Mifune

Tak trochu nahořkle komediální příběh, který byl natočen podle pravidel Dogma, jejichž iniciátorem byl mj. Lars Von Trier. Velmi zajímavý scénář se podařilo přetvořit v pozoruhodný film, který naznačuje, že ve Skandinávii není jen právě zmíněný Von Trier, ale ukrývá se tam více kvalitních tvůrců. Velice dobré jsou v tomto filmu i výkony jednotlivých protagonistů, jejichž jména asi málokomu něco řeknou. Každopádně doporučuji ke shlédnutí. (22.05.2003)

Titulok nám oznámi že ide o Dogmu 3 a skutočne sa tu ešte nič z manifestu neporušovalo. Alebo to aspoň takým dojmom pôsobí. Zdá sa, že príbeh plynie len tak mimovoľne, ale ak sa sústredíte, tak vidíte, že scenár bol zrejme dosť pevný. Vo svojom jadre skôr smutný príbeh o dvoch-troch-štyroch stroskotancoch (plus zopár zúfalých vedľajších postáv), avšak aj s komediálnejšími momentami, i keď iba pre divákov, postavám väčšinou do smiechu nebolo. Ale tých zopár šťastných a bláznivých chvíľ, ktoré okrem drámy prežili, sú presne tie, ktoré robia naše životy bohatými. A možno príde aj Toširo Mifune. (11.11.2023)

Jeden z typicky severských filmů, nejen díky formálnímu zpracováním podle manifestu Dogma. Tenhle se řadí spíše k těm lehčím, i když se zde o komedii v pravém slova smyslu nejedná. Postavy, kterým se znenadání změní život a musí si zvykat na nové životní situace, prochází mnoha nesnázemi. Přesto, že jejich zážitky nejsou zrovna záviděníhodné, film působí optimisticky a zvedne náladu. (16.12.2007)

Už v průběhu první půlhodiny mně došlo, že se dívám na film, který se mi nejspíš nebude líbit. Přesněji řečeno, začala se mi ta šaškárna nelíbit od chvíle, kdy Kresten přijede do domu svého zemřelého otce a na scéně se objeví jeho mentálně zaostalý bratr. Nechápejte mě špatně, ale přijde mi, že tyhle mentálně či fyzicky postižené postavy, zvláště pokud je jim věnována velká část filmu, jsou vypočítavě využívány k získání respektu u kritiků a úspěchu u diváků. Kolik lidí se odváží kritizovat takový snímek? Vždyť se podívejte na toho Ruda. Uznávávám, některé citlivější osoby mohou nad jeho trudným osudem zaplakat. Můžeme se u jeho plácání nesmyslů o ufu a pobíhání v červené kukle smát? Ne. Prostě musíme jeho výstupy přetrpět a čekat na momenty, které se bez jeho přítomnosti obejdou. Můžeme se snad bavit nad počínáním ostatních hrdinů? Sotva. Vím, že Dánové mají zvláštní smysl pro humor, i u některých hořkých komedií se můžeme zasmát. Tady prostě tvůrci jen dali dohromady několik charakterů, lehce zamíchali a vylezl z toho nepoživatelný guláš. Potřebujeme tam nějakou sůl a koření v podobě nějakého nosného děje. Scénář totiž všechno vsadil na Ruda a o zbytek se nepostaral, bez Ruda by žádný film nebyl. Ani ty násilné momenty mi nijak nerozproudily krev v žilách, nejspíš proto, že se tam vůbec nehodily. Veliká škoda, protože ti herci hráli fakt dobře... 50% (13.03.2015)

Další "idiotští" dogmatičtí Dánové. Zábavný snímek, s dobře napsaným scénářem a dobře zvolenými herci. Kvalit předchozí Rodinné oslavy či Idiotů však spíše nedosahuje (samozřejmě, jedná se o jiný úhel pohledu). Přišel mi nedotažený motiv Mifuneho, což mi vzhledem k názvu nedává smysl, jinak příjemnej zážitek a Iben je zkrátka skvělá :-) (20.09.2013)