Réžia:
Jiří StrachScenár:
Marek EpsteinKamera:
Vladimír KřepelkaHudba:
Ondřej Gregor BrzobohatýHrajú:
Ivan Trojan, Zuzana Stivínová, Gregor Bauer, Josef Dvořák, Jiří Dvořák, Zuzana Kajnarová, Miroslav Krobot, Simona Babčáková, Oldřich Navrátil, Lukáš Hlavica (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Ivan Trojan v černé komedii o jednom neobyčejném dni obyčejného normalizačního úředníka, který v opilosti podepsal Chartu 77, a díky tomu se stal hrdinou proti své vůli... Píše se rok 1980. Richard v opilosti a spíše omylem podepsal Chartu 77 a od té doby se mu problémy a smůla doslova lepí na paty. A dnešek je vrcholem všeho! Odpoledne ho čeká návštěva u zubaře a trhání osmiček, což je něco, čeho se upřímně děsí. Než na to ale dojde, prožije celou řadu mnohem větších katastrof, proti kterým je trhání zubů učiněná legrace. Uzávěrka v práci, vdavekchtivá kolegyně, která prostě nepochopila, že šlo jen o flirt, šéfovo ultimátum ohledně odvolání podpisu Charty, doma prasklá stoupačka skrývající starou zrezivělou pistoli, nečekané otcovství patnáctiletého syna, které má vzít na sebe, a k tomu všemu všudypřítomný stín estébáka, který na něj byl nasazen. Prostě den blbec se vším všudy, kvůli kterému může buď přijít naprosto o vše, nebo díky kterému může konečně najít sám sebe! (Česká televize)
(viac)Videá (1)
Recenzie (394)
Skoro váhám nad pátou hvězdou. Mimořádně vydařený český film. Reálný socialismus v naprosto věrné podobě, výtečné dialogy, špičkoví herci hrající na horní hranici svých schopností (Josef Dvořák, Krobot, Navrátil, samozřejmě Trojan...). A hlavně při veškeré grotesknosti a nadsázce přesně vystižená atmosféra oněch let, přičemž k tomu nejsou zapotřebí ani silné svaly ani ufňukané bolestínství. Celkově veliké pochutnání. ()
„Aspoň v tomhle nám nelhali …“ Absurdita totalitního režimu dotažená s vtipem a nahledem do naprosté dokonalosti. Člověk žijící pod neustálou hrozbou toho, že bude potopen v totálních s…ách, je tam nakonec vinou vlastního neuváženého činu skutečně vržen a pak už se to na něj z potrubí valí ze všech stran … Pro půlku národa se okamžitě stává hrdinou, pro tu druhou padouchem. On sám se snaží jen se v tom neutopit. Režisér Jiří Strach opět prokázal svůj cit pro filmařské řemeslo, schopnost dokonale zpracovat jakékoliv téma a vybrat si pro svůj záměr ty nejlepší herce i pro ty nejmenší role. Vynikající černý humor v českém podání: „Vadilo by Ti moc, kdybych jezdil s multikárou? … Tak já jim to podepíšu … - Budou Ti ji půjčovat i na víkendy?“ ()
„VÍŠ CO TO JE? TY UŽ JSI TO ASI PODEPSAL, ŽE? … „VLASTNĚ NE. ALE MŮŽU“…" /// Ivan Trojan prožívá zajímavej den, kterýho zlatým hřebem mělo bejt původně trhání osmiček... Epstein naštěstí ještě umí vysmrknout solidní scénář. Tenhle si pohrává s nostalgickou náladou totalitních časů, kdy bylo nejlepší nic nepodepisovat, nemít rodinu, milenku a bát se zubaře. A jaký to je bejt pro půlku národa hrdinou proti svý vůli, a pro tu druhou podvratnej živel?... Když sleduju, co za prostoduchosti leze do kin, mělo by tvůrce mrzet, že nepřitlačili na pilu a nevlezli tam taky. Moc lepších kusů, než je tohle černoúsměvný drama, který míchá normalizační nostalgii s bakalářským příběhem o zrození hrdiny, u nás totiž letos nevzniklo. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nic mě nepotěší víc, jak neštěstí druhýho. 2.) Taky jsem podepsal. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne ()
No konečně. Epstein se tentokrát dobře vyspal (a vypsal) a je vidět, že Trojanův osvědčený "něžný zmatkař" v úderné "povídkové" formě sedí scenáristovi výrazně líp, než když má tvořit nějaké hlubší příběhové kejkle (Signál bolí dodnes). Rozjezd je trochu žánrově nejasný, ale na pomezí bakalářské etudy a normalizační deprese nakonec nezůstávají Osmy přehnaně dlouho a jasně si vytyčí za úkol vydestilovat ze všech (i těch nejtemnějších zákoutí tehdejšího režimu) aspoň špetku té legrace. Trojan ladně proplouvá situačním humorem a kličkuje mezi povídkovými karikaturami (o nikom nic pořádně nevíme), aniž by se výrazně zaškobrtnul. Do karet mu přitom moc nehraje fakt, že je film pomyslně časově ohraničen a díky tomu se množství náhod a nehod zdá poněkud neuvěřitelné (na jeden den trochu moc!), na druhou stranu to do sebe všechno relativně zapadá a jednotlivé scény dramaticky fungují i bez kontextu těch dalších. Celkově hodně příjemně strávených 80 minut, kterým by slušelo i to plátno. Palec nahoru za oživení Josefa Dvořáka, který s věkem herecky zraje jako víno a odpustíte mu i ten Vodafone. A druhý palec nahoru za scénu s prasklou trubkou a zdevastovaným bytem, kde se hrdinové brodí v normalizačních hov*ech svých a doslova i cizích. 70-80%. P.S. Brainstorm zůstal nepřekonán, na to se bude muset Epstein vyspat ještě líp ;) ()
3-4 // Nechci nic vyzrazovat, ale tenhle TV film nabízí vedle hodně solidních hereckých výkonů slabší místa a situace, která už jsou trochu klišé (zejména kolem postavy, kterou hraje Jiří Dvořák), ale zároveň originální momenty. Rušily mě tam snad jen některé momenty jako přehnaně opilý protagonista a neustále dotírající "nadržená" milenka. To už byla spíš groteska. Ale jinak povedené. // Ve filmu "hrají" i jména protagonistů a tvůrců. A člověk si vzpomene i na Ucpaný systém. ()
Galéria (71)
Zaujímavosti (30)
- Prezervativy, které nabízí Janek Richardovi (Ivan Trojan) jsou značky "Trojan". (Previt)
- Ivan Trojan, tak jako jeho postava Richard sice Chartu nepodepsal, což ani nemohl, v té době mu bylo 16 let, ale v roce 1989 podepsal protirežimní „Několik vět“. Za to zaplatil záhy, když místo do Armádního uměleckého souboru v Praze narukoval na prezenční vojenskou službu daleko na východ Slovenska. (sator)
- Film má název hovorově podle zubů „osmiček“. (sator)
Reklama