Slaměný štít

Je to nadpriemerný kriminálny thriller od Takashi Miikeho. Má výborný príbeh o pätici policajtov, ktorí dostanú za úlohu prepraviť hlavného podozrivého v prípade brutálnej vraždy malého dievčaťa do Tokia, ale uvedomujú si, že to nebude až tak jednoduché, keďže starý otec dievčaťa je vplyvný a bohatý muž a za smrť vraha ponúka veľkú odmenu. A tak musia policajti na dlhej ceste čeliť mnohým problémom a navyše si nemôžu byť istí, komu môžu veriť. Spracovanie nie je zlé, ale aj tak je rozhodne sklamaním. Zápletka pôsobí skutočne perfektne a ponúka veľký potenciál pre prvotriedny dynamický akčný thriller, ale tvorcovia si v tomto prípade zvolili inú cestu. Ani takto to nie je zlé, hlavné postavy ma zaujali a slušne zvládnuté sú aj tie pokojnejšie časti, takže počas tých dvoch hodín sa na to pozerá celkom dobre, len je to podané dosť realisticky a úplne seriózne a ja som si to predstavoval úplne inak, podstatne akčnejšie, nekompromisnejšie a svojim spôsobom aj zábavnejšie. Akcie tu moc nie je a ani tá ma moc nezaujala. Tu sa aj ťažko niečo hodnotí, vlastne len občas skupina hlavných postáv čelí prevažne jednému útočníkovi, ktorý ale navyše nie je ani moc nebezpečný, takže to sú skôr len také maličkosti, okrem toho sa tu nájde len jedna výraznejšia akčná sekvencia, lenže pri nej majú prednosť dopravné prostriedky, takže ani tá ma moc nebavila. Herecké obsadenie je celkom slušné, chválim viacero mojich obľúbencov, či už Takao Osawa v hlavnej úlohe alebo Tatsuya Fujiwara ako vrah, ale poteší aj výber zvyšných vedľajších postáv, kde sa tiež nájde plno známych tvárí. A čo sa týka réžie a technickej stránky, zvládnuté je to kvalitne, či už po vizuálnej stránke, ale aj celkovým prevedením, len ako som spomínal, očakával som a chcel niečo iné. Takže som dosť prekvapený, od kombinácie takejto zápletky a svojského režiséra Takashi Miikeho som čakal neporovnateľne surovejší a akčnejší film a tak škoda, že práve teraz si zvolil úplne seriózny a komerčný štýl. Ale ani zlé to určite nie je, len už nevidím dôvod pre ďalšie pozretie. 61% (04.03.2014)

Ono to začína namakane. Výborný nápad a dobre rozpracované postavy. Myslím charakterovo. Bohužiaľ čím viacej ideme do finále tým viacej morálny aspekt na ktorom je postavený film pokulháva. A na konci, je tá zbytočnosť obsiahnutá v celom dvojhodinovom snažení takmer neznesiteľná. Miikeho účel. Samozrejme. Zostrel morálku úplne. Zosmiešnil ju. Ukázal ju ako slabý slamený štít voči verejnosti, voči vyššiemu dobru. A kvôli tomu tie 4*. Nie každý režisér si môže toto dovoliť a prejde mu to. Ďalšia vec ktorá je veľkým plusom je tempo. Film nenudí ani na sekundu, hoci napätie v tom nehľadajte. Len to vytvára v divákovi veľmi nejednoznačný pocit, čo si má vlastne myslieť. A preto je to hodné zhliadnutia. (28.04.2018)

Co je více; základní zákonné pilíře společnosti, kdy každý má právo na spravedlivý soud, vyšší princip mravní, který však není v duchu litery zákona, vnitřní integrita každého jedince či prostě olbřímí kopa prachů? Ano, nelehké a nejednoznačné eticko-morální dilema, na které je v průběhu stopáže nahlíženo ze stále nových úhlů a Miike nutí postavy i diváka neustále zaujímat postoj. A nejde o žádnou "učenou disputaci nad šálkem čaje", ale o našlapaný neustále vpřed uhánějící akční thriller o lovné zvěři. Něco podobného zkoušel svého času na ploše několika mála minut i Nolan v Temném rytířovi, ale až tady je to "to pravé". A jakoby to nestačilo, tak to navíc funguje ještě i ve třetí rovině jako psycho(logická) sonda do uzavřené skupiny, která je pod enormním tlakem, kdy nemůže věřit nikomu zvenčí a ostatně ani v rámci sebe sama. Prostě taková Miikeho představa "normálního" blockbusteru. (11.10.2015)

Zvláštní blockbuster. Ta zápletka je boží, postavy dobře narýsované a mít to větší drajv, mohla to být pecka - adrenalinová akční jízda, napínavý paranoidní thriller i drama k zamyšlení nad etikou, morálkou a funkčností systému. Takhle mi ale přijde, že to ve všem pokulhává. Efektní akčňák je to nejmíň, na napětí a paranoiu se taky dalo víc přitlačit a i to moralizování působí kolikrát otravně a rozčilovalo mě, v jakých situacích si na něj postavy najdou čas. (25.10.2021)

Po zhlédnutí nového Miikeho fimu by si skoro člověk mohl říct, že to s japonskou kinematografií vypadá tuze dobře. Ostatně těžko bychom kdekoli jinde hledali ekvivalent hvězdně obsazeného a nákladného blockbusteru, v němž namísto akce a zvratů hlavní atrakci představují provokativní etické otázky, které se zarývají divákům pod kůži. Navíc se film umístil mezi patnácti nejnavštěvovanějšími domácími filmy roku. Jenže při bližším pohledu se ukazuje, že je bohužel vše při starém. Japonský filmový průmysl už léta trpí nedostatkem původních námětů, na které navíc producenti nejsou ochotní dávat prostředky. Což bohužel vedle mainstreamu platí i pro mimostudiovou oblast, ze které příznačně už řadu roků nevyšel žádný nový talent. Jedinou jistotou zůstává hrstka nadále aktivních režisérů z řad tvůrců, kteří si vydobyli mezinárodní renomé na přelomu tisíciletí. Jedním z bohužel stále se ztenčující skupiny těchto veteránů je právě i Miike, který se během posledních deseti let plynule přesunul z oblasti indie produkce a video žánrovek do mainstreamu. Zde, navzdory jistému zaškatulkování do oblasti šónen filmů, nicméně pokračuje v tendenci každým dalším snímkem si rozšířit portfolio o nějaký doposud nevyzkoušený žánr. "Shield of Straw" opět potvrzuje univerzálnost a řemeslnou preciznost svého režiséra, který tentokrát poprvé vkročil do vod výpravných moderních thrillerů s řadou davových a exteriérových sekvencí. V souladu s pravidlem, že Miike pokaždé dokáže přesně uchopit cizí scénář tak, aby z něj dostal maximum, tentokrát nechává stranou jakýkoli humor a naopak se soustředí na postupné gradování premisy. Jak již bylo řečeno, akce je zde nikoli v roli atrakce, ale slouží naopak jako expresivní katalyzátor výchozí situace a vztahů mezi postavami. Pravidelné opakování stejných morálních otázek není chybou, ale naopak záměrem, neboť po každé dramatické události a novém odhalení vrací pozornost k jádru vyprávění. Tím je odvěký střet řádu a chaosu, rozvedený na konflikt dodržování společenských pravidel a tradičním hodnotám se vzpírajícího zla. Namísto "Temného rytíře", který stejný střet nechává za lidstvo vybojovat komiksového hrdinu spočívá v "Shield of Straw" vše na bedrech pětice osobnostně rozličných policistů, kteří mají za úkol dopravit k soudu bestiálního vraha a pedofila, za jehož zabití dědeček jedné z jeho obětí nabízí miliardu jenů. Ačkoli se vyprávění otře o téma finanční krize a zadlužené společnosti, hlavní pozornost se upíná k nelehké a filmem provokativně neuzavřené otázky, zda a hlavně za jakou cenu může systém pravidel společnosti ostát proti absolutnímu zlu. Ačkoli většina kladů snímku vychází z jeho knižní předlohy od Kazuhira Kiučiho, pod Miikeho vedením nicméně dostává originál více než důstojné zpracování, které skvěle graduje v naléhání na diváka a navzdory svému komerčnímu zacílení zachovává zneklidňující vyznění. (16.12.2013)