Alica v krajine zázrakov

4 hvězdičky jsou za zpracování.... Jinak bych dala mnohem, mnohem, mnohem méně a to proto, že Alenka je pro mě děsivá už od dětství. Nejvíc mi naháněly/nahání hrůzu karty jak se tam honí a vůbec. Když jsem to jen četla, tak mi to přišlo strašidelné. Když jsem to viděla "živé" na plátně.....už nikdy více, Disney, Burton...to je fuk, na tohle se prostě už znovu koukat nebudu a dětem to asi taky číst nedám (až nějaké budu mít:-) ). (01.08.2011)

Samozřejmě že to na Alenku s Johnnym Deppem nemá. Ale určitě to bylo mnohem lepší než Alenka od Švankmajera. A to že je v našich snech svět plný zázraků je pravda. Zdálo už se mi tolik věcí ze života, které mě někdy až dojímají. Přítomnost a moudrá slova zesnulé babičky Knápkové, usmíření s kamarádem, setkání s mým bývalým spolužákem jehož vzhled mě na základce hodně poznamenal.. Některé věci jsou přítomnost a stále trvají. Ale některé již odešly a zůstávají pouze v našich snech. (12.11.2021)

Ano, knihu Lewise Carrolla jsem četl. Sice jen v angličtině, ale celkem jsem tomu rozuměl, takže jsem byl zvědavý, jak se s tím "kreslíři" z padesátých let poprali. Teď už můžu říct, že to s přehledem zvládli na jedničku z hvězdičkou (přesněji s pěti hvězdičkama). Něco přes hodinu trvající kreslený snímek nás zavede do světa plného zvláštních věcí, zvláštních lidí, zvláštních zvířat a kdovíčeho ještě. Všechno začíná nevinně, při čtení knihy, která je, stěžuje si Alenka, bez obrázků. Načež dostane nějaký nápad o světě, kde by bylo všechno "naopak". Jeji kočka - Micka (docela inteligentní) - na tím jen nechápavě kroutí hlavou, načež si Alenka začne na louce zpívat. Ale jakmile se objeví Bílý králík, opravdový příběh může začít. Ztvárnění okolního světa je opravdu výborné - pohádkové, barevné, hezké na pohled. Rozmanitost postav je obrovská - od kočky, která umí zmizet, přes kouřící housenku, po mluvící květiny nebo pana "Kloboučníka", který je tak trochu mimo. Za zmínku stojí určitě také královna, s hlasem, který je slyšet široko daleko a král, který je minimálně dvacetkrát menší než sama královna - ale je nejvíce zábavný, i když se objeví jen v několika scénách. Alenka je ztělesněné dítě - když se jí něco nelíbí, řekne to, když něco neví, zeptá se, když chcete, aby něco udělala, udělá to ("eat me" - ano, strčí to do pusy), je zvědavá, má velkou trpělivost a často říká "Oh, my goodness" - s "dětským tónem" v hlase -, zkrátka ztělesněné dítě, ztělesněná dobrost. Čeká nás výlet do pohádkového světa, plného podivných stvoření a se spoustou "příhůdek", který jen tak lehce z hlavy nezmizí. To vše díky Alence, která nás zavedla do říše dívů a ukázala nám, jak je dětská fantazie obrovská. Děkuju jí za to! A teď mě prosím omluvte, hosté čekají na čaj - slavíme totiž nenarozeniny.... :) (23.09.2007)

Alenka se dostává králičí norou do podivného snového světa, na kterém se Disneyho animátoři vyloženě vyřádili. Bizarní postavičky, z nichž vede věčně uspěchaný králík a „zhulená“ myš z nenarozeninové párty, zabydlely fantastický svět plný tak pestrých barev, že ti animátoři snad každé ráno fasovali LSD. „Pokusný“ kraťas Za zrcadlem s Mickey Mousem však Alenka nepřekonala. (16.12.2010)

Jedním z důvodů, proč bych se chtěl vrátit do doby, kdy mi bylo pět, je nechat se s rozzářenýma očima znovu fascinovat Blbounem, Kočkou Šklíbou, Srdcovou královnou a dalšími postavami fantastické říše divů. Objektivné velmi nadprůměrná, pro mě osobně však nejkouzelnější a nejnostalgičtější disneyovka. (21.06.2009)