Bez kormidla

Film by to byl průměrný, ale do podprůměru ho u mě strhává to, že se vydává tou nejlacinější, nejprošlapanější cestou plnou klišé. Na tomhle filmu není vůbec nic překvapivého. Od prvního setkání zlomeného muže a nadšeného mladíka, který netuší, jakou zátěž si s sebou muž vleče, se dá dopředu uhodnout snad každá scéna. Scenáristická lenost nebo nemohoucnost táhnou snímek dolů jako loď s probořeným kýlem. Tou laciností je to totiž falešné. (19.02.2018)

Nebýt toho, že jsem k tomuto filmu přišla skrz profil Seleny Gomez (která má však v tomto filmu pouze malou roli), tak bych ho nejspíš nikdy neviděla. A byla by to velká škoda. Je to hezký a velmi lidský film, který hýří množstvím různých emocí. Bezmoc, beznaděj a nemizící stín smrti vs. radost z hudby, přátelství a nová naděje do života. Konečné vyznění rozhodně není negativní, právě naopak. Líbilo se mi, že přes závažnost tématu je snímek svěží, energický a místy i úsměvný. ~(4,0★)~ (20.04.2016)

Ano je to tak, hudba dokáže člověka povznést když je šťastný, ale dokáže také pohladit a povzbudit, když je člověk na dně. Alespoň u mě to tak funguje. A hudba hraje důležitou roli i v tomto filmu. Na začátku je obrovská tragédie, jejíž detaily jsou divákovi servírovány postupně během filmu. Mezi tím hraje hudba a té je tu dost. Mému rockerskému uchu sice nelahodící, ale já jsem tolerantní člověk. Každopádně teď už nebudu mít rád Williama H. Macyho jen za Fargo nebo za nesnesitelného Franka z Shameless, ale i za tento silný a neotřelý příběh. (11.03.2016)

Další z filmů, v kterém jsem se málem utopil. Nevím, zda-li jsem sledoval jiný film než ostatní, nebo jestli se ostatní recenzenti bojí napsat "natvrdo" o čem vlastně je, nebo zda pouze já cítím z tohoto filmu něco jiného než většina. Ten film dle mého názoru není pouze o hudbě, hudba je zde jako lék tišící bolest, kterou způsobil Joshův těžko pochopitelný a neomluvitelný čin. Ten čin dolehl samozřejmě nejvíce na jeho nejbližší , kteří se z jeho následky musí vyrovnat ( matka si najde novou lásku a naplní si svůj život životem novým,  přítelkyně z jeho činu obviní rodiče a jejich špatnou výchovu a otec začne pít a ignorovat   okolí ). Teprve hudba však ukáže otci, jaký jeho syn ve skutečnosti byl. Že to nebyl žádný Manson, ale citlivý kluk, který se nedokázal vypořádat z životem a který k tomu zvolil nejhorší možný způsob. Otec v synových věcech našel částečnou odpověď - jeho hudbu. Tu hudbu nabídl, zpočátku anonymně, posluchačům aby nakonec neskrývaně řekl, že jeho od jeho syna, kterého právem může hodně lidí nenávidět. V hlavě mě utkvěl jeden dialog mezi prodavačem hudebnin a Samem :  všichni byli něčí dcery a synové, ale on byl můj syn" . Závěrečnou písní, kde přiznal kdo ji napsal, již nechal na rozhodnutí ostatních jak se postaví k tomuto smutnému činu. Odvrhnout něco krásného pro jeden neuvážený čin , nemusí být vždy nejlepším řešením . (23.07.2023)

Podle popisu u filmu byste čekali úplně jiný film, než jaký nakonec dostanete. Musím říct, že to byl jeden z nejpůsobivějších a nejlépe napsaných snímků, které jsem letos viděl, a to i díky skvěle napsané a do filmu zakomponované hudbě. Skvělé herecké výkony, duo Crudup - Yelchin fungovalo perfektně a jestliže jsem před chvílí u Ricki and the Flash spílal na to, že film byl víc hudební videoklip než film, tak tady musím říct, že "videoklipy" posouvaly děj dál a vyprávěly velice zajímavý příběh. Opravdu, ale opravdu hodně zajímavý příběh o jedné životní perspektivě. 90 % a víc takových filmů, prosím. (27.11.2015)