Nikdy neotírej slzy bez rukavic

3dílná série se nám snaží polodokumentárním stylem přiblížit dobu rozmachu nemoci AIDS v srdci Švédska. Na podobné téma je filmů už nespočet, ale tenhle mezi nima určitě nezapadne do zapomnění, protože v reálných životních příbězích je největší síla. Něco mezi 3-4 hvězdičkami, ale přikloním se tentokrát k tomu lepšímu. [ PŘÍBĚH: 2 /// ATMOSFÉRA: 2 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 1 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (26.11.2015)

Nikdy neotírej slzy bez rukavic. Název této série je jasný, úderný a informativní. Stejně jako názvy jednotlivých kapitol (Láska, Nemoc, Smrt) se nesnaží o poetičnost, ale prostě sděluje. Bohužel je stejný přístup cítit i z děje seriálu. Snaha vtěsnat několik let do tří hodinové stopáže se odráží zejména na nutnosti osekat příběh jen na nejdůležitější (v názvech kapitol zmíněných) části a zbytkem se příliš nezabývat. Tyto osekané části z různých dob jsou samostatně nefunkční, takže tvůrci zvolili jejich překrývání v rámci jednotlivých dílů, čímž vytvořili změť různých časových rovin a situací, které se různě střídají. Podobný přístup není tak problematický v čistě narativní rovině, ale přináší zde problém zejména v možnosti větší práce s postavami. V minimálním časovém prostoru sice nelze očekávat nějaký jejich větší vývoj, nicméně jednotlivé charaktery, kdy každý má jednu určující vlastnost, jsou nepříjemným překvapením. Zvláště, když vezmeme v potaz, že tvůrci se o část stopáže ochudili sami několika dlouhými minutami až zbytečně doslovného a neskonale primitivního symbolismu. Nikdy neotírej slzy bez rukavic je jistě hodnotným příspěvkem o diskuze, vždyť kolik snímků se zabývá zároveň oběma minoritami a jejich sociálním vyloučením? Nicméně z filmařského hlediska se o žádný zázrak nejedná. Trošku dokudrama, kdy chybí jak doku, tak drama. (09.12.2013)

Velmi autenticky působící drama založené na tom, co se skutečně stalo - autor knižní předlohy Jonas Gardell vycházel zčásti z vlastních zážitků a vzpomínek a dílo je tak i poctou několika jeho zemřelým přátelům. Prolínání časových rovin funguje na výbornou, skvělé a přesvědčivé jsou herecké výkony. Kromě ústřední milostné dvojice zaujme především osobitý a poněkud výstřední Paul. A přestože se tvůrcům podařilo vyhnout zbytečnému sentimentu a patosu, hlavně závěrečná část je působivým a dojemným ztvárněním tragédie několika lidských osudů. (02.03.2016)

Trojdielna mini-séria zobrazujúca osudy gay komunity počas rozmachu AIDS vo Švédsku. Veľmi citlivo natočené, emotívne, prirodzené, herci to zvládli na výbornú. Jednoducho pozerať sa ako postupne zomierajú jednotlivé postavy je celkom silná káva a keď je do toho pridané všadeprítomné opovrhovanie homosexuálmi celou spoločnosťou tak vznikne celkom silný snímok. (17.05.2013)

"Nikdy nesuš slzy bez rukavic", tak zní volně přeložený název velmi kvalitní švédské minisérie, která se zaobírá nejedním vděčným tématem pro televizní pořad. Řeší se zde hlavně sexualita a mezilidské vztahy, a to v době, kdy se světem začíná šířit zcela nová a neznámá nemoc, která začala nemilosrdně zabíjet. Líbilo se mi vrstvení několika časoprostorových rovin na sebe, přičemž bylo pro mě celkem jednoduché mezi nimi přecházet a byl jsem jako divák schopný udržet pozornost a neztrácet se. Nejlepší část byla ta závěrečná, ve které se vše začalo chýlit k nevyhnutelnému konci, takže byla rovněž i tou emočně nejsilnější částí. Zkrátka velice dobře natočená minisérie, která mě zaujala jak tématem, tak zpracováním. (16.03.2014)