Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Říká se velmi nepřesně: Žijeme na tomto světě a jsme jenom lidé... To ale není pravda. Žijeme totiž minimálně ve dvou světech: ve světě mužů a ve světě žen: a nejsme jenom lidé, ale jsme jenom muži a jsme jenom ženy. I když... Existují dnes ještě vůbec muži? S Lubošem Urnou - čtyřicetiletým hlavním hrdinou filmu - se seznamujeme v okamžiku, kdy umírá a tedy tento svět opouští. Bezprostřední důvod jeho smrti je banální a tragikomický současně, stejně jako situace, ve které se tak stane. Dokonce by se mohlo říci, že Lubošův konec je podobný většině událostí v jeho životě. Od útlého mládí až po dospělý věk. Kdo je vlastně Luboš Urna? S jistou mírou nadsázky je možno říci, že jde o určitý charakteristický typ příslušníka mužského pokolení konce dvacátého století. V jistém slova smyslu je možno Luboše označit za předobraz či určitý prototyp velice pravděpodobného mužského živočišného druhu ve třetím tisíciletí. Luboš je, stručně řečeno, reprezentant ne vlastní vinou degenerujícího biologického druhu - mužů, které zcela ovlivnil, pohltil a si podmanil plíživě agresivní svět žen.

Luboš se přitom nikterak nevymyká z průměru. Je učitelem, má rodinu, dvě děti, ale také značně vyvinutou citlivost a obrazotvornost, či přímo fantazii. Dalším charakteristickým rysem jeho života je skutečnost, že žije převážně ve světě žen.

Porodila ho žena, vyrůstá mezi ženami, dospívá mezi ženami, oženil se ženou a zplodil s ní dvě děti - samozřejmě ženy, mezi ženami pracuje, mezi ženami nakonec umírá... Mužů bylo v Lubošově životě vždy poskrovnu. Ve srovnání se ženami působili jen jako pouhé stíny, epizodisti velkých slov, prázdných gest a zanedbatelných činů. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (136)

FilmFan24 

všetky recenzie používateľa

Ženy, ženy a zas jenom ženy tak jak je vidíme a můžeme vidět jenom my muži. Zcela originálně a důsledně mimo komerční mainstremové proudy a s velkými problémy realizovaný snímek Oskara Reifa. Hravý a snový (ne)zaujatý pohled do ženského nitra se spoustou výtvarných vychytávek a s několika pamětihodnými scénami. Magická černobílá kamera Igora Luthera dělají tuto surrealistickou hříčku ještě o třídu lepší než ve skutečnosti je. ()

NinadeL 

všetky recenzie používateľa

Česká pornotragédie to vskutku je, konečně autoři si tento slogan zvolili výstižně sami. Ale rozhodně to není útok na Zimní palác. Po formální stránce je to snaživé, ale k čemu je platná láska k černobílému Cinemascopu, když po obsahové stránce je to odpad!, který nezachrání ani přiznání po letech, že z 90 % jde o příběh autobiografický. Osobně tento snímek vnímám kladně jen skrze účast a herecký výkon Sylvy Langové – Williams (kdysi nejroztomilejšího dorostu První republiky, který koncem 40. let emigroval), která má skutečně zajímavé vstupy a kostýmy, nevyjímaje ten italských legionářů. Kdybych byla kritikem typu Tomáš Seidl, zauvažovala bych nad bilancí se Sexmisí, ale jelikož jím nejsem, zůstává mi Postel stejně nedotaženým a nepovedeným filmem jako byl Menzelův Zločin v šantánu, který také usiloval o něco jiného. Ovšem v případě Šantánu, autor svědomí již zpytoval, tady se dodnes autoři plácají po ramenech; ovšem díky této skutečnosti vyšlo alespoň technicky výtečné DVD. Kéž by se s takovou péčí vydal smysluplnější film. Případně, aby se taková píle rozdělila mezi více akceptovatelnějších filmů. ()

Reklama

mohamedsfinger 

všetky recenzie používateľa

Naprostý unikát v české kinematografii, který v ničem nezadá se Švankmsjerovými filmy, co se týká osobitosti a surrealismu, ale mnohem více vychází z tradice 60. let (a možná i Jana Němce). Jde černohumorně vtipnou alegorii na svět mužů a žen, se kterou mnozí nebudou souhlasit a ještě větší počet i vůbec nestráví. Ale přesto jde o velmi hodnotný a artový kus. Samozřejmě musím vyzdvihnout nádhernou kameru a celou vizuální stránku filmu, dále pak herce, i když ne každému vyhovuje ve filmu divadelní pojetí. A scéna s Andrejem je naprosto geniální. ()

Lavran 

všetky recenzie používateľa

V remízu české filmové tvorby je marné se dohledávat nádhernějších černobílých obrazů. Těžko práci pana Luthera popisovat, to se musí procítit na vlastní kůži. Nic to bohužel nemění na smutném faktu, že pro našince je podobně originálních a umělecky ambiciózních snah (nyní už o dílu jako celku) škoda. Kde je ti konec, Oskare Reife?! ()

Adam Bernau 

všetky recenzie používateľa

Zdá se mi to, nebo je autor opravdu ctitelem Juráčkových filmů? Odpověď není důležitá. Důležité je, že mezi českými filmy posledních dvaceti let (posledních čtyřiceti let!) mě tak dokonale pobavil a dostal málokterý. Prvou půlhodinu ve mně vzbuzoval dojem velmi bláznivé kubistické retro-futuro skládačky, v níž je každý nový dílek tak nečekaný a přece vždy dokonale pasující. Co jsem slyšel (a jak jsem to slyšel) poněkud kulhalo za tím, co jsem viděl (viděné vynikající, slyšené jen dobré). Tyto dojmy ustoupily do pozadí (aby opět vyvstaly v samotném závěru), jak s náhlou razancí vykrystalizovalo ústřední (vlastně jediné) téma. Dokonalost opracování kamínků mozaiky ovšem zůstala (zároveň vrostlo slyšené do viděného). Nutno říci, že své téma (zdánlivě lacině současné) pojednal film sice bláznivě a zaujatě, avšak co do obsahu poctivě, originálně a vytříbeně co do formy. Film, který musí být na indexu v každém feministickém i v každém mačovském státě. Film - odpověď na Chytilové (stejně výtečný, ale ne tak zábavný) Ovoce stromů rajských jíme. Zhmotnění hrdiny z Chile Andreje Kvašňáka je podobně úctyhodný (a uctivý) kousek jako angažování Oldřicha Nového ve Světácích. (Angažování skvělé Mrs. Langové-Williams, jakož i způsob Urnovy smrti, domovnčino "Není to od vás?", ale i postava mača z fotbalu a jeho sedmnáctileté bohyně už vůbec vypadají na záměrné příležitostné odkazy k dějinám české komedie.) Na to, abych se zabýval titulním motivem (postel), mám příliš líný mozek. Více by mě zajímalo, co se vlastně stalo s "plivátkem". ()

Galéria (21)

Zaujímavosti (8)

  • Roku 1999 dostává 5 nominací na Českého lva (nej. režie, scénář, kamera, výprava, ženský herecký výkon ve vedlejší roli). (charlosina)
  • Grafik Michal Cihlář získal ocenění za nejlepší plakát roku 1999 (byl to jeho první a současně poslední filmový plakát). (charlosina)
  • Jako sedmý film československé historie byl tento film v roce 1998 nominován do prestižní sekce na MFF v Cannes. (charlosina)

Reklama

Reklama