Osmy

Tak, Jirko, zase mi děláš radost! Osmy mi sedly jak v poslední době máloco. Dokonce mi ani nevadí, že si po první projekci vůbec nejsem jistý, jestli ten film beru jako komedii nebo spíše jako lehce smutnou historku z dob komunismu. Ona ta doba je ve filmu vyobrazena tak sugestivně, že nechutnost komunismu musí pochopit snad každý. Zabedněné výlohy, nefungující neony na obchodech, špína a šeď ulic i oblečení a vybavení Richardovy domácnosti, to vše vyniká v opravdu perfektních exteriérech i interiérech, při kterých mi fakt občas mrzl úsměv. Hudba vybrána taky s citem, žádný přehršel tehdejších protestsongů, ani laciné břečky normalizačního popíku. Ovšem největší pochvala, Jiří, je jako vždy za výběr herců a jejich výkony. Snad neexistuje role, kterou by Trojan nezahrál přesvědčivě a u které by si člověk neřekl, že to prostě nikdo jiný hrát nemohl. Jeho dialog se synkem v práci je snad nejlepší scénou filmu. Josef Dvořák mile potěšil. Ostatní hrají také skvěle, i když některé postavy jsou značně schematické. Takový chudák Navrátil už dlouho nedostal podobnou roli jako ve Vracenkách, pouze samé Nádeníčky a hajzliky. Jo, a ještě jedna přpomínka: Prosím (!!!) obsaď už Jirku Dvořáka do role nějakýho echt dacana s knírkem a brýlema. Od geniálního Alfréda Bartoše se mi jeho role zdají dost podobný - takový frajírek s roztomilým kukučem, který ví víc než ostatní. Ale toto všechno jsou jen drobnosti a mé sugestivní pocity. Filmu by slušelo plátno a plná kina, protože si to, Jirko, fakt zasloužíš. Kult jako Pelíšky to asi nebude, těch hlášek a efektních scén tam tolik není, ale film, který pobaví každého inteligentního diváka to bude určitě. Já se bavil královsky. P.S.: Kolik procent lidí myslíš, že by na konci zvolilo multikáru? ;-) (17.06.2014)

Do žánru komedie bych tenhle film přímo nezařadila. Byl to takový sled úsměvných událostí, které se nabalily na jednoho člověka jako sněhová koule.No, hlavně, že ho ta koule úplně nepřeválcovala.Příběh je postavený na hereckých výkonech. Trojan byl výborný a Zuzana Stivínová jako jeho žena taky. Jirka Strach je velmi zručný režisér a dobře vede své herce.Po dlouhé době mě Česká televize zase potěšila. (15.12.2014)

Poněkud podbízivá hořká vzpomínka s lehce absurdními rysy. 1) 39letý Marek Epstein napsal vtipný scénář a 41letý Jiří Strach jej zručně převedl do podoby televizního filmu. Herci jsou perfektní, atmosféra doby výstižná, reálie vesměs přesné. Až dosud vše fajn. 2) Vadí mi vypočítavá snaha dosáhnout efektu za každou cenu. Podpis Charty přece probíhal jinak, než je ve filmu zobrazeno. Večer opilec podepíše prohlášení, následující ráno (!) o věci referuje Svobodná Evropa a o hodinu či dvě později jsou už tajní u opilce v práci a věc probírají s ředitelem, no to mě podrž. Kdyby byla STB tak efektivní, byli bychom mírovou hrází socialismu dosud. Lidi v podniku zastavují nového chartistu a vyjadřují mu svůj obdiv, jaký je hrdina. Asi jsem tehdy žil v nějakém jiném Československu... 3) Celý film je prošpikován podobnými, byť už méně do nebe volajícími situacemi. Vše kolem prasklého potrubí, poměry v práci i konečně způsob "řešení" skutečnosti, že syn přivedl svou starší (!) partnerku do jiného stavu - všemu chybí opravdovost. Divák cítí, že autoři zde tvoří "na efekt" a nikoli kvůli umění či pravdě. (21.12.2014)

Pokud je trhání osmiček tím nejlepším, co den nabízí, tak asi není moc co závidět. Namazaný hrdina Richard zkrátka podepsal Chartu a bonzácký Hlas Ameriky to na něj hned naprášil v éteru. To od něj bylo hezké a já jsem se moc pobavil dobou, ve které se byty přidělovaly, na všechno bylo dost času a práce byla pro všechny. Zejména líní údržbáři byli jako přenesení z té doby a já si hrozně užíval to jejich "My se ani nezastavíme, milej pane" pronesené v sedě s lahváčem (čili kuželkou) v ruce. Tohle prostě je zábavné a hlavně oceňuju to, že to o době minulé ani příliš nelže. (20.11.2015)

Skoro váhám nad pátou hvězdou. Mimořádně vydařený český film. Reálný socialismus v naprosto věrné podobě, výtečné dialogy, špičkoví herci hrající na horní hranici svých schopností (Josef Dvořák, Krobot, Navrátil, samozřejmě Trojan...). A hlavně při veškeré grotesknosti a nadsázce přesně vystižená atmosféra oněch let, přičemž k tomu nejsou zapotřebí ani silné svaly ani ufňukané bolestínství. Celkově veliké pochutnání. (21.12.2014)