71 fragmentů chronologie náhody
71 Fragmente einer Chronologie des Zufalls
71 Fragments of a Chronology of Chance
Réžia:
Michael HanekeScenár:
Michael HanekeKamera:
Christian BergerHrajú:
Lukas Miko, Georg Friedrich, Klaus Händl, Udo Samel, Claudia Martini, Anne Bennent, Branko Samarovski, Axel Sichrovsky, Dorothée Hartinger, Otto Grünmandl (viac)Obsahy(1)
Formálně podivuhodný film ukazuje příběh muže, který při incidentu v bance zabije dva další lidi a pak si sáhne na vlastní život. Haneke nám hlavní postavu nepředstavuje komplexně, ale záznam události skládá z fragmentů, tolik příznačných pro soudobé televizní zpravodajství a naší mediální kulturu vůbec. (oficiálny text distribútora)
Recenzie (46)
Hanekeho trilógia je síce jednotná vo forme ako i naturalistickom režijnom vedení, obsahovo je však kolísavá. Rovnako ako v Bennyho videu tu Haneke koncentruje svoju nenávisť voči societe značne vykonštruovanými udalosťami, ktoré následne nemôžu šokovať do takej miery, do akej by si možno autor prial. Chápem jeho posolstvo, no zároveň som názoru, že hoci ľudia síce sú všeobecne zlí, nemyslím, že žijeme v toxickej morálnej dystópii, tak ako ju vidí/videl Haneke. Jeho dištancovanie sa od prvoplánových emócii a úmyselný chlad mu podľa môjho názoru dozrel až v neskorších filmoch, tu ešte pôsobí trochu nevykvasene, až vychcene. Z trilógie na mňa najsilnejšie zapôsobil siedmy kontinent, ktorý oplýval navyše aj dráždivou nejednoznačnosťou výpovede a boľavým existenciálnym presahom. ()
Dnes, po dvaceti letech jsou televizní zprávy naprosto stejně (ne)zajímavé jako tehdy. Co se ale za nimi skutečně skrývá, to nám televize nepoví, to nám poví až Haneke. A tak se na "aktuální" zprávy dívejme s odstupem dvaceti let, nebo si je nechejme převyprávět Hanekem – ušetříme tak čas a dostane se nám hlubšího pochopení. Hanekeova chronologická koláž skládající se z 71 tyčinek mikáda (viz Artranův **** komentář o dvou větách, které sedí) staví za sebou (pozor žádná juxtapozice) různé paralelní osudy jako mávání motýlích křídel. Nevíme sice, co se vztahuje k čemu, ale jejich souvislost je zřejmá. V dnešní době, kdy se stalo "bezdůvodné" střílení do lidí zvláště oblíbené, už (po Hanekeovi) sotva můžeme říct: "To byl zasejc nějakej trotl (nebo vídeňský teprt)." Nicméně ti, kteří mají kromě pistole ještě nějaký ten křižník a pár vrtulníků, dokáží způsobit mnohem větší masakr. Ale to Haneke ve svém filmu rozhodně nezamlčuje. ()
Ono by to mohlo být hodně dobré, ten potenciál tam je, ale prostě se to Hanekemu nepovedlo. Čekal jsem něco ve stylu Talaye sorkh, dostal jsem něco krapet jiného, ale bohužel strašně nedotaženého. Sledujeme osudy několika postav, které se ve finále očekávatelně prolnou, přičemž situace každé z nich by se dala krásně psychologicky rozebrat a mohl by tak vzniknou dost silný film. Jenže nerozebírá a vše je zde jen povrchně nahozené, bez žádné hloubky. A nejkřiklavější je to právě u toho vraha. Doufal jsem, že si z těch fragmentů poskládám důvod, proč to udělal a co ho k tomu vedlo, ale Haneke se na nějakou psychologii vykašlal i tady. V životě se má docela dobře, pak se dostane do oné situace - SPOILER nemá peníze na benzín, tak si zaběhne do banky, tam je všude fronta, on je chce předběhnout protože spěchá, místo toho mu jeden ze zákazníku vrazí, on odejde čekat do auta, čeká, pak už ztratí trpělivost a lidi v bance postřílí, dva zavraždí a on se pak vrátí do auta a zastřelí se KONEC SPOILERU. Jestli to byl nějaký extrémní cholerik nám za celou dobu není ani naznačeno, prostě to udělá náhodou. Dalo by se to akceptovat, ale tím pádem celý vývin jeho postavy by se vlezl do pár minut a tím pádem i celý ten film. A to propojení se zprávami je taky celkem divné. Kromě myšlenky, že zprávy jsou hlavně černá kronika (což je pravda) to nic moc smysluplného nenabídne. Kritika toho, že se takovému zločinu bude ve zprávám věnovat minuta a zprávám ze Sarajeva se to bude věnovat déle mi přijde zcestná. Samozřejmě, že to tak bude, protože která z těch dvou zpráv je závažnější? Která víc upoutá diváky? Jasně, že Sarajevo, když tam tehdy byla válka. A že jsou zprávy povrchní zkratkovitým podáváním informací tomuhle filmu taky moc neberu, když sám je přesně takový. Jo, třeba to byl umělecký záměr, ale na druhou stranu - k čemu je dobrý? Po filmařské a herecké stránce je to opět slušné a jak už jsem psal, potenciál to má, ale tohle se Hanekemu fakt moc nepovedlo. Hlavně jsem očekával něco fakt psychologického, když už tu ten žánr je a ten film se jako psychologický tváří... Slabé 3* ()
Haneke přednáší Jeana Baudrillarda a je pěkně nasranej. Nejde jen o (ne)možnost správně interpretovat televizní zpravodajství. My to mikádo hrajeme pořád, pořád sestavujeme kříž z papíru. Drsná studie o lidské zoufalosti v době (nejen) vánoční. ()
Na Hanekeho filmech z rakouské trilogie se mi líbí, že v nich jsou vypíchnuté přesně ty věci, které mě "tak vůbec" štvou: supermarketové žrádlo v lednici, brzké vstávání, televizní zprávy, lidi, ... ()
Katalyzátor myšlienok na témy ako komplexnosť a pravdivosť mediálnej reality, spôsob podávania informácíi médiami, zložitosť udalostí a ich neustále redukcia a snaha popísať ich pomocou faktov a iné. Haneke nám podáva nezainteresovaný pohľad (podobne ako sa o to snažia média), ktorý dosahuje pomocou statickej kamery a oddramatizovanej naratívnej štruktúry. Svojou fragmentárnosťou narácia pripomína chrlenie udalostí v médiach, predovšetkým v televízii. Nepovedal by som, že Haneke sa snaží kritizovať, skôr sa nás iba snaží doviesť k tomu, aby sme si sami uvedomili metódy a princípy mediálnej prezentácie, vrátane jej pravdivosti a (ne)komplexnosti. Zasadenie udalostí do naratívnej roviny spôsobuje, že si pri posledných záberoch zo správ oveľa jednoduchšie uvedomíme rozdiel medzi udalosťou podávanou médiami a skutočnou realitou. Veľmi zaujímavý a podnetný kúsok, z Hanekeho trilógie o smrti ma zaujal asi najviac. ()
No moc jsi mě Míšo nenadchnul. Pokud je nějaký film nízkorozpočtový, tak tento je Nízkorozpočtový. Polovinu z něj tvoří zprávy v televizi, druhou nudné záběry ze všedního života, snad sraní na hajzlu bylo vynecháno. A za to dík, uznávám, že určitý umělecký záměr to mělo. Ostatní tvůrci jsou lepčí, Michaeli takže žiješ-li ještě, pracuj na tom. Ech co, takový Kieslowski(kam se na něj hrabe Bitner) také takové dílko stvořil a nuda to nebyla, kdepak.... ()
Rozhodně jeden z nejúčelnějších filmů o násilí, které jsem viděl. Neúčelnějších v tomto smyslu: Haneke totiž fragmentární civilní a nahodile pospojovanou formou dostal diváka přesně tam, kde se běžně nachází běžná oběť co do motivace jen těžko pochopitelného násilí. Také jasně rozlišil uměleckou hodnotu tohoto filmu na čistou a nečistou - či pošpiněnou distribučními texty a jakoukoli jinou "předprojekční" připraveností. Závěr, k němuž film nespěje a který nic nepředurčuje, totiž vsugeruje prolnutí s psychologií a utrpením obětí (a ostatně všech zúčastněných) finální scény pouze u diváků zcela neznalých obsahu filmu. U těch ostatních (mezi něž se bohužel řadím i já) se dostaví jen rozpaky a tichý obdiv nad Hanekeho tvůrčí obětavosti (kdy v podstatě vědomě obětuje byť minimální atribut zábavnosti filmu pro nějaké důležité sdělení, které se s tímto přístupem jeví o to naléhavěji) a schopnosti nebývalé tvůrčí manipulace. ()
Jedna hodina a třicet jedna minut. A čtyři minuty. ()
Zpočátku mě film moc nebavil (např. scéna s pink-ponkem:) ale po dokoukání jsem zjistila, že jsem právě viděla další geniální dílo. Zdánlivě nesouvisející záběry všedního života lidí, kteří mají něco společné - žijí na této planetě. Dlouhé scény, kde se zdánlivě nic neděje, by se daly vyjádřit i slovy, ale tomu se Haneke kouzelně vyhnul a raději nechá diváka vše odkoukat (odžít), než aby mu to jednoduše řekl. Po 3 filmech tohoto autora (Funny games, Benny´s video a tento) se ze mě stal definitivní hanekeofil. ()
71 scén, jako v televizních zprávách. Válka v Bosně. Michael Jackson před soudem. Násilí v Izraeli. Vražda. Na jedné straně události, vytržené z kontextu a prodávané v klipovém formátu divácky atraktivních zpráv. Na straně druhé, odvrácené, je příběh o tom, jak k události dojde. Chronologie náhody je vyprávěním o tom, že každý z nás v takovém příběhu žije, a že to nejsou hezké příběhy, ani takové, které bychom chtěli vyprávět dětem. Ani my v těch příbězích nejsme hezcí. A ani 71 nápověd nám neporadí, jak náš příběh dopadne. ()
Sonda. ()
Příběh tragické události. Vše k závěru podáno jako jedna ze špatných zpráv, pro zpravodajství tak atraktivní, kterou lačně a bez emocí shlédneme večer v televizních zprávách a (chceme?) následuje další a další. Film tak chladný a formálně strohý až člověka zamrazí... ()
a já myslel, že nejlepší vánoční film pro mě vždycky bude Die Hard ()
Podle mě nejhorší z Hanekeho filmů. Je to sice natočeno v té skvělé chladné Hanekeovské atmosféře, ale pro mě to byl naprosto nezajímavý nudný film. ()
10% - komentář 20ti slovy: "Osudové" filmy miluju, ale tohle? 5ti minutové záběry, jak někdo sedí, obědvá, chodí, leží, čte, hraje ping-pong, telefonuje, atd atd. Nadhodnocená krávovina! ()
Zdá se, že Hanekemu asi na chuť hned tak nepřijdu. Přiznám se, nejsem žádný znalec ani fanoušek "uměleckých" filmů, na tento film jsem se (stejně jako na Bílou stuhu) podíval hlavně proto, že jsem se chtěl zlepšit v němčině...ale ukrutně jsem se nudil. Nápad je zajímavý, ovšem nemohu se vyhnout dojmu, že kdyby byl film prostříhán na polovinu, jen by to prospělo. Nevidím žádný přínos v tom, když 3(!) minuty pozoruji chlapíka, jak odpaluje pingpongové míčky. Kolik času jsem strávil pozorováním černé obrazovky nebo lidí, jak chodí spát, spí či vstávají, raději ani nepočítám. Ano, chápu, že to může být docela účinný prostředek, jak ukázat citovou prázdnotu jejich života, ale musí se ukazovat tolikrát, když je to pořád stejný? ()
masterpiece. ()
Formou hodně zvláštní film. Zlomky soukromych zivotu, zlomky zprav, svedectvi.. ()
Minimalistické momentky odlišných ľudí , ktorých životné etapy spojí v závere číra náhoda (alebo osud). A pár kontroverzných zaujímavostí zo správ k tomu. Ten štýl poprehadzovaných udalostí sa mi páčil. Hanekeho statických záberov sme sa opäť dočkali, našťastie nie tak zdĺhavo iritujúcich ako pri SIEDMOM KONTINENTE. Ale ešte to stále nemá šťavu. Jeho ranná tvorba nie je tak šťavnatá a filmársky ,,drastická", ako tá neskoršia. ()