Poslední cyklista

Po Pianistovi, Schindlerovu seznamu, Chlapci v pruhovaném pyžamu ... je velká odvaha natočit v dnešní době film o židovké rodině, transportu, ghetu. Natočit ho navíc tak, aby přinesl něco nového. Tomáši Töpferovi se to kupodivu podařilo. Velkou předností, ale i slabinou je vlastní scénář. Je pár věcí, které by se daly vytknout, ale zaměřím se zcela vědomně na přednosti. Snímek má to, co se v jiných živovských filmech nevidí a to je atmosféra židovské rodiny. Obřady, zpěvy, tradice, soudržnost židovské obce, to všechno tu díky prvnímu dílu máme. V druhém dílu zazní podstatná část opery Brundibár, oba díly jsou prokládány židovskými zpěvy. Velkou předností příběhu je téma získaného židovství. Adoptovaná holčička se stává židovkou díky své rodině. To pouto je natolik silné, že odmítne záchranu - poprvé, když má odjet s příbuznými, ale nechce opustit rodiče, podruhé v Terezíně ze stejného důvodu. Přesto jako jediná z rodiny je zachráněna. Protažení do současnosti je silnější než u Schindlerova seznamu. Přiznávám se, že mne v poslední době Tomáš Töpfer podruhé příjemně překvapil - poprvé v Čapkových kapsách v roli lékaře a jako režisér a scénárista u tohoto filmu. A příjemně překvapena jsem vždy ráda! (05.05.2014)

Scénáristicky poskládaný souhrn situací, ve kterých se ocitalo židovské obyvatelstvo během války, povznášejí na slušnou úroven vážně míněné herecké a režijní výkony, vzdálené běžné televizní manýře, která se bohužel zhmotnila ve výsledku práce některých dalších televizních profesí. Brundibár sám o sobě byl vyždímán trochu schematicky a nad mez únosnosti, ale roli cenné připomínky splnil, s řadou málo známých hereckých tváří se určitě znovu setkáme a dokonce se můžeme těšit. Za vážný počin 3-4* (11.05.2014)

Doslova a do písmene příběh, jak kdyby ho autoři zamýšleli zařadit do čítanky pro základní školy, se všemi několika málo klady a mnoha zápory, co takové pojetí přináší. Tedy: a) řemeslně hodně dobře zpracováno b) hrůzy války nejsou vyjádřeny moc sugestivně, takže nehrozí, že by děti utrpěly nějaký šok c) Němci jsou zobrazeni v drtivé většině zlí, což je ok, Češi tak na půl dobří a na půl zlí, což dejme tomu je taky ok, i když v určitých momentech to zavání zbytečným sebemrskačstvím... zato Židi jsou naprosto a bez výjimky dobří, což moc ok není. Jakoby se autoři báli přisoudit některému z nich jakkoli malou špatnou vlastnost, aby si nějaký myslitel neřekl, hele, on se rád dloubal v nose, tak to si ten holocaust tak trochu zaslouží. Jakýto rozdíl třeba oproti takovému Artu Spiegelmanovi, který své souputníky nešetří a Židé v jeho komiksu velmi realističtí, i když vypadají jako myši. No a zejména ve druhém díle se k záplavě méně uvěřitelných postav přidává i hlavní hrdinka, která vůbec nevyspěla přes všechny hrůzy, které sice ve filmu zobrazeny nejsou, ale které prožít musela, a stále se chová jak malá bezstarostná holka. PS: Zklamáním je pro mě i název filmu. Čekal bych cyklistu v každém druhém záběru, a on se tam mihne jen jednou v podobě doktora, který navíc jezdí na kole jen proto, že mu Němci zabavili auto. (27.09.2014)

Když smícháte kýč, klišé, naivitu, totální černobílost postav a Druhou světovou válku do sebe, tak vznikne tenhle film... První část měla nakročeno k vyššímu hodnocení, ale druhá část ho razantně stáhla dolů. Nechápu obsazení ústřední manželské dvojice - Petr Štěpán a Ági Gubíková - charisma nemá ani jeden z nich, paní Gubíková se umí jenom hezky usmívat, ale k hraní to nemá příliš blízko a ještě ji musela nadabovat Martina Menšíková. Tohle vždycky v českých filmech nechápu. Tak proč jste tam rovnou neobsadili dabérku? Bylo by méně práce a troufám si tvrdit, že by to Martina Menšíková i líp zahrála... Všichni kolem hráli lépe, než pan Štěpán a paní Gubíková - to byl hodně velkej přehmat v obsazení. To ale bohužel nebyla jediná chyba snímku. Poslední kapka pak byla ten závěr z moderní doby, kde už je všechno dobré, to zlé pominulo a přeživší postavy mají spoustu dětí a žijou šťastně až do smrti. Jiří Svoboda si asi myslí, že natočil nový Schindlerův seznam. Tak to bohužel. Nejdřív by nesměl mít zápletku jak z telenovely, nudné herce v hlavních rolích a nekonečně naivní postavy (všem vévodí Klárka), které se buď smějí a nebo neustále pláčou a nic mezi tím. No a v neposlední řadě by si pak střihač musel odpustit ty otravné prolínačky ze stopnutého záběru... (14.06.2014)

Zajímavý námět, který ovšem sám o sobě není dost silný nato, aby utáhl takovou stopáž. Autoři se tak uchylují ke zbytečně dlouhým sekvencím, které rekapitulují víceméně známé praktiky šikanování, transportování a věznění Židů za druhé světové války, vedlejší příběhy už nemají tolik originality, chvílemi i nudí svou obyčejností. Téma holocaustu je již natolik vytěžené, že další film na toto téma vyžaduje velikou dávku osobitosti a invence, větší, než se podařilo přes dobré úmysly vtělit do vyprávění zde. (30.05.2014)