Obsahy(1)
Příběh založený na románu Jane Austenové o tom, jak nepříjemné následky může mít přílišná povolnost mysli. Anna Elliotová (Amanda Root) se ve svých sedmadvaceti letech už vzdala naděje na manželství. Nabídku k sňatku kapitána Wentwortha (Ciarán Hinds), jediného muže, kterého kdy milovala, odmítla na nátlak své snobské rodiny, aby toho pak trpce roky litovala. Znovu se s ním setkává na návštěvě u rodiny své provdané sestry. Wentworth si za tu dobu vybudoval kariéru v námořnictvu a teď je rozhodnutý najít si manželku. Setkání s Annou ho vyvede z rovnováhy, ale jeho hněv na ni kvůli jejímu odmítnutí v něm stále přetrvává. Anna poznává, že jí Wentworth stále není lhostejný, zejména když se začne dvořit jiné ženě a o ni zdánlivě nejeví zájem. Když si ale Wentworth uvědomuje, že Annu ze svého srdce nedokáže vystrnadit, zdá se, že je pozdě. O Annu se uchází její pohledný a zámožný bratranec pan Elliot, který má to, co Wentworthovi chybí – podporu Anniny rodiny… (maku1304)
(viac)Recenzie (31)
Unylé; a to i ve srovnání s jinými adaptacemi knih Jane Austen. Hlavní hrdinka nahodí v první scéně mučednický výraz a nezbaví se ho do konce filmu, hlavní hrdina postrádá nějaké osobní kouzlo a charisma typické pro Firthova pana Darcyho. Jediné, co stojí za zmínku, jsou opravdově působící kostýmy a interiéry. Jinak je to nuda a šeď plná nesympatických postav. ()
Předloze docela věrné, kostýmově taky vydařené, ale co zde působí jako pěst na oko, je herecké obsazení. Zmiňují to už ostatní, takže se v tom nebudu babrat, ale jediný kloudný ksichtík, který ostatní převyšuje s přehledem, je Ciarán Hinds. Nechápu, když to odpovídá dialogově a člověk si dokáže i bez knihy vytvořit svůj dojem o příběhu, proč se tvůrci nezačetli i do popisu postav. 3,5* za návrat do doby minulé. ()
Anotace k Persuasion z roku 1995 by togaf: Hnusní herci kteří neumějí hrát. Konec citace. Osobní hodnocení: Nechápu jak R. Michell mohl takhle hrozně zničit tak vděčnou adaptaci. Pan Eliot, který si potrpí na vzhled je hnusný a plešatí. Polibek uprostřed Bathu v 19. století mezi hrdiny z vyšší střední vrstvy? V tomhle filmu normální...nikdy víc a rychle zapomenout. ()
Rok 1995 byl na adaptace románů Jane Austen opravdu úspěšný a není tomu jinak ani u tohoto snímku. Amanda Root mi typově pasovala do životem zklamané ženy, její proměna k lepšímu z lásky sice nebyla na její vizáži patrná, protože v tomto ohledu nemá Amanda moc co nabídnout, ale přesto zejména její výkon dělá tento film tak skvělý. Ale i ostatní herci Ciarán Hinds, Sophie Thompson a všichni další, dělají tento film velmi realistický. Skvělá výprava a kostýmy celý film jenom podtrhují. Je to z tohoto roku jedinný film podle Jane Austen, který není, tak typicky pro Jane Austen, uhlazený. Naopak, vášně a rozervanost duše se nám tu vyjevují v plné výši. Pravda je, že tento její poslední román je i v knižní podobě taky trochu takový. Pozdější adaptace se s tímto filmem rozhodně němůže rovnat. Takže mi nezbývá než se těšit na další zpracování, které bude mít stejnou kvalitu a výkony, ale na hlavní postavy bude líbivější pohled. ()
Nejlepší kostýmní film, co jsem kdy viděl. Nedíváte se tu do hloubi 19. století -- přímo tam jste, se všemi tehdejšími obyčejnými lidmi, stejnými, jako jsme my sami, stejně toužícími i chybujícími. Že tu nehrají žádné hvězdy, je jen správné. Kinamtografie úchvatná, zátiší v interiérech vypadají jako plátna starých mistrů. Osvětlení pouze přirozené, večery při svíčkách... Anglický venkov. ()
Galéria (9)
Fotka © British Broadcasting Corporation
Zaujímavosti (20)
- Pôvodne mala film produkovať len BBC, no vďaka vstupu americkej a francúzskej spoločnosti sa navýšil rozpočet natoľko, že film sa mohol natáčať práve na miestach uvedených v románe, vrátane Lyme Regis a Bath. (Arsenal83)
- Nápad na vytvorenie tohto filmu skrsol v hlave producentky Fiony Finlay, ktorá túto predlohu produkovala už pre seriál Persuasion v roku 1971. Finlay cítila, že je to „veľmi romantický príbeh, s ktorým sa môže stotožniť každý. Na dávno stratenej láske je niečo veľmi dojemné“. (Arsenal83)
- Amanda Root debutovala v úlohe Anne Elliotovej už v divadle, pričom túto postavu opísala nasledovne: "Baví ma to, začínam utláčaná a postupne rozkvitám. Musím pokrývať strany a stránky príbehu bez toho, aby som väčšinu času čokoľvek vyslovila. Nemohla som ani premýšľať o technike, len som sa musela vyžarovať pocity na základe románu." (Arsenal83)
Reklama