Réžia:
Zdeněk TycScenár:
Markéta BidlasováKamera:
Patrik HoznauerHrajú:
Petra Špalková, Jiří Schmitzer, Taťjana Medvecká, Marek Němec, Jana Pidrmanová, Zdeněk Palusga, Marek Taclík, Pavla Beretová, Luboš Veselý (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Konec léta ve filmu "JAKO NIKDY" znamená zároveň konec života. Vladimír Holas umírá. Kdo je Vladimír Holas? Malíř, sochař a pedagog okresního významu. Namaloval spoustu krásných obrazů - ale ne tak skvělých, jak si přál. Nebyl ve straně, nebyl ve Svazu výtvarných umělců, nezaprodal se minulému režimu. Dům v krásné krajině je jeho poslední útočiště, smrt je nevyhnutelná a on nechce umřít v odcizené nemocnici. Chce se skácet ve stoje, tak jak žil. Pro tento komorní film jsou klíčové tři postavy, vedle hlavního hrdiny jsou tu dvě ženy: Karla, asi pětatřicetiletá, je svému životnímu partnerovi něčím podobná: malířka, bohémka, pro ostrá slova nejde daleko. Kontrastní k těm dvěma je Jaruna, vdaná asi pětapadesátiletá žena, zdravotní sestra. Kdysi byla milenkou pana malíře. Tato trojice vede marný boj se smrtí, bojují sami se sebou a současně mezi sebou - což přináší každému z nich určité očištění. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (181)
Souhlas s komentářem Eleanor05. Chování postav mi přišlo těžce nelogické a za čarou, v podstatě se všichni chovají divně, a po divákovi se chce, aby s nimi soucítil. Navíc Petra Špalková zde hraje otřesně - když zrovna neukazuje kozy, tak jejím psychologickým etudám na téma "jsem zlá alkoholička, protože jsem dala pryč dítě a nevěděla jsem, jak ze vztahu utéct" věřím asi podobně jako motýlu Emanuelovi, když šel na mák. Co mi to chtělo říct? O obrazech to moc není, možná o nějakém zacyklení (otec, syn a možná - časem - stejná milenka, která zas nebude mít jak utéct?), ale co tam dělá ta samaritánská sousedka, která kašle na vlastního manžela? Je snad věřící, sebemrskač, nebo co? A Schmitzer většinu času proleží v posteli a chrchlá. Navíc nuda až na půdu. Zmatené střihy (např. záběr na Schimtzera v posteli, a najednou protizáběr na někoho v kuchyni, a nemají ty dva záběry spolu nic společného, jen matou) a děsivá hudba - jak se ozvaly ty smutné smyčce, vstávaly mi chlupy hrůzou po těle. Navíc některé záběry jako by nevěděli tvůrci, kdy ukončit. Někdo odjede autem, a my sledujeme postavu, které se s řidičem loučila, jak ještě chvilku jde po silnici. Strašný film o ničem, jen o pokřivených a podivných lidech. Bez jakéhokoliv pábitelství. ()
Přátelé, tak tohle byla největší zívačka, jakou jsem ve svém životě kdy viděl. :D Neskutečné, že jsem vydržel až do konce. A to i přesto, že děj filmu je vlastně totálně o ničem, vůbec nic se zde neřeší, jede si v tom svém uspávacím tempu a Vám je vlastně úplně šumák, na co koukáte. Zavřete oči, za deset minut je otevřete a zjistíte, že jste vlastně o nic nepřišli. Závěrečná pointa tu pak jaksi úplně chybí. Co víc dodat, pro mě je tohle nejnudnější film roku, možná i celého desetiletí. Z úcty k Jiřímu Schmitzerovi, bez kterého by tohle dílko zapadlo do nejtemnějšího zákoutí českého filmu a do absolutní břečky, dávám 1* a 20%. ()
Snímek "Jako nikdy" trpí klasickými příznaky něčeho, co já označuji "český film". Naše tuzemská kinematografie mě totiž stále ujišťuje v tom, že poslední dobou za moc nestojí (čest výjimkám) a když už je film dobrý, tak je to buď komedie, nebo drama. Tento film sice drama je (nebo to alespoň tvrdí jeho tvůrci), ale když jediné dobré scény působí spíše tragikomicky, tak je asi něco špatně. Film je totiž hutně proložen zdlouhavými až nudnými pasážemi, nebo vyloženě "WTF" momenty, o kterých nemáte tuchu, co tam vlastně dělají. Samozřejmě, tvůrci filmu v následující panelové diskusi vysvětlili, že film je plný symbolů a i ty zdánlivě prázdné záběry kamerou něco znamenají. Dobře, beru. Avšak to nic nemění na skutečnosti, že mě film celkově nudil a někdy jsem si v duchu říkal, jestli paní Bidlasová ten scénář nepsala pod vlivem. Proč tedy film vidět? No, herecký výkon pana Schmitzera stojí za to (i když se podle slov producentů ani moc přetvařovat nemusel), o hlučné hádky plné sprostých slov není nouze a na Janu Pidrmanovou se hezky dívá, obzvláště když morduje nožem ryby. Za mě 2* ()
Schmitzer, Špalková, Kazety a smrt. Výtečná kombinace plná bolesti, zmaru, ale i citu a porozumnění. Co mě trošku sejří je volba zaškatulkovat celé mužské osazenstvo (včetně umírajícího Schmitzera) do rolí asociálních nekňubů. V kontrastu s tím sice ženy vypadají mnohem vyrovnaněji, celek však postrádá soudržnější reflexi. Ale možná se mi to jenom zdá… asi proto, že sám jsem občas takový asociální nekňuba taky. ()
Film měl bezpochyby nést různá poselství a vzbudit v nás sounáležitost s naším osobním životem. Zpracování však bylo krkolomné, nepřesvědčivé a mírně chaotické. Některé scény vyloženě do filmu nezapadaly a působily dost násilně. Věřím že nahota zvyšuje sledovanost (koupání v rybníku) ale tyto scény byly jako pěst na oko oproti celkové atmosféře filmu a působily spíš zoufalým dojmem. Kdyby byl film více jednotný, tak bych ho určitě hodnotila mnohem lépe. ()
Galéria (44)
Zaujímavosti (5)
- Světová předpremiéra se uskutečnila 21. 4. 2013 na filmovém festivalu českých filmů Finále v Plzni. (Kamiiik)
- Hlavní natáčení probíhalo na křivoklátsku v Podmokelském mlýně, dále pak v Berouně, Praze a v okolí hradů Točník a Žebrák. (Neffy)
- Obrazy použité ve filmu jako dílo hlavního hrdiny jsou ve skutečnosti obrazy malíře Davida Bartoně. (panLosos)
Reklama