Milenci ze severního pólu

Čo je napísané, je napísané. Maktub. Nestane sa moja vôľa, len vôľa Božia. A vôľa osudu. Všetko je vopred nalinkované, môžem robiť, čo chcem, osudu neuniknem. Kde ma, Bože, položíš, tam budem ležať. A muchy, zožerte si ma. Presne tak... to nie je. Extrémna osudovosť je tu zobrazená takým zvláštnym "medemovským" štýlom, že to vo mne zanechalo len akýsi neurčitý chlad... asi ako spoza toho polárneho kruhu. (27.08.2017)

Palindrom!? Začátek, tj. dětská pasáž je velmi slibná a výborně poskládaná. Postupně ale podle mě ztrácí film dech a vnitřně se vyčerpává. Chybělo mi nejspíš podrobnější prokreslení postav a jejich motivů. Záměr filmu je zřejmý, ale řekl bych, že scénář nebo režie v tom moc tlačily pilu. K pozitivům jistě patří herecké výkony, zejména dětských hrdinů a kamera. (29.11.2010)

Po půlnoci už přeci jen člověk nedává tolik pozor, aby zaznemanel tu nádheru, kterou sleduje. Možná proto na mě neměli Milenci takový dopad. Přesto mě udivovala snaha Medema o originalitu. Když překousnete možný rodinný incest (heh) a kulhající poslední čtvrthodinku, budete rozhodně nadšeni. Otto-Ana...no moje jméno by k nim neštýmovalo vzhledem k tomu, že není palindromem ani co se na nehet vejde.... :), takže raději jen Otto+ Ana (29.12.2008)

Julio Medem je španielský Krzysztof Kieslowski. Jeho milenci obývajú svet, kde sa ako deti zaľúbili a nikdy sa neprestali milovať. Fantastická náhoda je tu normou, a preto sa všetko sa zdá byť paradoxne predurčené. Po prvom pozretí hodnotím túto temnú rozprávku ako vydarenejšiu než Gondyho oslavovaný „Večný svit nepoškvrnenej mysle“. (24.06.2013)

Netradiční a pozoruhodná romance, ve které se kloubí originální pojetí autora s typickým španělským vnímáním filmu (latinskoamerické telenovelové zběsilé zvraty v ději v ironickém nadhledu povýšeném na umění). Dotyky, zastavení, posezení, letmé pohledy na vztah dvou lidí, který je už od svého počátku postrkován v zamotaném kruhu života přes své výkyvy až k úplnému vyvrcholení nemožnosti naplnění. Předurčenost ovlivněná náhodou, osudem a přitažlivostí. Přervána emocemi, vášní, zaslepeností, ublížeností a ironickým výsměchem života. Vášně, emoce, sexualita, přitažlivost, sobectví, beznaděj, vykořeněnost, hledání, nacházení, neuskutečnění. Možná až absurdní, ale přesto silné a svým netradičním podáním i půvabné. Ana (zajímavá Najwa Nimri, jako malá Sara Valiente, jako dospívající Kristel Díaz) se pokládá do prožívání svého citu. Aby se po osamění a hledání, odebrala na předurčené místo k nenaplněnému naplnění. Otto (dobrý Fele Martínez, jako malý Peru Medem, jako dospívající Víctor Hugo Oliveira) se přes fascinaci a objevování sexuality zabředává do samoty své ublíženecké sobeckosti. Aby pak spěl ve stopách znamení na místo svého předurčení, po pochopení skutečné podstaty svého života. Z dalších rolí: Ottův otec a Anin otčím Álvaro (zajímavý Nancho Novo), kráčející do opuštěnosti ducha, Anina matka a Ottova macecha Olga (Maru Valdivielso), jdoucí svéhlavě za svou touhou, nový partner Olgy Álvaro Midelman (Jaroslav Bielski), jeho otec Otto (Joost Siedhoff), pilot z dávného příběhu, a Ottova matka (Beate Jensen), důležitá osoba v životě chlapce. Nevšední, působivé, zajímavé ve svých asociacích a náznacích, ve svých polohách a snech, ve svém provedení a způsobu. Má to velkou vypovídací hodnotu o partnerských vztazích se svou láskou, procítěním, sbližováním, chtěním, sobeckostí, ublíženectvím, vztahovačností, odcizením, strachem, beznadějí, uzavřeností, zahleděností do své osoby, doufáním, čekáním, pochopením, podvodem, rozčarováním, naschválem, obětováním, přehlížením, míjením, neschopností pochopení a snažením. Vztah ve své velikosti a metaforické vznešenosti, kdy i obyčejnost může znamenat nevšední velkolepost. (05.02.2013)