Stockholm

Tak tento film sa nádherne pohral s mojimi pocitmi. V prvej polovici to boli dvaja ľudia, ktorí mi boli nesmierne sympatickí a bavili ma. V druhej polovici nebolo väčšej podivínky a väčšieho chrapúňa. Ani sama neviem, kto mi za svetla viac liezol na nervy ... ona či on ... a komu mám vlastne veriť. Nádherný vizuál, dobrí herci, výborné dialógy a zaujímavý príbeh, ktorý pokračuje vo vašej hlave. (07.07.2016)

Konverzační dramata jsou dle mého vrcholem filmařiny. V žádném jiném žánru tolik nezaleží na dobře napsanych dialozích, kvalitních hercích a režisérském citu. Navic koukat na statický záběr konverzace dvou lidí třeba nekolik desítek minut a neusnout u toho je vážně úspěch. Ne pro diváka, ale pro tvůrce. Stockholm je to nejlepší z žánru co jsem zatím měl tu čest vidět. Zprvu klidné romantické drama o svádění přechází nenásilně do závažného problému, který asi každy čeká dle názvu, ale film samotný do toho jde nenápadným způsobem. Speciální plus za soundtrack. (21.12.2015)

Ouu. To bylo. Nápadité, zábavné, hezky „vystylované“- jak vizuálně tak zvukově. (Scéna s výtahem a hudbou byla hodně povedená.) Skvělý scénář, dialogy i herci. Snímek měl spád Jediná věc mi malinko vadí, že je tak málo vysvětlivek okolo všeho toho co se stalo. Chtěla bych prostě vědět víc. Ale možná i v tom má tenhle film to kouzlo, člověk se vlastně nedoví nic. Nic o tom co bylo, co bude a když se nad tím zamyslím, tak i to, co bylo ve filmu je vlastně možné pochopit z několika úhlů pohledu. Každý se vlastně asi udělá trochu jinou představu, dospěje k trochu jinému závěru, ale najde si v tom prostě „ to svoje“. Já nejsem člověk co si rád věci domýšlí, co hádá jak by něco mohlo být, takže teď trochu váhám jestli dát pět hvězdiček, ke kterým to směřovalo (zejména pak někdy od poloviny filmu), nebo jen čtyři. Rozhodně ale doporučuji ke shlédnutí. Docela by mě zajímalo jakými všemi možnými způsoby si různí lidi tenhle film vyložili, jak ho pochopili… myslím že bych se i já pak mohla dívat na to co ve snímku bylo trochu jinak….a konečně možná ne jen na to co bylo ve filmu, ale na mezilidské vztahy vůbec. (A teď nemyslím, jen tenhle konkrétní „typ vztahu/situaci“.) Kdybyste měl někdo náladu, čas a chuť, tak bych byla otevřená debatě, nebo prostě jen výměně názorů a náhledů na tenhle film :) Slabších pět. (29.08.2015)

Nápad zajímavý, ale ve výsledku mě to spíš neoslovilo. V momentě, kdy se film přehoupne do druhé části (která se na rozdíl od té první - noční - odehrává ve dne), mě to už tak nebavilo, a z výsledného rozuzlení jsem byl poměrně i rozčarovaný. Na mě to působí dojmem jakési scenáristické nemouhoucnosti, kdy je neschopnost vypointovat nějak smysluplně film zamaskována rádoby šokujícím vyústěním. Ani název mi k tomuto filmu moc nesedne, protože se Stockholmským syndromem to nemá v podstatě nic společného. Trávit po zhlédnutí čas hloubáním nad tím, co měl ten konec znamenat a co to je vlastně za film, je podle mě ztráta času. Viděl jsem lepší filmy, které si vystačily s minimem herců i prostředků (rozpočet Stockholmu byl 215 tisíc euro). P. S. Nechápu, proč jsou zde uvedeni 3 režiséři, když to natočil jen jeden (Rodrigo Sorogoyen del Amo, narozen v roce 1981 v Madridu). (26.01.2016)

Prečo len väčšina žien naletí na pekné, no povrchné rečičky? Keď je chalan po fyzickej stránke k svetu, tak má u žien z polovice vyhrané, stačí už len netrepnúť nejakú hovadinu a žienka časom na to skočí (našťastie nie všetky)... To ale neplatilo pre žienku vo filme. Tá to mala veru dobre premyslené. Film je rozdelený na dve polovice, tmavú a svetlú časť. V tej tmavej ide práve o tie rečičky a vzájomné oťukávanie sa dvoch sympatických mladých ľudí, no a v tej svetlej sa deje všetko to podstatné čo divák od drámy, šmrncnutej kvapkou psychológie, očakáva. Žienka elegantne mužovi dokázala, že je kretén a prečo je kretén. Úplný koniec sa mi už zdal trocha cez čiaru. Na to, aby to takto skončilo sme o postave tej dievčinky vedeli príliš málo. Nemalo to preto žiaden efekt. 70/100 (03.02.2017)