První republika

Co čekáte? Volné pokračování F.L. Věka? Tak si přečtěte Jiráska, když se vám to nelíbí. Zaráží mě, jak se lidi neumí na ten seriál dívat. Srovnávají ho se současnou tvorbou a nahlížejí na něj současnýma očima s moderním pohledem. To prostě nejde. Tenkrát byla doma jiná, pokud si to divák neuvědomí, nemá šanci se bavit. Že si stěžujete na výkon Plánkové? Ženy prostě byly ty hezké pokorné paničky, které nepracovaly. Ne v takových rodinách, jakou se snaží ČT podat současnému divákovi. Kdyby mluva byla jako tehdy, tak se na to nebude dát dívat. Jak říkám, když si tak moc stěžujete, tak si přečtěte Jiráska. Ono se totiž pro lidi očividně dost těžko něco natáčí. (12.02.2014)

Uznávám, že co se týče nějaké historické věrohodnosti, nedosahuje "První republika" vysoké úrovně, ale jinak jsem jí naprosto propadla, těšila jsem se na páteční večery a při sledování závěrečné epizody první (naštěstí!) řady jsem zamáčkla slzu. Karty jsou na počátku příběhu rozdány jasně, Koleníka si musí každý divák (no dobře, spíše divačka ;)) zákonitě zamilovat, zatímco Vyorálek vzbuzuje spíše negativní emoce. Jistého ale není nikdy nic, dočkali jsme se mnoha zajímavých zvratů, epizody měly kvalitativně vzestupnou tendenci, což je jenom dobře. Z herců musím dále vyzdvihnout hlavně pana Skopala a také Radka Holuba, ten si pro sebe ukradl každou scénu. No a znělka, z té jsem měla vždy husí kůži. Zkrátka tleskám a hluboce smekám :). Edit: Druhou řadu jsem očekávala s napětím. Vyloženě zklamaná jsem nebyla, velkou radost mi dělal hlavně Vyorálek a můj nový objev Anička Fialová, na druhou stranu mě mrzelo upozadění postav Vladimíra a Kláry (když se celou první sérii tak dramaticky "dávali dohromady"). Závěrečný díl s otevřeným koncem ve mně ale vzbudil hodně nepříjemné, až depresivní pocity (při sledování nějaké svatby jsem asi ještě neplakala), třetí řadu budu vyhlížet s nadějí, že bude líp. Třetí řada: Líp nebylo. S odchodem Aničky Fialové a její nástupkyní jsem se vyrovnávala vlastně po všechny epizody a vyústění dějových linek většiny ústředních postav (až na Vladimíra a Magdalenu) mě dost zklamalo. Zůstává ale radost z působivé výpravy, dobové atmosféry i hereckých výkonů. (15.06.2014)

Přiznávám, že jsem první republiku nevydržel déle než čtvrt hodiny. Obsazení mimo, účesy mimo, kostýmy mimo, mluva a celkové chování postav NAPROSTO MIMO. Napadlo někdy někoho z tvůrčího tandemu přečíst si třeba pár knížek z období první republiky? Zjistit, jak se tehdy mluvilo, co patřilo k běžným vyjadřovacím prostředkům a normálním zvyklostem? Evidentně ne. První republika totiž působí jako současná telenovela omylem zasazená do jakéhosi pseudohistorického bezčasí prodchuntého sentimentem starých dobrých časů - laciné, falešné, předstírající, zkrátka a dobře kýč. (27.05.2014)

Těžko říct, čeho tvůrci chtěli dosáhnout (pokud vůbec něčeho chtěli dosáhnout). Příběh je vystavěn zhruba tak složitě, jako v každé argentinské telenovele, většina herců hraje podobně toporně (ačkoli mezi starší hereckou generací by se našlo pár světlých výjimek - pánové Vlasák, Töpfer, Holub nebo paní Medvecká a Štěpánková) a pokud se tu snad někdo chce ohánět realistickou výpravou, tak si snad musí dělat srandu... (Tedy ještě větší, než když se postavy před první světovou válkou oslovují stylem "Hej, brácha...") Ty dámy z nevěstince v první části, které měly všechny postavu jak modelky a každá měla podle obličeje tak maximálně kolem dvaceti let, 'skutečně působily', jako z doby první světové války. Nejde jen o to, že tehdejší představy o ženské kráse se tak trochu lišily od dnešních ideálů, ale i o to, že do bordelu se prostě přijímaly i slečny a paní s normální váhou, nebo (nedej bože!) s nadváhou. O rozdílném věku ani nemluvě.. A takhle levně, jak vypadají zdejší filmové kostýmy, rozhodně textury látek za první republiky nevypadaly. To už nezbyly nikde kostýmy z Četnických humoresek? Tu jednu hvězdičku dávám proto, že je První republika trochu vkusnější, než Renčova hrůzostrašná Sanitka 2. (11.02.2014)

(Viděny první dvě epizody.) Z úvodních epizod i přes přítomnost války, vražd a dávných křivd čiší především snaha vygenerovat příjemné pokoukání pro diváka toužícího odpočinout si a nemuset přitom přepínat na přiznané telenovely komerční konkurence. Solidní herecké obsazení doplácí především na lajdácký scénář. Ten selhává na úrovni škrobených dialogů i celých dějových souvislostí. První republika trpí především syndromem „velký třesk", kdy se zdá, že před pilotním dílem postavy nežily a nekomunikovaly, pouze poslušně a nehnutě čekaly na první klapku a vznik svého vesmíru. Mladá služka se od starší dozvídá o dráždivé minulosti rodiny až před zraky diváka, jako by šlo uvěřit, že by upovídaná drbna kolegyni nezasvětila už dávno. Marnotratný syn se náhodou po letech vrací zrovna pár hodin poté, co jeho matka poprvé našla odvahu jít se vyzpovídat o svém podezření, že je vrah. Postavy se velmi náhodně a příhodně potkávají na důležitých místech, aby mohlo docházet k jejich konfrontacím. Tak by šlo pokračovat dál a dál. Jde o chyby tak klasické a začátečnické, až se dá uvažovat o tom, nakolik jsou důsledkem omylu a nakolik bylo scenáristovi Janu Gardnerovi zkrátka jedno, jestli jím vedené situace dávají smysl. Vyberte sami, která varianta by byla smutnější. (17.01.2014)