Hana-bi
Fireworks
Réžia:
Takeši KitanoScenár:
Takeši KitanoKamera:
Hideo JamamotoHudba:
Džó HisaišiHrajú:
Takeši Kitano, Kajoko Kišimoto, Ren Ósugi, Susumu Teradžima, Júko Daike, Makoto Ašikawa, Tecu Watanabe, Anatolij Ruděnko, Kandži Cuda, Ken'iči Jadžima (viac)Obsahy(2)
Láska beze slov a smrt bez varování v dojemném příběhu plném krve. V pořadí již sedmý film jedné z nejpopulárnějších a nejvšestrannějších osobností japonské mediální scény, Takešiho Kitana (Takeshi Kitano). Herec, režisér, scenárista, střihač, bavič, výtvarník a básník, v Japonsku populární již od 70. let, kdy vystupoval jako polovina komické dvojice The Beats a dodnes používá každému srozumitelný pseudonym Beat Takeši, se na mezinárodní filmové scéně poprvé významně představil právě filmem Ohňostroj. Příběh bývalého policisty, který trpí výčitkami svědomí za zmrzačení svého kolegy, smrt jiného a také lítostí nad smrtelnou nemocí své vlastní ženy a který se rozhodne, že dá do pořádku všechno, co bude možné, získal na MFF v Benátkách Velkou cenu Zlatého lva, Cenu kritiky na MFF v Sao Paulu, Cenu pěti kontinentů časopisu Screen International, Ceny ruských, francouzských a australských filmových kritiků a na MFF Camerimage v polské Lodži Stříbrnou žábu pro kameramana Hidea Jamamotoa.
Zcela kitanovský mix hluboko skrytých a cudně prožívaných citů s bezohlednou brutalitou bývalého policisty, který si svou spravedlnost musí krutě vybojovat s jakuzou, je pro evropského diváka, neznalého krutých stránek života v japonské společnosti, jistě trochu šok. Pro diváky, jimž jméno Takeši Kitano nebo Beat Takeši již něco říká, je naopak tento film překvapivě cudný a láskyplný. Hlavními rysy Kitanovy osobnosti jsou totiž osobitý smysl pro humor, kamenná tvář (v Evropě by se řeklo poker face, v Japonsku však tvář, neprozrazující naprosto žádné emoce, patří k dobrému vychování), jíž však dokáže – a jako v tomto případě – i beze slov vyjádřit mnoho, a osobitý přístup k zobrazování násilí, které však nastupuje vždy jako odezva nikoliv provokace. Ve srovnání s jeho ranými filmy jako Brutální policista (Violent Cop), či Sonatine, je Ohňostroj rodinným filmem o poslední společné cestě manželů, o splácení dluhů blízkým a přátelům a zároveň elegií o lásce a smrti, jež obě jsou přirozenou součástí života...
Malou perličkou svědčící o všestrannosti tohoto tvůrce je i fakt, že autorem všech kreseb, ve filmu použitých, je sám Kitano.
(Česká televize)
Videá (1)
Recenzie (103)
Kitano je prostě filmový mág. Spojit násilí s poetikou, dokonalou hudbu s tísnivým tichem, hrubost s jemným humorem, zdánlivě nesouvisející scény a minimum dialogů to prostě umí jenom on. Vždycky mě překvapí jak mě dokážou ty jeho pomalý filmy zaujmout tak, že zapomenu nejenom na čas, ale i na to, že bych měla dýchat... ()
Taky ten bezutesny film v ktorom sa hlavnemu hrdinovi cely cas deju zle veci a na konci zomrie. To snad po chvili dôjde kazdemu, takze to je asi taky spoiler ako ked by som vam prezradil, ze sa v romantickom filme ustredny par na konci da dokopy. Kitano tu hra policajta, ktoremu pred rokmi zomrela dcera a najnovsie uz aj jeho zena ma na male. V praci sa to tiez vsetko poserie a odskacu si to jeho kolegovia, co sa postupne dozvedame vo flashbackoch. Takze sa rozhodne, ze si pozicia vela prachov od mafie, aby sprijemnil zene chvile, ktore je ostavaju. Ale mafia chce svoje prachy naspät. Prva polovica filmu, ktora sa venuje odhaleniu vsetkych utrap ktore Kitana postihli ma bavila viac. V tej druhej, ked travi chvile pohody so zenou je bohuzial slabsia. Postrada poriadne emocie. Vinim za to Kitana ako herca. Cely cas ma jeden vyraz a len obcas sa usmeje. To uz nie je ani minimalisticke herectvo. Proste len tak nepritomne pred kamerou stoji. Nema moznost hadzat aspon nejake smutne pohlady, kedze väcsinou ma okuliare. Tato jeho poloha sa hodi do gangsteriek v ktorych hra drsneho yakuzaka, ale tu mi vôbec nesedela. Podobne malovravny pristup v Dolls na mna fungoval vdaka vhodnejsiemu hereckemu obsadeniu. Takze tu ma viac zaujali vedlajsie postavy Kitanovych kolegov a ich manzeliek. Ich pribehy ma dojali viac ako ten hlavny. Aj ked vlastne si cennim, ze aj ked to ma taku depresivnu zapletku, tak to nema nejake citovo vyhrotene sceny. To by ma stvalo viac, takze nakoniec sa mi film celkom pacil a urcite sa k nemu vratim. Akcia mi pripadala trochu inak natocena. Tentokrat nepôsobi tak chladne. Okrem bleskovych prestreliek tu mame aj jednu v ktorej Kitano pouzil spomalovacky, aby vyznela emotivnejsie. Alebo hned na zaciatku ma zase pobavila svojim strihom scena, ktora by normalne u Kitana skoncila ako tvrda rana, ale dopadlo to inak a to skoro az parodicky. Nakoniec este spomeniem hudbu. Tentokrat sa Džó Hisaiši vytiahol. Po vsetkych tych obrazoch, ktore do svojich filmov Kitano umiestnuje mam skoro chut sam nieco namalovat a to mi malovanie v skole fakt nikdy neslo. :) 7/10. ()
Miluju Takeshiho kombinaci asijske poetiky, zvlastniho humoru, dojeti, kdyz ho nejmene cekate a v neposledni rade ultimatniho nasili, take jeho herecky minimal a hratky s obrazy, kdyz k tomu pridam uzasnou muziku jeho dvorniho skladatele Joe Hisaishiho, jedna se o dokonaly zazitek, v tomto filmu nachazim vsechny z vyse jmenovanych faktoru... Dlouho jsem mel nejradsi Kikujira, nakonec se ale stal mojim nejoblibenejsim filmem tohoto podivneho genia prave Ohnostroj... ()
100% - Tento film jsem viděl už MNOHOKRÁT. Pokaždé v něm však najdu nějaký nový detail, který mi unikl, a který mě vždy ujistí o režisérově genialitě. Kitano dokáže i z neštěstí dělat poezii. Zde konkrétně jde o absolutní dekadenci policisty Nishiho, jež ale místy pohladí na duši, a jež je prokládána pro Kitana typickým prvkem tichého, krutého a syrového násilí. Za zmínku rozhodně stojí i použité obrazy (malované samotným Kitanem). Hana-bi je emotivně velmi silný film s překrásnou Hisaishiho hudbou, kamerou, a střihem. Herecké výkony jsou tak přesvědčivé, až z toho člověka mrazí v zádech. Je to jeden z nejlepších Takeshiho filmů, ne-li vůbec ten nejlepší. ()
Jedno z nejpoetičtějších a nejpůsobivějších Kitanových děl. Gangster, který se rozhodne doprovázet svoji nemocnou ženu na poslední cestu po Japonsku, stále pronásledovaný a nemající od svých pracovních závazků klid. I když poeticky zobrazuje čas strávený s manželkou, je to právě jeho charakteristickou brutálností, kterou dokáže v nečekaný okamžik diváka šokovat. V jednom rozhovoru Kitano uvedl, že násilí ve svých filmech prezentuje proto, aby poukázal na to, jak je špatné. ()
Galéria (10)
Fotka © Bandai Visual Company
Zaujímavosti (7)
- Do češtiny (i angličtiny) byl název filmu přeložen jako Ohňostroj (Fireworks). Ač se zdá tento překlad za správný, originální japonský název Hana-bi však tvoří složeninu slov „oheň“ a „květina“. Toho se drží i překlady do němčiny („Feuerblume“) a španělštiny („Flores de fuego“). (AlDelon)
- Dívka, pouštějící draka v poslední scéně filmu, je ve skutečnosti Kitanova dcera Shoko. (Raztubyl)
- Filmovalo sa v Tokiu, Yokohame a na ďalších miestach po celom Japonsku. (MikaelSVK)
Reklama