Halimin put
Réžia:
Arsen A. OstojicKamera:
Slobodan TrniničObsahy(1)
Halima přišla během války v Bosně o syna a snaží se dopátrat jeho ostatků. Na své cestě musí tato trpící muslimka se silnou vůlí najít neteř, což s sebou přináší nejedno záhadné odhalení.
Halima přišla během války v Bosně o manžela i syna. Oba byli pohřbeni v jednom z masových hrobů, Halina však touží nalézt jejich ostatky. Díky DNA se jí podaří najít manžela, místo synova úložiště je však záhadou. Na své cestě za nalezením synových ostatků musí tato silná muslimka najít i vzdálenou neteř, což s sebou přináší nejedno záhadné odhalení.
(Cinemax)
Videá (1)
Recenzie (31)
Už dlouho mě žádný film tak nedojal. Ti lidé tam žili spolu tisíce let. Někdo je však záměrně rozeštvával, rozpoutal a živil mezi nimi občanskou válku, která přinesla tisíce tragédií, jaké popisuje tento film. Někdo, za koho se znovu hluboce stydím, jásal nad jejich humanitárním bombardováním a zvěrstvy, které se tam děly. Film je nesmírně hluboký a raní přímo do srdce. ()
Predelová scéna "o 23 rokov neskôr" je zrejme najintenzívnejší skok v porovnaní so všetkým, čo som videla. Dlhočizný skok cez obrovskú priepasť. Lenže ako vravel Nietzsche, "ak sa príliš dlho pozeráš do priepasti, začne sa priepasť pozerať na Teba". Momentálne 54% obyvateľstva Bosny žije v zahraničí a môžete sa tomu diviť? Halimin put je jedno z najlepších diel o vojne v bývalej Juhoslávii. ()
Nečekaně silná záležitost. I když jsou odsouzeni žít život podle pravidel někoho jiného, drží si své rodinné "štěstí". Navzdory všemu - otrocké víře, rozdělující vše kolem nich, beznadějným vyhlídkám svého národa či zoufalému vzteku. Jsou zde i naděje a s nimi možnost začít znovu, bez minulosti - jde to vůbec? Naprosto excelentní režie a způsob vyprávění posouvá film na světovou úroveň. Vše potvrzuje fantastický závěr odhalující dlouho nevyřčenou pravdu - Slavo a jeho poslední panák - neuvěřitelně silná scéna, podpořená vynikající hudbou, jenž provází celý film a umocňuje silnou atmosféru, mající v sobě jak pietní vážnost, tak křičící obžalobu všech, kteří se na této nelidské genocidě podíleli. Balkán jede! (Challenge Tour 2015) ()
Režisérovi sa podarilo dostať divákovi hlboko pod kožu, jeho film podľa skutočnej udalosti je brilantne natočený a pomocou retrospektív postupne odhaľuje krutý osud rodín počas vojny. Zoširoka prerozprávaný príbeh ide krok za krokom do famózneho vyústenia a hoci sa dá záver vytušiť, v každom prípade dostáva divák nefaľšovanú dávku silnej emócie. Je to veľmi silný a kvalitný film. ()
Niekedy je ťažké uveriť tomu, koľko nenávisti dokáže vrieť v jednom človeku, hlavne keď sa do toho primieša náboženstvo. Na Balkáne bolo napätie medzi kresťanmi a moslimami vždy. Boli obdobia, keď sa tento problém darilo zvládať lepšie (napr. kult osobnosti J. B. Tita, ktorý mal veľkú autoritu na oboch stranách) a obdobia, kedy to všetko končilo krutou vojnou. Problematické spolunažívanie oboch komunít sleduje aj tento film, pričom si v tomto smere v mnohom nedáva servítku pred ústa a všetko sa snaží vykresliť dosť drsnou a krutou formou. Páčilo sa mi aj prelínanie prítomnosti so zábermi z minulosti, jednotlivé udalosti tak v danom momente dostali hlbší význam. Jediné čo môžem vytknúť je pomerne nápadná jednostrannosť a účelovo emotívny koniec s cieľom čo najviac zasiahnuť diváka. V každom prípade by si však dnešná Európa mala poriadne preštudovať dejiny Balkánu a poučiť sa. Tieto problémy sa totiž už čochvíľa budú vzťahovať na celý kontinent. 80/100 ()
Reklama