Postel

Ženy, ženy a zas jenom ženy tak jak je vidíme a můžeme vidět jenom my muži. Zcela originálně a důsledně mimo komerční mainstremové proudy a s velkými problémy realizovaný snímek Oskara Reifa. Hravý a snový (ne)zaujatý pohled do ženského nitra se spoustou výtvarných vychytávek a s několika pamětihodnými scénami. Magická černobílá kamera Igora Luthera dělají tuto surrealistickou hříčku ještě o třídu lepší než ve skutečnosti je. (04.06.2009)

Česká pornotragédie to vskutku je, konečně autoři si tento slogan zvolili výstižně sami. Ale rozhodně to není útok na Zimní palác. Po formální stránce je to snaživé, ale k čemu je platná láska k černobílému Cinemascopu, když po obsahové stránce je to odpad!, který nezachrání ani přiznání po letech, že z 90 % jde o příběh autobiografický. Osobně tento snímek vnímám kladně jen skrze účast a herecký výkon Sylvy Langové – Williams (kdysi nejroztomilejšího dorostu První republiky, který koncem 40. let emigroval), která má skutečně zajímavé vstupy a kostýmy, nevyjímaje ten italských legionářů. Kdybych byla kritikem typu Tomáš Seidl, zauvažovala bych nad bilancí se Sexmisí, ale jelikož jím nejsem, zůstává mi Postel stejně nedotaženým a nepovedeným filmem jako byl Menzelův Zločin v šantánu, který také usiloval o něco jiného. Ovšem v případě Šantánu, autor svědomí již zpytoval, tady se dodnes autoři plácají po ramenech; ovšem díky této skutečnosti vyšlo alespoň technicky výtečné DVD. Kéž by se s takovou péčí vydal smysluplnější film. Případně, aby se taková píle rozdělila mezi více akceptovatelnějších filmů. (05.07.2009)

Naprostý unikát v české kinematografii, který v ničem nezadá se Švankmsjerovými filmy, co se týká osobitosti a surrealismu, ale mnohem více vychází z tradice 60. let (a možná i Jana Němce). Jde černohumorně vtipnou alegorii na svět mužů a žen, se kterou mnozí nebudou souhlasit a ještě větší počet i vůbec nestráví. Ale přesto jde o velmi hodnotný a artový kus. Samozřejmě musím vyzdvihnout nádhernou kameru a celou vizuální stránku filmu, dále pak herce, i když ne každému vyhovuje ve filmu divadelní pojetí. A scéna s Andrejem je naprosto geniální. (08.12.2010)

V remízu české filmové tvorby je marné se dohledávat nádhernějších černobílých obrazů. Těžko práci pana Luthera popisovat, to se musí procítit na vlastní kůži. Nic to bohužel nemění na smutném faktu, že pro našince je podobně originálních a umělecky ambiciózních snah (nyní už o dílu jako celku) škoda. Kde je ti konec, Oskare Reife?! (26.05.2009)

Zdá se mi to, nebo je autor opravdu ctitelem Juráčkových filmů? Odpověď není důležitá. Důležité je, že mezi českými filmy posledních dvaceti let (posledních čtyřiceti let!) mě tak dokonale pobavil a dostal málokterý. Prvou půlhodinu ve mně vzbuzoval dojem velmi bláznivé kubistické retro-futuro skládačky, v níž je každý nový dílek tak nečekaný a přece vždy dokonale pasující. Co jsem slyšel (a jak jsem to slyšel) poněkud kulhalo za tím, co jsem viděl (viděné vynikající, slyšené jen dobré). Tyto dojmy ustoupily do pozadí (aby opět vyvstaly v samotném závěru), jak s náhlou razancí vykrystalizovalo ústřední (vlastně jediné) téma. Dokonalost opracování kamínků mozaiky ovšem zůstala (zároveň vrostlo slyšené do viděného). Nutno říci, že své téma (zdánlivě lacině současné) pojednal film sice bláznivě a zaujatě, avšak co do obsahu poctivě, originálně a vytříbeně co do formy. Film, který musí být na indexu v každém feministickém i v každém mačovském státě. Film - odpověď na Chytilové (stejně výtečný, ale ne tak zábavný) Ovoce stromů rajských jíme. Zhmotnění hrdiny z Chile Andreje Kvašňáka je podobně úctyhodný (a uctivý) kousek jako angažování Oldřicha Nového ve Světácích. (Angažování skvělé Mrs. Langové-Williams, jakož i způsob Urnovy smrti, domovnčino "Není to od vás?", ale i postava mača z fotbalu a jeho sedmnáctileté bohyně už vůbec vypadají na záměrné příležitostné odkazy k dějinám české komedie.) Na to, abych se zabýval titulním motivem (postel), mám příliš líný mozek. Více by mě zajímalo, co se vlastně stalo s "plivátkem". (19.05.2011)