Čierny Korzár

Sandokan, hmm .. pardon, černý korzár, tu opravdu válí. Je nezničitelný, laskavý, spravedlivý a jeho meč zabíjí, jen se naň někdo (zlý) podívá. Film jsem viděl poprvé dnes, takže mě v mých dětských letech minul a černý korzár se tak nemohl stát hrdinou, s kterým bych souznil. Ale i dnes je to dobrá podívaná. (17.07.2009)

Dětství pro mě skončilo třináctým rokem, kdy jsem znásilnil babičku obráceným křížem. Ovšem předtím jsem i já četl Černého Korzára. Možná je vysoké hodnocenní jak u většiny nostalgií, ale spíše to odůvodňuji (také jako značná část přítomných) tím, jak vypadají současné „pirátské“ filmy. Oproti těm prázdným, převážně digitalizovaným sračkám má tohle alespoň myšlenku a na rozdíl od cukřenkového Sandokana ještě stále dost silných scén a hlášek. „Miluješ smrt? Tady ji máš!“ (30.01.2015)

Když Kabir Bedi s planoucíma očima na ztemnělé palubě vyzývá satana, skoro až běhá mráz po zádech. Černý korzár je velmi slušná dobrodružná podívaná, ovšem mít na ni vzpomínky z dětství, asi by se mi líbila ještě víc. Vidět Sollimovu "westernovou" režii ve filmu z úplně jiného prostředí bylo nejzajímavější ze všeho. (31.01.2014)

Bavilo, ale nijak nenadchlo. Bedi je démon a hlavně první scény s ním jsou prvotřídní. Celý zbytek vystihuje hned má první věta. Líbilo se mi to, ale hned to odeznělo a z průměru film vybublal jen párkrát a to hlavně díky kapitánu Mogenovi. Dnes už některé Bediho prupovídky působí směšně a nejlepší věta filmu je:"Slyšela jsem, že je ovoce zdravé." Sakra, tam se ale šířily pověsti a legendy. (20.01.2010)

Hodnotit to před 25 roky svýma klukovskýma očima, tak mi nestačí hvězdy. Dospěláckým pohledem to je samozřejmě velice naivní a už dosti přestárlé, ale stejně se na to rád podívám i dnes. V černém už asi běhat nebudu, no že bych oprášil aspoň ten klobouk. Určitě mne to v dospělosti nezklamalo tak, jako jiný dětský pecky (např. Rudá Sonja). Silnější tři hvězdy, z nostalgie pět, ale pst, neofiko. (08.12.2017)