odpovědi, ale předchozí peripetie všech zúčastněných jsou vykresleny s takovým citem, že to rozhodně stojí za vidění. (22.08.2015)

To je zase dilema. Na tomhle filmu mě nejvíc mrzí jedna věc - zakončení. Posledních třicet minut vás film připravuje na NĚCO, co má přijít a vy tušíte, že to NĚCO přijde a najednou se objeví závěrečné titulky a vy se cítíte tak nějak... podvedeni, že to NĚCO nepřišlo. Celkově s Palo Alto problém nemám, je to milý, ačkoliv trochu depresivní film s krásným soundtrackem a kouzlo to má, ale přeci jen nám nepřináší nic nového. Takových filmů o zachycování životů zmatených dětí, které jsou někde na pokraji dospělosti a vyrovnávají se s tím po svém je nespočet. Každopádně knihu od Jamese Franca si přečtu a kdo ví, třeba tu čtvrtou hvězdičku časem přihodím. (31.07.2014)

Subtilní drama o dospívání – konkrétně o té době, kdy má každý pocit, že čas plyne pomaleji, než tomu tak skutečně je a člověku se může zdát, že v téhle chvíli zůstane uvězněný napořád. Pro někoho peklo, pro jiného ráj. Gia Coppola se svým debutem zařadila po bok Sofie a Spike Jonzeho a už teď se těším na její další počin. (05.09.2014)

Velmi dobře rozehrané lehce depresivní drama zaměřující se na více postav najednou. Každé věnuje dostatečné množství času, aby divák poznal její motivace a strasti a v poslední třetině ho připravuje na zvrat, který... prostě nenastane. Díky tomu ve mně film po skončení zanechává jakousi pachuť. Jakoby něco zůstalo nedořečeno, ale ve výsledku asi chápu, jak to tvůrci zamýšleli. V knize tenhle postup funguje, ve filmu většinou ale moc ne. Francovu povídku bych si ovšem rád přečetl. (24.10.2014)