Tajomný mních

Říkal jsem si, že si prostě musím doplnit základní vzdělání alespoň jednou detektivkou podle Edgara Wallaceho, když je mají na svědomí stejný producent, režiséři, někteří členové štábu a herci z mayovek. Vybral jsem si Tajemného mnicha, relativně nejlíp hodnocený snímek, který samozřejmě natočil Harald Reinl. Výsledek je hrozně ambivalentní - na jedné straně důstojná atmosféra, vtípek s barevnými úvodními titulky (zbytek je černobílý), klasické lokace a většinou uměření herci. Na straně druhé nefunkční pokusy o (německý, no) humor, v mnoha okamžicích zbytečně řvavá Thomasova hudba, příliš mnoho smrtí, tři čtvrtě filmu se nic moc neděje a v závěru se vše strašně rychle vyřeší. Takže - viděl jsem, hodnotil jsem, moc jsem se nebavil, obeznámen s tímhle stylem jsem a to by mohlo tak nějak stačit. (22.03.2021)

Výborné německé krimi, které později posloužilo jako jeden ze zdrojů pro giallo žánr. Už aspoň vím, odkud Argento čerpal pro svoje díla. Jinak samotný snímek se asi nejvíce v rámci gialla přiblížil Bavově The girl who know too much, ale je mimálně o řád lepší. PS: Pozorný jedinec může vraha lehce odhadnout už od půlky. (07.11.2009)

V podstate zaujímavé iba kvôli odhaleniu identity “mnícha” a vedľajšej príbehovej vsuvke. Celkový nádych je skôr “komediálny”, bez vážnosti, potenciál kaštieľa zas ťažko nevyužitý a tak je samotný snímok pre mňa čisto priemernou záležitosťou, ktorý nijak extra nenadchol. P.s.: Tá hudba je fakt “skvostná”. Pochovala každú jednu scénu, ktorá mala atmosféricky navnadiť, pričom tie herecké teátra v závere fakt pobavili :) (05.02.2022)

Moje druhá wallaceovka a naprosto parádní. A to i díky opravdu nádherné Karin Dor, na které bych nejen oči nechal spočinout. Lehká a přitom příjemně mrazivá detektivní tak trochu fraška skvěle odsýpá, mordýř v kápi je vynikající a jeho identita byla pro mne obrovským překvapením, hluchá místa neexistovala a vše prošpikováno jemným, mnohdy i kapku černým humorem. Wallaceovky se tímhle kouskem usadily v mém filmovém hledáčku. (03.03.2015)

Tenhle film má s horrorem společné snad jen to, že by mohl být předobrazem pozdějších giall (ať už v jistých postupech, stylech, či závěrečné pointy) a mohl by využít atmosféru prostředí, kdyby to jen tak brutálně nekazila hudba. Která sama o sobě není špatná, ale než něco tajemného, mysteriózního či dokonce alespoň trochu mrazivě strašidelného a napínavého, z toho dělala spíše zábavnou bondovku. když už jsme u toho, zajímavé na filmu je, že se v něm objevily dvě herečky, které se později objevily v bondovské sérii, každá v jiné bondovce. Vraha jsem odhadnul prakticky hned, jak se objevil. Neměl jsem k tomu žádný pádnů důvod ani důkaz, prostě se mi jen vnucoval, což považuji za největší negativum filmu, společně s tím, že se všemožně pokoušel kazit jakékoliv napětí a atmosféru. (14.07.2015)