Zrzavá veverka

Existujú "obyčajné" a "neobyčajné" filmy. J.Medem nikdy nenatočil obyčajný film. Točí obyčajné témy neobyčajne. Pracuje s vlastnou "filmovou logikou", vytvára zvláštnu ilúziu nereálnosti na reálnom príbehu, vzťahu, pocite...Proste prekvapuje, symbolizuje, imaginuje tak ako v Lucii, v Chaotickej Anne, tak aj vo Veverke... a vždy sa pristihnem pri tom, ako sa zmanipulovane dívam na jeho réžijnú tvorivosť, v kt. je proste úžasný a ja som po nej až závislá:)!!! Po Veverke mám znova bohatý subjektívny zážitok, len ten dej bol tentokrát trošku plytší v porovnaní s tým, na čo som u Medema zvyknutá. (03.07.2009)

Po Sex a Lucía a Habitación en Roma můj třetí Medem. Všechny spojuje erotika, mystično, touhy, vášeň. Obecně španělská vrcholná kinematografie (Almodovar, Medem, Saura) je na naše středoevropské poměry hodně švihnutá, což Zrzavá veverka jenom potvrzuje. Je příjemné, že většinu filmu nevíte, co je vlastně pravda. Emma Suárez byla kočka, přidal bych erotiky. (27.01.2013)

Opět hooodně vydařená Medemovina. Drama plné lží, manipulací a metafor se špetkou tajemné erotiky. A o čem to je? O lidech nebo o veverkách? :-) V době páření, na jaře a v létě, samečci začínají bojovat o území s ostatními. Jeden sameček porazí druhého tím, že ho ostře pronásleduje. Dominantní sameček, zpravidla ten větší, silnější, vyhání vetřelce. Dojde k potyčce, ve které je to nejhorší, co se může stát, ztráta kousku ocásku. ......Jsou také obratné, pokorné a lehké, jako mouchy, lháři, plaché, ale rafinované, kličkují a velmi schopně kují pikle za mužskými zády. 4,5* (17.01.2007)

Medemův magický realismus už tu nepůsobí tak uhrančivě a přirozeně jako v Kravách, ale stále si zachovává přitažlivé a provokativní tajemství (jež zde ale nutí k interpretaci, zatímco v předchozím snímku na člověka působilo jako přirozená součást světa, kterou chápe v afektivní rovině) a vytváří cosi víc než pouhou dějovou skládačku. Vyprávění opět plyne samo, staví na postavách, které se nemění v ploché figurky vláčené narativní hrou, ale v plnohodnotně prokreslené charaktery, jejichž motivy a záměry zdaleka nejsou závěrem vyčerpány a nutí k dalším úvahám. Po stylistické stránce je film doslova lahůdka - kamera svými pohyby neustále překvapuje, nachází si nejnemožnější pozice, prolézá větvovím stromů či vysokou travou a podílí se na celkovém oparu tajemna a neznámého napětí. Zrzavá veverka je tak nečekaný odklon od Kravami nastoupené Medemovi cesty, který dokazuje, že jeho "podpovrchové" vnímání světa a jeho nejednoznačnosti výborně funguje i v zábavném filmu s ryze současným a mladým námětem. (09.01.2013)

Muž se postará o ženu, která havarovala na motorce. Na nic si nepamatuje, což muži vnukne nápad živit v ní jistotu, že on je jejím partnerem. A zatím ..... ne, dál už nic neprozradím, přestože, jak už to u Medemových filmů bývá, nejde ani tak o to, co se stalo, ale jak nám to je podáno. Ve srovnání se Sex a Lucía a Milenci ze severního pólu je Veverka žánrově malinko jinde, ale metafory, vsugerované otázky a matení, cestičky a střípky k jejich objasnění, to je stejné a mně, i když dnes hodnotím trochu níž, je jen líto, že Medem nenatáčí tak rychle, jak moc jsem jeho filmů dychtivá. (16.04.2006)