71 fragmentů chronologie náhody
71 Fragmente einer Chronologie des Zufalls
71 Fragments of a Chronology of Chance
Réžia:
Michael HanekeScenár:
Michael HanekeKamera:
Christian BergerHrajú:
Lukas Miko, Georg Friedrich, Klaus Händl, Udo Samel, Claudia Martini, Anne Bennent, Branko Samarovski, Axel Sichrovsky, Dorothée Hartinger, Otto Grünmandl (viac)Obsahy(1)
Formálně podivuhodný film ukazuje příběh muže, který při incidentu v bance zabije dva další lidi a pak si sáhne na vlastní život. Haneke nám hlavní postavu nepředstavuje komplexně, ale záznam události skládá z fragmentů, tolik příznačných pro soudobé televizní zpravodajství a naší mediální kulturu vůbec. (oficiálny text distribútora)
Recenzie (46)
Nejde o čisté peklo Sedmého kontinentu, ale rozhodně běžnému divákovi 71 fragmentů nevytvoří úsměv na tváři. Rozhodně nečekejte tak silnou látku jako v debutu Hanekeho. Michael zde taky perfektně zobrazuje bulvární hyenismus, totální masakr (SPOILER: v bance) a smrt běžného člověka zobrazí na pár okamžiků, ale světovou celebritu vydáme v nočních zprávách každý den, desítky minut. ()
Hanekeho návrat k radikálnímu pojetí debutu. Neústrojně rozsekaný proud fragmentů, dlouhé, zdánlivě neúčelné detaily všednosti, dokumentární vsuvky v podobě zpravodajství z masakrů a válek. V Hanekeho chladném a odtažitém světě se objevuje další hráč – náhoda. Vedle analýzy rozpadu moderních hodnot tak stojí režisérovo fragmentární vidění, které prezentuje divákovi nesouvislé výjevy. Existuje mezi nimi motivace, provázanost? Vyvěrá šílenství a rozklad z pojmenovatelných pramenů? Hanekeho odpověď je mrazivá svou nezúčastněností a absurditou. Jeho malý svět je se světem velkých dějin spojen momentem morální krize... spojité nádoby, v nichž se přelévá krev, zlost a beznaděj. Zatímco krutost velkých dějin nepřekvapuje, ty malé nás vždy zasáhnou. Přitom, jak ukazuje Haneke, je to totéž maso, totéž zlo. Tatáž bytost. Mensch. ()
Už dlho ma žiaden film tak nenaštval, ako tento. Pritom viem, čo je fragment, poctivo vykonávam defragmentáciu disku počítača a nie som úplný pako. Ale vybrať viac-menej náhodne nejaké klipy z televízneho spravodajstva, doplnené ukážkami z nejakých nezrealizovaných filmov, všetko to pospájať necitlivými čiernymi strihmi a predhodiť to divákovi nech sa v tom preberá, to zaváňa neúctou k divákovi, u mňa až pocitom urážky. Celý život ma zaujímali nové vlny a prúdy v kinematografii. Ale nie každá z nich viedla k nejakému zmysluplnému cieľu. Tento film je toho dôkazom. A to ma pritom Haneke pred krátkym časom nadchol svojimi Funny Games. ()
71 fragmentov chronológie náhody a Siedmy kontinent sú presným opakom toho, prečo som ako dieťa prepadol filmom. Nulová obrazová poetika, gradovanie príbehu či emócie. Žiadne farby ani tóny. Iba mechanické - hoci intelektuálne brilatné - filozofovanie nad hnusom či nevyspitateľnosťou sveta, úmyselne bezcitne poskladané zo statických, niekedy úmorne dlhých záberov. Bezcitne zostrihané úmyselne, pretože Haneke je rebel a nechce diváka manipulovať tým, čo robí filmy príjemne stráviteľnými (strih) či emocionálne pôsobivými (hudba). ()
71 fragmentů chronologie náhody čili 71 tyčinek mikáda, po jejichž odebrání nezbude nic, jen další chladné oznámení ve zprávách, že mladý student v bance zabil tři osoby a pak sám spáchal sebevraždu. Ústřední hybnou silou je konsekvence Pascalovy sázky na boha, kdy i ten, který se rozhodne nesázet, nutně volí. ()
Galéria (33)
Fotka © Kino International
Zaujímavosti (2)
- Sebastian Stan se v rozhovoru z roku 2017 vyjádřil ke svým zkušenostem z práce na filmu: „Máma mě brala na konkurzy a nakonec jsem dostal malou roli ve filmu Michaela Hanekeho. A zažil jsem hrozné chvíle. Prostě... nenáviděl jsem to. Chci říct, byl jsem... zkameněl jsem z toho. A tak si vlastně vzpomínám, že jsem jí řekl, že nechci nic točit. Ona mě vždycky viděla jako hodně impresionistického kluka a myslela si, že by mě to mohlo bavit, a tak mě v tom tak trochu podněcovala, ale já jsem... po té zkušenosti jsem s tím nechtěl mít nic společného. A pak to opravdu začalo na střední škole, když jsem se dostal do USA. Po letech, v prváku, ve druháku na střední škole, jsem začal hrát divadlo.“ (Fediak22)
Reklama