Birdman

|| Scenár: Alejandro González Iñárritu, Nicolás Giacobone, Armando Bo, Alexander Dinelaris | Hudba: Antonio Sanchez | Distribúcia: Fox Searchlight Pictures | Štúdio: Regency Enterprises, Worldview Entertainment | Rozpočet: 18 miliónov $ | Tržby: 95.2 milióna $ (15.3.15) | Ocenenia: Oscar: 4 výhry - Najlepší film, Réžia, Kamera, Scenár. 5 nominácií (hr Keaton, vr Norton, vr Stone, zvuk, zvukové efekty), Golden Globes: 4 (hr Keaton, scenár, réžia, film), 3 nominácie (vr Stone, vr Norton, hudba). BAFTA: 10 nom. AFI - film roka, AAFCA - top10... spolu: 166 výhier a 154 nominácií || Jeden z najrozporuplnejších filmov, aké som kedy videl. Ale v tom najlepšiom slova zmysle. Kúzlo Birdmana netkví len v technickej stránke filmu (podobných nestrihových filmov už bolo niekoľko), ale predovšetkým v schopnosti obsiahnuť toľko (premňa osobne) hlbokých témat behom dvoch hodín. Väčšinou, keď píše scenár viac ľudí, hrozí dielu rozkuskovanosť. Ale tu to drží po kope z každnej strany projektu. Dialógy i monológy sú napísané (hlavne tie mimo-javyskové) tak dobre, že si nepamätám na nič lepšie za posledných 5 rokov. Príbeh samotný má svoje muchy, napríklad je dosť ťažké sa prispôsobiť snovým scénam, keď je celý film tak neskutočne autenticko-realistický - ta priepasť medzi skutočnosťou a snením bola obrovská. Je ťažké povedať, či Birdman robí to všetko vedome, alebo je to len výsledok zlepenca rôznych postojov a ideí. Každopádne, je pre mňa tento Iñárritu-ho počin po obsahovej, hereckej, hudobnej a vlastne i technickej stránke výnimočný počin, ktorý si mám chuť dať do top10 aj napriek tomu, že nedosahuje kôli svôjmu koncu viac hviezd, než tých reálnych 5 tu na čsfd - tie ostatné v mojich top10 majú väčšinou viac. Uvidíme druhou projekciou. 102% | Atlas Praha, 20.1.2015 | Dokonalý subžáner, ktorý najviac docenia asi len ľudia, ktorý sa venujú umeniu alebo showbizu. Po roku opäť plnohodnotný zážitok, ktorý stimuluje plno témat, ktoré umelca trápia i potešia každý jeden deň - zo všetkých najviac pochyby a nádej. Keaton i Norton sú herecký Bohovia. Keby páni scenáristi netlačili na pílu v záveru, mohol to byť pre mňa film do top10. Výnimočným je i takto. 100% | Blu-Ray, THX, 1.2.2016 | (20.01.2015)

Přikláním se na stranu neomráčených, přičemž respekt, dílo je to pozoruhodné a zaviděnístojící, o tom žádná. Na mé prvotní nadšení z formy ale docela brzy sednul prach nudy. Keatonovi přeju jen to nejlepší, jeho výkon je brilantní a zaslouží si obdiv. Pokud bych ale směla doporučit pecku o existencionální krizi kumštýře, tak přihřeju polívku filmu Synecdoche, New York s nedostižným Philipem Seymourem Hoffmanem. (01.02.2015)

Na Birdman se mně hrozně těžce dívalo. Popravdě mi trvalo asi prvních dvacet minut, než jsem se vůbec zorientoval v tom, na co to vlastně koukám. Po těch dvaceti minutách jsem sice pořád nedokázal být v obraze ohledně toho, co je realita a co fikce, nicméně alespoň jsem mohl začít vnímat pobuřujícně dokonalou kameru, která všechno natočila aniž bych pocítil jakýkoli střih scény. Některé momenty byly naprosto boží a přišlo mi, jako kdyby někteří herci vedli nekonečné dialogy, u kterých jsem si říkal, jak se to mohli naučit. A jelikož pochybuju, že se to učili, tak pak skláním obrovskou poklonu za dokonalou improvizaci. Ač to bylo cokoliv, tenhle film Vám ukáže, že Michael Keaton, Edward Norton, Emma Stone, Naomi Watts nebo Zach Galifianakis umí hrát jak bohové. Já tenhle film tak trošku vnímám i jako oslavu herectví, také z toho ale cítím určitou ignoranci a opovrhování Hollywoodem. Celé je to totiž jak pod náporem nějaké vědmy, která každého zná a staví před něj plátno, kde se má ospravedlnit. Michael Keaton tak ironizuje superhrdiny ač sám jeden byl. Edward Norton jakmile dorazí na scénu, okamžitě diriguje jak co má být. Zach Galifianakis je tu až nezvykle vážný a Emma Stone tu má pár dialogů takových, že se Vám bude tajit dech. To abyste věděli, že to také má v sobě. Birdman je neuvěřitelně zvláštní film. Osobitý, dvouhodinově nenudící a rozhodně zapamatování hodný. Není pro každého, ale kdo ho bude chtít vnímat, ten si tuto filmařinu plnou poctivých filmových záběrů beze sporu užije. A minimálně se do pár herců bláznivě zamiluje. (27.01.2015)

Neuvěřitelně pohlcující "bez-střihová" forma a meditace nad integritou osobnosti a herectvím fungují na 100%. Pokud nepočítám reklamu na BMW jde o můj první střet s Iñárrituem a totálně mě smetl. I po humorné rovině (přítelkyně se smála, já se smál a zbylých 5 návštěvníků sálu se smálo taky) a bicí orchestrálkou narvanou emocemi. Zahryzávání kritiky, satira na divadlo, film i komiksové bláboly je míchaná s poctou všem právě zmíněným věcem. Obrovský návrat Keatona i Nortona a i Galifianakis umí hrát. Parádní podívaná narvaná drobnostmi, které nutí k dalšímu shlédnutí. (08.02.2015)

Tenhle film je pro mě papírově (oblíbený režisér, herci, kameraman) naprostý hit, který mě možná po letech donutí změnit svých 10 nejoblíbenějších filmů. Ovšem nestane se tak. Iñárritu vystavěl groteskní situace a příběh, který diváka přivede do zákulisí divadla i na prkna, která znamenají svět. Dochází k působivým technickým pokusům (přenést divadlo do filmu, aby zůstalo divadlem/natočit film jako divadlo?, důraz na délku záběru "bez" střihu, využití hudby a zvuků - uvnitř filmu/mimo film) prokládaných přesahem, ať k hercům samotným (Keaton, Norton) nebo k uměleckým otázkam o čemkoliv (využití mainstreamových ikon - roboti, Spiderman, Superman, projevy deprese, kritikové, cena za úspěch ...). Přes technickou a tvůrčí preciznost snímku podpořenou kvalitními herci pro mě Birdman v závěru zůstal jako Rhódský kolos rozkročen mezi artovým pojetím a mainstreamem (ať se na něj snaží dívat z patra). Ano, vadí mi ten epilog, ten, který se dá pojmout jako obrácení o 180 stupňů zpět, stejně jako Bobbyho smrrt v Dallase (neznáte? google). PS: ten film ve mě stále otevírá otázku, co je vlastně umění? Jaký je to tlak být tvůrcem v dnešním světě? Už to radši zkrátím a silou mysli si nechám přiletět skleničku s Mattonkou ze stolu na druhé straně místnosti, dyť na to kašlu... jsem letadlo... (02.02.2015)