Popoluška

Má to pravdaže niekoľko skvelých scén a občas aj skvelý vizuál (i keď na Snehulienku či Sleeping Beauty sa to nechytá), Popoluška je až príliš infantilní (priveľký priestor pre zvieratá a najmä myší) a mal som dojem, že na rozdiel od Snehulienky sa Disneymu nedarí zakryť prílišnú jednoduchosť a priamočiarosť príbehu. (25.12.2020)

Soundtrack: 1. Main Title/Cinderella [2:51] ,2. Dream Is a Wish Your Heart Makes [4:34] ,3. Visitor/Caught in a Trap/Lucifer/Feed [2:10] ,4. King's Plan [1:22] ,5. Music Lesson/Oh, Sing Sweet... [2:06] ,6. Little Dressmakers/The Work... [9:24] ,7. Where Did I Put That... [4:47] ,8. Reception at the Palace/So This Is... [5:44] ,9. The Stroke of Midnight/Thank You... [2:05] ,10. Locked in the Tower [7:42] ,11. I'm in the Middle of a Muddle [1:55], (15.05.2011)

Ty princeznovské filmy prostě studio Disney umí a dokazuje to i novějšími kousky. "Popelka" je prostě klasika, takové to standardní americké provedení, které více dá na kouzla, než ta naše Popelka česká. Jsou zde výborné kousky, stejně jako výborné písně, ale myslím si, že dnes už tenhle film nemůže svým pojetím nijak překvapit. Škoda, že to člověk - tedy alespoň já - nemohl vidět v kině v době uvedení. (21.10.2014)

Jako malé dítě jsem viděla celkem dvě klasické animované "disneyovské" pohádky: Sněhurku se sedmi trpaslíky a Popelku s myší partičkou. Obě mě naprosto okouzlily, neboť kreslené filmy jsem v té době bezvýhradně milovala (na rozdíl od filmů loutkových, které se mi naopak z duše protivily - s jedinou čestnou výjimkou tuzemského pětidílného seriálu "Ferda Mravenec" z roku 1960). Tím pádem jsem si oba výše zmíněné počiny postavila na ten nejvyšší možný piedestal, kam nedoplivne žádná žlučovitá znevažující poznámka - a celá léta jsem pečlivě oprašovala dávné vzpomínky, aby snad nebyly znečištěny zarputilou nepřejícností a přízemní zlovolností. Tím pádem jsem se neubránila docela výraznému zklamání, když jsem milou Popelku znovu spatřila na vlastní oči ... s trapným odstupem bratru pětačtyřiceti let. Nemůžu jí upřít hravost a vtip a určitou lehkonohost, nicméně její lavírování mezi vyrovnanou, pozitivně naladěnou a dokonce i zdravě sebevědomou (!) mladou dámou a poslušnou ušlápnutou chudinkou nepůsobí úplně věrohodně, neboť zdravě sebevědomá mladá dáma pohlíží na své despotické nevlastní příbuzenstvo s určitou umírněnou shovívaností, zatímco poslušná ušlápnutá chudinka se nechává bez sebemenšího odporu tyranizovat. Ani princ mě přehnaně neohromil, neboť jeho angažmá při hledání uprchnuvší vyhlídnuté nevěsty je značně diskutabilní. Zvířátka se neúnavně snaží zachraňovat všechno, co zachránit lze, nicméně jejich skopičiny jsou jen nadstavbou, která maličko odvádí pozornost od vlastního chudičkého příběhu. Zkrátka ... na rozdíl od přelomové Sněhurky z roku 1937, která ani v nejmenším nezestárla a v níž každá scéna i každá postava mají svůj význam, Popelku neúprosný čas proměnil v tuctovou rutinní vyprávěnku bez pořádné dramaturgie ... 3,5* (30.01.2018)

Skvělá ukázka toho, že ruční a placatá (bez třetího D) animace má své kouzlo a dokáže uchvátit. Popelka je vtipná, ale nepřekračuje mez trapnosti, napínavá, milá a velice dobře nadabovaná. Popelka není žádná fňukna, ale má také svou hrdost a není hloupá. Škoda, že princ má tak málo prostoru, ale bonusem je, že není modrooký blonďák. :) (Tohle už je čistě subjektivní) (22.07.2010)