Milenci ze severního pólu

Osud nebo náhoda? Život Any a Otta je jeden dlouhý řetězec náhod, který je spojuje dohromady. Jednou je spojí, pak rozdělí, aby je záhy dal zase dohromady. Jenže je to pak ještě náhoda? Není to osud? Milionkrát ohrané téma, ale v podání Medema jde o fantastický zážitek. Los Amantes del Círculo Polar je film plný symboliky, tlumených barev a čekání na osudové náhody. (11.03.2007)

Nejsem vyloženě cynické povahy, ale rozhodně jsem spíše cynik, než romantik. I proto na mě většina romantických sraček příliš pozitivně nepůsobí - často jsou líbivé, bez herectví a příběhu a jsou-li dobré, pak jsou "jen" dobré, nikoli výborné. Najdou se samozřejmě výjimky - "Seznamte se, Joe Black", "Notting Hill" a možná bych si vzpomněl ještě na další. Ale aby mě celovečerní film věnovaný čistě jen vztahu dvou lidí takhle rozložil a nechal vytřeštěně zírat na titulky... No ještě se mi to zkrátka nestalo...______ Hra s divákem, hra s časem a prostorem, láska ve své nejryzejší a nejčistější podobě, symboličnost, dokonalá jednoduchost. Výborná vizuální stránka a také velmi příjemní herečtí představitelé.____Nebudu tady pět chvalozpěvy celý den - už není co dodat, snad jen: daleko daleko lepší, než tolik oslavovaný "Sex a Lucía". (19.02.2009)

Po půlnoci už přeci jen člověk nedává tolik pozor, aby zaznemanel tu nádheru, kterou sleduje. Možná proto na mě neměli Milenci takový dopad. Přesto mě udivovala snaha Medema o originalitu. Když překousnete možný rodinný incest (heh) a kulhající poslední čtvrthodinku, budete rozhodně nadšeni. Otto-Ana...no moje jméno by k nim neštýmovalo vzhledem k tomu, že není palindromem ani co se na nehet vejde.... :), takže raději jen Otto+ Ana (29.12.2008)

tvorba julia medema ma stale viac presviedca o tom, ze je daleko lepsim filmarom ako vele uspesny pedro almodovar. medem je majster filmovej naracie, jeho hra s prvkami nahody, prepojenia, vitazstiev, sklamania, lasky, ma uchvacuje ako nic na svete. milenci zo severneho polu su krasnym filmom o vyssie spomenutych veciach. (31.08.2007)

Příběh nevlastních sourozenců Otty a Any kteří se narodili pro společnou lásku, postupně vyprávěný z perspektivy každého z nich. Otto ale po smrti své matky Anu opouští, aby ji nakonec mohl potkat za polárním kruhem, daleko od předsudků a nepochopení. V poněkud nadstavovaném závěru pak Medem nabízí dvojí závěr tohoto příběhu - červený autobus a věčný odlesk Ottovy tváře v Aniných očích, nebo jen další míjení? (24.10.2008)