Popoluška

Ty princeznovské filmy prostě studio Disney umí a dokazuje to i novějšími kousky. "Popelka" je prostě klasika, takové to standardní americké provedení, které více dá na kouzla, než ta naše Popelka česká. Jsou zde výborné kousky, stejně jako výborné písně, ale myslím si, že dnes už tenhle film nemůže svým pojetím nijak překvapit. Škoda, že to člověk - tedy alespoň já - nemohl vidět v kině v době uvedení. (21.10.2014)

Jako malé dítě jsem viděla celkem dvě klasické animované "disneyovské" pohádky: Sněhurku se sedmi trpaslíky a Popelku s myší partičkou. Obě mě naprosto okouzlily, neboť kreslené filmy jsem v té době bezvýhradně milovala (na rozdíl od filmů loutkových, které se mi naopak z duše protivily - s jedinou čestnou výjimkou tuzemského pětidílného seriálu "Ferda Mravenec" z roku 1960). Tím pádem jsem si oba výše zmíněné počiny postavila na ten nejvyšší možný piedestal, kam nedoplivne žádná žlučovitá znevažující poznámka - a celá léta jsem pečlivě oprašovala dávné vzpomínky, aby snad nebyly znečištěny zarputilou nepřejícností a přízemní zlovolností. Tím pádem jsem se neubránila docela výraznému zklamání, když jsem milou Popelku znovu spatřila na vlastní oči ... s trapným odstupem bratru pětačtyřiceti let. Nemůžu jí upřít hravost a vtip a určitou lehkonohost, nicméně její lavírování mezi vyrovnanou, pozitivně naladěnou a dokonce i zdravě sebevědomou (!) mladou dámou a poslušnou ušlápnutou chudinkou nepůsobí úplně věrohodně, neboť zdravě sebevědomá mladá dáma pohlíží na své despotické nevlastní příbuzenstvo s určitou umírněnou shovívaností, zatímco poslušná ušlápnutá chudinka se nechává bez sebemenšího odporu tyranizovat. Ani princ mě přehnaně neohromil, neboť jeho angažmá při hledání uprchnuvší vyhlídnuté nevěsty je značně diskutabilní. Zvířátka se neúnavně snaží zachraňovat všechno, co zachránit lze, nicméně jejich skopičiny jsou jen nadstavbou, která maličko odvádí pozornost od vlastního chudičkého příběhu. Zkrátka ... na rozdíl od přelomové Sněhurky z roku 1937, která ani v nejmenším nezestárla a v níž každá scéna i každá postava mají svůj význam, Popelku neúprosný čas proměnil v tuctovou rutinní vyprávěnku bez pořádné dramaturgie ... 3,5* (30.01.2018)

12 film z Disneyho série animovaných klasik. Příběh vychází z francouzské verze Popelky. Soustřeďuje se na vykreslení Popelčiny situace doma. Popelka vlastně tráví život uklízením a ve svých snech. Charaktery postav matky a děvčat jsou typizované i přes jejich zvířecí mazlíčky. Těm se věnuje hodně času. Dost času zabírají také písně, které jsou dost nevýrazné. Tato ´Popelka´ byla znovu zfilmovaná v roce 2015 jako hraný film. Jako disneyovská klasika je to milý film s příjemnou animací. (23.10.2015)

Nemůžu si pomoci s tím, jak je tady uspěchaný konec. Od bálu, kde se Popelka a princ poprvé vidí, zbývá filmu 20 minut, ve kterých se po 2 společných scénách do sebe stihnou Popelka a princ tak zamilovat, že se hned vezmou. To je na mě trošku moc a vytknout to musím, ale jinak je to výborné zanimované a hlavně vtipné, převážně, co se zvířat týče. A hudba taky za jedničku. (02.01.2017)

Pro dospělého asi nuda, pro dítě ovšem křišťálově čistá a neškodná romantická pohádková zábava, což je v době Pokémonů, Power Rangers a nevím ještě jakých zhovadilostí velmi osvěžující. Pozorovat šestileté dítě, jak mu při myších eskapádách hrajou ruce i nohy a tak tak že se samo nerozběhne, to je nevšední zážitek. Škoda jen, že v českém dabingu je myším dost špatně rozumět. P.S.: Konečně vím, z čeho si tak často brali mustr při výrobě Shreka:-). (09.08.2006)