Aku no hana

Nenápadný slaboch Takao Kasuga má rád Baudelairovu poezii a premiantku třídy Saeki. Jednoho odpoledne se vrací do prázdné třídy pro zapomenutou básnickou sbírku, při čemž se mu naskytne příležitost zmocnit se Saečina cvičebního úboru. Udělá to ukvapeně a později svého činu lituje, leč není cesty zpět. Již totiž získal pozornost své spolužačky Sawy Nakamury, dívky znuděné životem na maloměstě, která pro ostatní nemá nic než opovržení a příval nadávek. Nerovný vztah těchto dvou nesourodých osob sledujeme z pohledu Takaa, jehož osobnost a prožívání lze tudíž důkladně poznat. Naproti tomu je seriál skoupý na vykreslení Sawy, neboť jí Takao rozhodně není důvěrníkem. I on (stejně jako divák) tudíž tápe a snaží se pochopit, co stojí za jejím chováním. Když však předposlední epizoda naznačí, že se o ní konečně oba dozví více, přijde ohromné zklamání v podobě závěrečného dílu, který je v podstatě jen souhrnem předchozího dění a upoutávkou na chystané (?) pokračování. To ještě více posílilo můj dojem, že hybatelka děje i její konání jsou pouze samoúčelně vyšinuté, a to považuji za velké minus. Byť jsem začal osobnostmi postav, seriál v prvé řadě zaujme formální stránkou. Použita je netradičně rotoskopická animace s velice detailními pozadími a výrazně méně detailními postavami. Její neobvyklost vnímám vcelku pozitivně, nevýhodou je však ve vypjatých momentech přehrávající představitel hlavního hrdiny; kdyby jej pouze daboval, nejspíše by to nebylo tak patrné. Na pozadí pak zní převážně temnější ambient a občas tóny úchvatné skladby ze závěrečné znělky, přičemž skloubení hudby s obrazem je v některých okamžicích vynikající (příkladem budiž noční hodina výtvarné výchovy v sedmé epizodě). Květy zla jsou anime efektní a výrazné, rozhodně ne průměrné ve smyslu „řadové“, mají však zásadní nedostatek, který je poblíž průměrného hodnocení sráží. 6/10 (30.06.2013)

Všichni si někoho idealizujeme, i sebe. A pak - nazdar, iluze. Jedna, dvě silné scény celé anime vážně nezachrání. Ani výborný ending (negují ho nervyrvoucí openingy). Psychologická provázanost se objevuje teprve ke konci, o její reálnosti ale nebudu polemizovat. Abych to zkrátila. Jste říční z detailní animace potu, která se objevuje pro jistotu pořád, i když postava jen sedí a rádoby usilovně uvažuje? Baví vás poslouchat nekonečnou smyčku funění? Máte rádi pocit, jako kdyby vám volal úchyl, který ne a ne se vymáčknout? Jo, kdyby tvůrci investovali raději do děje a ne do dabingu, ve kterém slyšíte každý nádech. A proč tomu dávám tolik hvězd? Navzdory záporům to vyniká, nebo právě pro ně. (22.08.2014)

Čekal jsem nějaký horor, podle posteru na kterým byla nějaká velká chlupatá věc s velkým okem a dost mě překvapilo, že je to "obyčejný" příběh o chlapci. Hodně mě překvapila animace postav, neboť není moc pěkná, ale příběh mě docela zaujal, tak jsem si musel pustit i další díl a nakonec jsem to skoukl celé. Atmosféra je docela temná a právě ta animace postav k ní pěkně ladí, navíc je to celé nádherně podkresleno hudbou. Znova se na to koukat už nebudu, ale zkouknutí nelituji a pokud bude pokračování, což by podle konce mělo být, tak určitě na ty psychouše budu koukat dál. 60% (07.07.2013)

Seriál o vztahu tří osob. Každá osoba je jiná. Plachý přizdis*áč, znuděná a  nenávistná holka a třetí je třídní oblíbenkyně. Hoch ukradne sportovní úbor třídní oblíbenkyně a u toho ho vidí zlá holka. Z takového úvodu potom vychází celý seriál. Místy zajímavé, ale někdy pěkná nuda. Vše sledujeme z pohledu přizdis*áče, takže zlá holka zůstává tajemná po celou dobu (její motiv atd.), až ke konci se vše objasní. Vývoj postav byl dobrý. Jestli bude druhá série, tak si ji pustím - snad bude lepší. Závěrečná skladba jednotlivého dílu byla bezvadná. (17.06.2021)

Anime štúdia Zexcs, vychádzajúce z rovnomennej mangy Shūzōa Oshimiho, s názvom odkazujúcim na najznámejšiu zbierku francúzskeho "prekliateho" básnika Charlesa Baudelaira, predstavuje temnú psychologickú drámu o manipulácii, láske a hľadaní miesta vo svete, z ktorého niet zdanlivého úniku. Hlavný hrdina Takao Kasuga, zamilovaný do spolužiačky Nanako Saeki, sa po istých udalostiach dostane do "spárov" inej spolužiačky - tajomnej a uzavretej Sawy Nakamury. Tá s ním uzavrie "kontrakt", podľa ktorého musí Takao robiť všetko, čo mu prikáže, inak vyzradí jeho tajomstvo. Na ploche trinástich epizód tak má divák možnosť sledovať postupnú psychologickú premenu Takaa pod vplyvom Sawy. Na prvý pohľad možno až zdanlivá hlúposť v správaní sa postáv manipulovaného a manipulujúcej sa naprieč dejom seriálu pretvára, pričom odhaľuje ich v skutočnosti oveľa väčšiu komplexnosť, odzrkadľujúc veľmi dobre zvládnutú autorskú prácu s postupným budovaním a vývojom charakterov. Psychologické a emočné prvky, ktoré spájajú postavy Takaa, Sawy, ale tiež Nanako, sú najsilnejšou časťou tohto anime, pričom si diváka dokážu naplno získať a viacerými scénami mu takmer až zastaviť dych, obzvlášť ak v kinematografii obľubuje výraznú drámu a psychológiu. Príbeh so sebou neraz prináša ťaživé až nepríjemné momenty, za ktorých na prvý pohľad badateľnými vrstvami sa v skutočnosti ukrýva oveľa komplikovanejší svet nevypovedaných ľudských trápení, nútiacich diváka klásť si otázky, či vlastne obeťami nie sú všetci. K celkovému zvýrazneniu už tak dosť nepríjemnej, ale z diváckeho pohľadu dokonalej atmosféry, prispieva aj netradičná, avšak vizuálne pútavá rotoskopická animácia, založená na prekreslení dopredu natočených záberov so skutočnými hercami. Mimochodom, niekoľko z týchto záberov je možné dohľadať na internete, pričom zachovanie podobnosti so skutočnosťou v animovanej podobe je naozaj skvostné. Navyše, takáto animácia umožňuje hodnoverné zachytenie aj jemnej mimiky, takže emócie, ktoré postavy prežívajú, sú o to viac zvýraznené. Atmosféru v prípade tohto anime do veľkej miery dotvára aj práca so zvukom a ambientnými tónmi, ktoré znejú naprieč epizódami. A to nehovoriac o záverečnej skladbe, ktorá ešte znásobuje celkový pocit nepríjemnosti a divákovi sa takpovediac dokáže dostať pod kožu. Aku no Hana je seriálom o manipulácii. Na prvý pohľad. V skutočnosti je seriálom s komplexným a smutným príbehom s rovnako komplexnými a smutnými postavami. Aku no Hana je zároveň nedokončeným skvostom s obrovským potenciálom. Anime adaptácia z roku 2013 je totiž iba tretinou z celkového príbehu Oshimiho mangy. Záverečná epizóda síce naznačuje, ako sa bude dej vyvíjať ďalej, ale na jeho realizáciu v praxi nikdy nedošlo. Bohužiaľ. Aku no Hana, aj nedokončená, je napriek tomu skvelým príbehom z japonského malomesta, zo strednej školy, zo životov poznačených samotou a prázdnotou v temnej špirále, na ktorej dne kvitnú kvety zla. (22.09.2023)